Rusko a další země bývalého Sovětského svazu jsou již delší dobu předmětem zájmu mnoha investorů nejen z České republiky. Jedním ze způsobů, jakým zahraniční investoři na ruský trh vstupují, je vytvoření společného podniku (joint venture) s jiným podnikatelem. Ruské právo společností však stále skýtá pro zahraniční investory mnoho specifik či přímo problémů, které vstup investorů na ruský trh významně ovlivňují.
Formy společností
V Rusku existují tři formy obchodních společností. Jde o společnost s ručením omezeným, otevřenou akciovou společnost a uzavřenou akciovou společnost. Mezi jednotlivými formami jsou z hlediska právní úpravy a jejich fungování zásadní rozdíly, a investor by tedy měl věnovat zvýšenou pozornost tomu, s jakou z uvedených společností přichází do styku. Zejména se to týká rozlišení mezi dvěma typy akciových společností, které český právní řád nezná. Mezi základní rozdíly patří, že akcie otevřené společnosti mohou být veřejně nabízené a společnost může mít neomezený počet akcionářů. Akcie uzavřené akciové společnosti veřejně nabízené být nemohou, naopak společnost může počet akcionářů omezit, přičemž jejich maximální počet je padesát. Na rozdíl od otevřené akciové společnosti mají akcionáři uzavřené akciové společnosti zákonné předkupní právo na akcie ostatních akcionářů. Odlišností mezi jednotlivými formami je však více a je nutné je brát při strukturování ruských transakcí v úvahu.
Akcionářská dohoda
Smlouva mezi akcionáři společnosti o podmínkách výkonu kontroly nad společným podnikem je běžnou součástí smluvní dokumentace k joint venture projektům. V akcionářské dohodě si akcionáři vymezují zejména pravidla pro obsazování orgánů společnosti, principy hlasování o zásadních otázkách společnosti, způsoby řešení sporů či pravidla pro prodej podílů na společnosti. Mnohé zahraniční investory proto může překvapit, že tyto dohody jsou v Rusku považované za neplatné. Tento současný právní stav, podpořený rozhodnutím federálního arbitrážního soudu z roku 2006, přináší investorům nemálo problémů při zakládání společných podniků v Ruské federaci.
Povinná nabídka převzetí
Při nabývání podílu v otevřených akciových společnostech platí, že nabude-li investor více než třicetiprocentní podíl na společnosti, je povinen učinit ostatním akcionářům nabídku na odkoupení jejich akcií. Nezáleží přitom, zda jsou akcie společnosti kótované, či nikoli (jako je tomu v českém právu). Cena za akcie odpovídá nejvyšší ceně, za kterou byly akcie společnosti obchodovány v posledních šesti měsících. Schopnost splnit svůj (potenciální) závazek uhradit kupní cenu ostatním akcionářům je přitom investor povinen zajistit vystavením neodvolatelné bankovní záruky na částku, která odpovídá ceně akcií všech ostatních akcionářů. V případě velkých společností proto může jít o velmi vysokou částku a obstarání takové záruky může významně zvyšovat transakční náklady.
Alternativní struktury
Správné nastavení transakční struktury je tedy klíčovým aspektem pro fungování a úspěch joint venture projektů v Ruské federaci. I s ohledem na uvedené proto v praxi často nastává „přenesení“ společného podniku mimo území Ruské federace a nezbytné smluvní dokumentace z dosahu ruského práva. K tomu bývá využíváno zahraničních struktur (kyperských, nizozemských a podobně), kdy ruský koncový podnik stoprocentně vlastní zahraniční účelová společnost (special purpose vehicle), jejímiž akcionáři jsou partneři dle dohodnutých podílů. Veškeré dohody mezi partnery, zejména zmíněná akcionářská smlouva, jsou uzavřeny ve vztahu k této účelové společnosti a řídí se jiným než ruským právem.
Je však třeba říct, že ruské právo čelí tlaku ze strany zahraničních investorů, kteří by rádi vstupovali na ruský trh za příznivějších podmínek. Lze se domnívat, že tyto hlasy volající po liberalizaci právního prostředí budou v budoucnu ještě sílit, a to i s ohledem na připravované privatizace ruských státních podniků.
