Nastal čas pro ředitele ústavů z ciziny, říká místopředseda AV
Postoupit do nejvyššího patra chce i profesor Jiří Drahoš (59), současný místopředseda AV. Jedním z jeho cílů je zlepšit podporu z mezinárodních struktur. „Pokud se nebudeme snažit, nebudeme-li psát evropské projekty, aktivně se hlásit do konsorcií nebo natolik dobří, aby se ozývala sama, zlepšení nepřijde,“ říká Drahoš, jemuž se nelíbí, že mnoha vědcům stačí k živobytí domácí granty a postrádají větší aspirace. „Jistě, existují byrokratické překážky, ale jde často o pohodlnost,“ dodává chemický inženýr.
EURO: Co zásadního by se změnilo s vaším „postupem“ výš? DRAHOŠ: Nyní mám jako místopředseda na starosti druhou oblast věd. To jsou vědy o živé přírodě a vědy chemické. Vedu tedy jen jednu ze tří oblastí. Měl bych pak zodpovědnost za všechny tři, za celou AV. Předseda AV rovněž řídí zasedání Akademické rady (AR). I s tím mám zkušenosti, protože se občas stane, že předseda absentuje.
EURO: Profesorka Syková, jež nemá zkušenosti v AR, tvrdí, že bude novým proudem. DRAHOŠ: Nechci se kriticky vyjadřovat k prohlášení ředitelky Sykové. Považuji však za důležité, aby člověk, jenž kandiduje, měl zkušenosti s prací v radě. Práce rady není jen jakýsi dirigismus vůči ústavům, ten nepěstujeme, ale AR řeší a dostává k připomínkám mnoho zákonů a nařízení včetně těch o vědě a výzkumu.
EURO: Jste tedy ve výhodě? DRAHOŠ: Určitě v tom, že jsem si zkušeností v AR prošel, přičemž si nemyslím, že bych v ní „zkostnatěl“. Tvrdím, že systém na dvakrát čtyři roky a dost je užitečný. Během tří let místopředsednictví jsem však získal řadu neocenitelných zkušeností, jež mohu zúročit.
EURO: Pracujete v mnoha komisích, jste prezidentem Evropské federace chemického inženýrství (EFCE). Vzdáte se něčeho? DRAHOŠ: Asi budu muset. Omluvit se třeba z některých vědeckých rad. Nejvýznamnější je EFCE, kde mi v příštím roce naštěstí skončí druhé dvouleté období. EFCE reprezentuje asi 150 tisíc chemických inženýrů. Taková zkušenost je k nezaplacení, protože nejde o instituci akademickou. Proto si federace nepíše o granty do Bruselu, ale připomínkuje věci vypisované EU. Lobbing na této úrovni probíhá dlouhodobě a jeho znalost je kladem.
EURO: Chcete usilovat o „excelenci v AV“. Jak ohlídat špičkovost? DRAHOŠ: Ne. Na všech ústavech má výzkum tutéž kvalitu. Ale i v rámci jednoho jsou oddělení, jež jsou na světové či evropské úrovni, a ta, která si vedou dobře v českém měřítku. Nemyslím si však, že se máme poměřovat národním měřítkem. Proto bychom měli – AR, Vědecká rada i vedení ústavů – více stimulovat kvalitu.
EURO: Hovoříte přímo o „selektivnější podpoře ústavů“. Kterých? DRAHOŠ: Ne že bych nevěděl, ale nechci předbíhat. Teď bylo hodnocení mezidobí ve výzkumných záměrech, v polovině trvání. Ústavy jsou financovány a hodnoceny na základě kvality záměrů. Tam už se ukazuje, jak na tom jsou. Hlavní hodnocení se však uskuteční po roce 2011, proto nyní nemůžeme radikálně změnit financování.
EURO: Prohlásil jste, že „v akademii pracují i ti, kteří ztratili motivaci pro špičkovou vědu“. Uvažujete o restrukturalizaci? DRAHOŠ: To je choulostivé téma. Uvažujeme o nových ústavech, založili jsme Biotechnologický ústav AV. Založit institut je mnohdy jednodušší než zavřít existující. Finanční nůžky mezi nejlepšími ústavy a těmi průměrnými, které by se měly ještě víc rozevřít, by měly vést autoselekcí k tomu, že budou podporovat jen kvalitu.
