Obchodní zákoník kromě jiného stanoví statutárním orgánům, jejich členům i členům dozorčí rady povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Pojem, který nahradil dříve používaný „odborná péče“, však dosud nemá jasný výklad.
Péče řádného hospodáře obecně znamená, že statutární orgán či jiná povinná osoba má postupovat obezřetně a preferovat potřeby a zájmy společnosti před svými či třetích osob. V případě sporu nesou povinné osoby důkazní břemeno. Za účelem zbavení se odpovědnosti musejí prokázat, že jednaly v souladu se zákonem. Některé specifické povinnosti pak vyplývají přímo z něj.
Výklad pojmu
Výklad pojmu je často zřejmý z dikce konkrétního právního předpisu. Insolvenční zákon například ukládá povinnost podat mimo jiné statutárnímu orgánu společnosti, pokud je v úpadku ve formě platební neschopnosti, insolvenční návrh. Od 1. ledna 2012 bude tato povinnost existovat i u úpadku ve formě předlužení. Statutární orgány společnosti s ručením omezeným či akciové, jež jednají s péčí řádného hospodáře, svolají, jak jim ukládá obchodní zákoník, valnou hromadu neprodleně poté, co zjistí její ztrátu nebo úpadek.
Je třeba věnovat pozornost i ovládací smlouvě, dle níž se jedna smluvní strana zavazuje podrobit jednotnému řízení jiné osoby. Lidé, kteří jménem řídící osoby udělují pokyny statutárnímu orgánu řízené osoby, jsou povinní postupovat s péčí řádného hospodáře. Poruší-li tuto povinnost, nahrazují společně a nerozdílně škodu, která z toho řízené osobě vznikne. Podobnou odpovědnost mají i vůči jejím věřitelům, vznikla-li jim škoda. Odpovědnost jednat s péčí řádného hospodáře má i představenstvo řízené osoby.
Soudní praxe
V mnoha případech jsou vodítkem k výkladu pojmu rozhodnutí příslušných soudů. Ta často vytvářejí jednání statutárních orgánů mantinely. Povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře nepředpokládá, že statutární organ musí být vybaven všemi odbornými znalostmi souvisejícími s uvedenou funkcí ve společnosti. Dle Nejvyššího soudu musí být osoba jednající s péčí řádného hospodáře schopná rozpoznat, že je nutná odborná pomoc speciálně kvalifikovaného subjektu a zajistit ji. Je proto třeba si nechat vypracovat znalecký posudek a obrátit se na právního, finančního či jiného příslušného poradce. Vyloučení odpovědnosti a její přenesení na zvoleného experta bude o to snazší.
Pokud jednatel nenaloží s dluhem společnosti tak, aby zabránil vzniku škody, nejedná s náležitou péčí. Neplní-li společnost závazky a dodavatel jí za to vyúčtuje smluvní pokutu, přičemž zároveň má za ním pohledávku, pak ji měl jednatel v první řadě započíst proti těm jeho, nebrání-li mu v tom objektivní překážka. V opačném případě zkracuje společnost a nejedná s péčí řádného hospodáře.
Kontrola je nutná
Pokud statutární orgán „zadá“ jemu náležející úkol třetí osobě, nezbavuje se tím odpovědnosti. Naopak má povinnost kontrolovat, zda tato osoba provádí činnost náležitě. Soudy dovodily, že pokud je statutární orgán povinen provádět také kontrolu například stavebních prací, pak musí kontrolovat, zda osoba, kterou pověřil jejím provedením, postupuje na základě stavebního povolení, projektové dokumentace a s náležitým zajištěním prováděné stavby.
V kontextu uvedeného je třeba zdůraznit, že výkon funkce statutárního orgánu je velmi zodpovědný. Obchodní zákoník výslovně stanoví a soudy opakovaně dovozují, že odpovědnost za škodu jednatelů společnosti s ručením omezeným, představenstva akciové nebo družstva nelze smlouvou nebo v zakladatelských dokumentech vyloučit ani omezit. V této části jsou taková smlouva či zakladatelský dokument neplatné. Někteří statutáři proto volí speciální pojištění odpovědnosti, aby snížili rizika z neúmyslného porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.
