Modelový příklad, jak bude vypadat zaměstnání v zemích unie
Pan Jan je občanem České republiky a pracuje jako zaměstnanec české společnosti zabývající se výrobou a prodejem softwaru. Až doposud pracoval a přispíval do systému sociálního zabezpečení pouze v Česku. S ohledem na vynikající pracovní výsledky se jeho zaměstnavatel rozhodl, že Jana vyšle do nově založené dceřiné společnosti ve Velké Británii, kde bude jmenován do správní rady. Po převedení bude odměňován na základě pracovní smlouvy uzavřené se svým českým zaměstnavatelem, nicméně bude pracovat výhradně ve Velké Británii a domů bude jezdit pouze o víkendech, popřípadě na dovolenou. Jan má manželku a dvě nezletilé děti, přičemž manželka je v domácnosti. Rodina se po dobu pracovního pobytu Jana v zahraničí rozhodla zůstat v České republice. Ze situace vyplývají následující dotazy:
1) Jaké příspěvky na sociální zabezpečení bude muset odvádět Jan během svého pracovního pobytu ve Velké Británii po vstupu České republiky do Evropské unie?
2) Změnila by se odpověď na předchozí dotaz, pokud by uzavřel pracovní smlouvu jak s českou, tak s britskou společností?
3) Jaké administrativní kroky musí podniknout?
4) Jak bude ošetřena situace Jana a jeho rodiny v oblasti poskytování zdravotní péče?
5) Může on nebo jeho manželka žádat o rodinné přídavky? Změnila by se situace, pokud by manželka začala v České republice pracovat?
6) Existuje možnost, že by si zachoval nárok na dávky z českého systému sociálního zabezpečení po dobu, po kterou pracuje ve Velké Británii?
Odpovědi odborníků na sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci Evropské unie (platné po datu vstupu České republiky do unie, po 1. květnu 2004):
Ad 1) V souladu s příslušnými směrnicemi Evropské unie může zaměstnanec platit pojistné pouze v jednom státě unie, a to v tom, v němž zaměstnanec pracuje. Proto bude platit příspěvky pouze do britského systému sociálního zabezpečení. Český zaměstnavatel bude tedy povinen vést Janovi mzdovou evidenci a v rámci této mzdové evidence vypočítat, srazit a odvést do Británie příspěvky na sociální zabezpečení z jeho příjmu ve výši a způsobem stanoveným příslušnými britskými předpisy.
Ad 2) V tomto případě se situace nezmění, jelikož Jan bude pracovat pouze na území Velké Británie (to znamená že v České republice bude zaměstnavatelem poskytnuta například neplacená dovolená). Český zaměstnavatel bude postupovat obdobně jako v odpovědi na první dotaz.
Ad 3) Jan bude povinen se v souladu s britskými předpisy zaregistrovat do tamního systému sociálního zabezpečení. Protože platí příspěvky v zemi, ve které pracuje, nevztahuje se na něho povinnost vyplnit formulář E 101 (formulář potvrzení o příslušnosti k právním předpisům).
Ad 4) Jelikož Jan žije a pracuje ve Velké Británii, bude oprávněn využívat služeb britské Národní zdravotní služby (National Health Service). Protože jeho rodina zůstane v České republice a Jan bude za ní o víkendech jezdit, bude považován za takzvaného „příhraničního pracovníka“. V takovém případě budou mít Jan a jeho rodina nárok na totožný rozsah zdravotní péče v České republice, jako kdyby platil příspěvky do systému sociálního zabezpečení v České republice. Pro uplatnění tohoto nároku je ovšem nezbytné, aby vyplnil ve Velké Británii formulář E 106 (formulář týkající se potvrzení o nároku na věcné dávky nemocenského pojištění a pojištění v mateřství pro osoby bydlící v jiném než kompetentním státě). Podle současného znění české legislativy jsou nicméně jak Janova manželka, tak jeho děti ze zákona zdravotně pojištěni v České republice, přičemž plátcem pojistného je v jejich případě stát.
Ad 5) Pokud Janova manželka nepracuje, má podle směrnic Evropské unie rodina nárok na rodinné přídavky ve Velké Británii. V případě, že by manželka byla zaměstnána, měla by teoreticky rodina nárok na rodinné přídavky jak z České republiky, tak z Velké Británie. Platí obecné pravidlo, že rodinné přídavky jsou poskytovány v zemi, ve které žijí děti, to jest v tomto případě v České republice. Pokud by výše byla nižší než ve Velké Británii, mohou příslušné britské instituce rozhodnout, že rozdíl rodině uhradí.
Ad 6) Obecně lze říci, že platí pravidlo, že zaměstnanec dostává dávky v nemoci nebo v nezaměstnanosti ze země, v níž byl naposledy pojištěn. V případě podpory v nezaměstnanosti však existuje možnost požádat o následující výjimku: Jan bude považován za „rezidenta“ v České republice, neboť přestože pracuje ve Velké Británii, má středisko životních zájmů zde (to jest má tu rodinu, pravidelně se sem vrací, má tady většinu majetku a podobně). V souladu se směrnicemi Evropské unie je rezident jednoho státu EU platící příspěvky v jiném státě EU, který je zároveň považován za příhraničního pracovníka (viz odpověď na čtvrtou otázku), oprávněn požádat ve státě svého rezidentství o podporu v nezaměstnanosti. Pro určení výše nároku na penzi se bude počítat zvlášť doba pojištění v jednotlivých státech evropské unie. Nicméně Jan má zároveň možnost se dobrovolně přihlásit k účasti na důchodovém pojištění v České republice.
