Za komunismu mohli v malebném údolí Dolní Moravy lyžovat jen vyvolení brněnští bafuňáři hokejové Komety. Jiří Rulíšek, který se narodil v nedaleké vesnici Hrabenov, se na svahy nedostal. Tamní přírodu si přesto oblíbil, a když se později naskytla příležitost, koupil statek po sudetských Němcích, kde se nyní schází jeho početná rodina.
Tak začala anabáze jeho „dobývání“ Sněžníku. Postupně vybudoval první lanovku, prodloužil ji, následovala chata, další sjezdovka a potom už bylo jasné, že malé lyžařské středisko potřebuje větší infrastrukturu, aby si na sebe vydělalo a mohlo fungovat celoročně. Vznikly tak atrakce jako Stezka v oblacích, která se stala okamžitě hitem a zdrojem silného toku hotovosti, který Rulíška velmi podržel. Dnes pro jeho firmu Sněžník na Dolní Moravě pracují dvě stovky zaměstnanců.
Zapadlá ves
Překotný rozvoj v kdysi ospalém a zapomenutém kraji se neobešel bez reakcí. Místní občasné začali Rulíška hlídat, protestovali proti jeho stavbám, které stojí na okraji chráněné krajinné oblasti, kontrolovat, zda neodebírá příliš vody z Moravy. Rulíšek si však jde cílevědomě za svým. „Hodně pozdě jsem pochopil negaci místních lidí. Protože i jim investice změnila život. Rakušané říkali, že to trvá dvě generace, než obec pochopí, že z turistů žije,“ říká smířeně při rozhovoru v horském hotelu Vista.
Přečtěte si rozhovor:
V Brně postavíme mrakodrap jako v Abú Zabí, slibuje brněnský miliardář Jiří Rulíšek
Na druhé straně se místní lidé velmi rychle dokázali nové situaci přizpůsobit a během několika let vznikla ve vesnici řada penzionů a ubytování, které lákají přijíždějící turisty. Atraktivitu oblasti pod Kralickým Sněžníkem dokládá i raketový růst ceny pozemků. „Když jsem na Dolní Moravu přišel, nebylo tady z pohledu turisty nic. Mnoho penzionů bylo na prodej. Pozemky se prodávaly za dvě až 15 korun za metr čtvereční. Dnes stojí zasíťovaný pozemek dva až tři tisíce za metr, ale už vůbec v nabídce nejsou,“ říká Rulíšek, jehož hlavním byznysem je od počátku devadesátých let stavařina a development.
Za komunistů pracoval jako ředitel cementárny, jejíž ředitelství přesunul z Prahy do Brna, čímž si prý nadělal řadu nepřátel. Když pak chtěl po roce 1989 něco privatizovat, vždycky se - jak říká - našel někdo, kdo mu to překazil. Musel tedy chtě nechtě začít něco budovat sám. Začínal prodejem střešních oken, postupně svoje aktivity rozšiřoval a v roce 1993 zastřešil pod firmu Imos Holding, ze které se postupně stala inženýrská firma Imos Brno. Firma poměrně rychle dosáhla na vysoké obraty a stomilionové zisky - v roce 2009 dokonce vydělal půlmiliardu. V té době však už Rulíšek kvůli nespokojenosti s politickou garniturou vedení firmy předal třem nejlepším manažerům, na které zároveň přes polovinu firmy převedl.
Předávka štafety
Sám se od té doby soustředí jen na svůj fond Imos Development, který buduje hlavně bytové a kancelářské projekty v Brně a ostatních městech. V posledních měsících pak jeho čas především zabírá ztrátový projekt na Dolní Moravě, který chce zefektivnit a znovu přivést k zisku. I přes tyto ztráty patří Jiří Rulíšek mezi 120 nejbohatších lidí v Česku.
Jeho majetek činí podle odhadu týdeníku Euro zhruba 3,5 miliardy korun, což sám byznysmen potvrzuje, a ve svých sedmašedesáti letech uvažuje, komu ho předá. Rozdělí ho pravděpodobně mezi ty aktivnější ze svých pěti dětí, z nichž tři jsou z druhého manželství s manželkou Monikou, spolumajitelkou jeho firem. Sám však odejít do důchodu ještě zdaleka nehodlá. Mezi jeho hlavní budovatelské sny patří největší mrakodrap v Brně.
Dále čtěte:
Pětihvězdičkový hotel a lesní lázně. Miliardář Rulíšek chystá na Dolní Moravě další masivní investice
Hladová děla: lyžařská střediska se připravují na zimy bez sněhu i bez vody
Naděje (a strach) v Alpách. Lyžování bude čím dál hůře dostupné
Skipasy na českých horách letos podraží jen mírně, v průměru vyjdou na 599 Kč