EURO: Chybí AV nějaký konkrétní ústav pro 21. století? DRAHOŠ: Řekl bych, že oborově jsou vědy pokryté dobře. Módní slova jako nano, bio či genetika jsou v AV řešena. Třeba nanotechnologie jsou průřezovou záležitostí. Proto bych nechtěl předjímat, zda má smysl zakládat nějaký konkrétní ústav. V příštích dvou třech letech se však může ukázat, který obor potřebuje posílit.
EURO: Zmiňujete se o úpravě předpisů, aby vzniklo proinovativní prostředí. Co vám na těch současných vadí? DRAHOŠ: Že nejsou přizpůsobeny transferu poznatků do inovací. V souvislosti s aktivitami ústavů, které přešly na veřejné výzkumné instituce a mohly by zakládat podnikatelské subjekty, jsme narazili na problémy, jež neřeší. To je problém aplikace koncesního zákona. Klíčové je i dopracování předpisů pro zakládání spin-off firem a transfer duševního vlastnictví.
EURO: K „hurá přechodu“ na aplikovaný výzkum jste však skeptický? DRAHOŠ: Ano. Pořádají se konference k transferu technologií, zakládají se inkubátory. Nejsem přesvědčen, že jsou všechny přínosné. Spíše mám pocit, že se tím živí dost lidí. Týká se to často transferu, ale ten to není.
EURO: Pokud by existoval dobrý základní výzkum, podpoříte i aplikovaný? DRAHOŠ: Ano. V základním výzkumu není mnoho vědců zvyklých se ptát, jestli má jejich myšlenka komerční potenciál. Zastávají heslo publish or perish. Ale správné je spíše heslo 3P: patentuj, a jestliže nikoli, pak publikuj nebo pomiň. To je jedna z věcí, kterou bude muset AV akcentovat. Je sice dobré mít články, ale přece jen bych se měl tázat, jestli to, co jsem vymyslel, má praktické využití. A jestli bych se zveřejněním neměl počkat. Rovněž je důležité přenášet starost o komercionalizaci produktu mimo vědce.
EURO: Do HN jste napsal článek o „nesnesitelné lehkosti měření vědy“. Co se vám nepozdává? DRAHOŠ: Rada pro výzkum a vývoj a jí ustanovená komise pro hodnocení výsledků dospěla k názoru, že pozvedneme technologickou úroveň ČR tím, že budeme patentovat a zase patentovat… Nedávno jsem letěl s jedním šéfem ústavu aplikovaného výzkumu a bavili jsme se na toto téma. A on říká: „No co, budeme psát patenty pro patenty.“ Aby získali více peněz, „opatentují“ si díky zkušeným lidem spoustu věcí.
EURO: Domníváte se, že zvládnete politické tlaky – viz Pačesova komise? DRAHOŠ: Informace od předsedy mám. Navíc jsem se jako místopředseda jednání i účastnil. Proto si myslím, že zvládnu. Jsem si vědom, že funkce předsedy AV je zčásti politická. A předseda je nucen s politiky jednat.
EURO: Setkal jste se s nějakým nátlakem? DRAHOŠ: Osobně nikoli. Ale nedávno šlo o jednání, kdy byla AV vnucována údajná politizace při hodnocení jednoho projektu. Několikrát jsem byl také přítomen jednání, kdy bylo naprosto jasné, že někteří jednají politicky účelově.
EURO: Umíte si prý představit, že už nastal čas pro šéfy ústavů AV z ciziny? DRAHOŠ: Umím. Na řadě ústavů už zahraniční pracovníci ve významných funkcích jsou. Třeba v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV je kolega z Německa předsedou jeho rady. Byla by to jedna z cest, jak se vymanit z českého rybníku.
EURO: Máte motto „Budoucnost patří aluminiu“. Čemu patří ve skutečnosti? DRAHOŠ: Znalostní společnosti. To je klíčové. Zrovna jsem viděl chválu na to, že v Nošovicích vyrostla automobilka. Továren už mám „plné zuby“. Děsím se, až naše pracovní síla nebude levná a vše se bude posunovat na východ. Pokud nepostavíme budoucnost na znalostech a na high-tech, a to v myšlenkách i inovacích, neuspějeme.
