Transformace se ukázala jako slepá cesta, míní šéf dozorčí rady Jan Procházka a pivovar tlačí k větším ziskům
Kolem Budějovického Budvaru, proklepnutého hloubkovou ministerskou kontrolou, je znovu klid a bude tak dlouho, než se zase někdo dotkne „rodinného stříbra“. A to se zřejmě v dohledné době nikomu nepodaří. Premiér Petr Nečas (ODS), který aktuálně přežil rozbroje s rebely a hlasování o důvěře vládě, před časem označil Budvar za nedotknutelný. Jak prohlásil, nevidí jediný důvod, proč platit politické náklady za krok, který žádný bezprostřední ekonomický efekt této zemi nepřinese.
Také předseda odpolitizované dozorčí rady Jan Procházka, kterého do této role pasoval Nečas, vysílá uklidňující signál směrem k těm, kdo si přejí udržení pivovaru jako národního podniku v rukou státu. „Transformaci Budvaru dozorčí rada nechce,“ říká Procházka, který je hlavním analytikem a ředitelem pražské pobočky investiční společnosti Cyrrus a také členem Národní ekonomické rady vlády. Miliony korun, které už stát investoval do přípravy na přechod národního podniku na státní akciovou společnost, ale nepovažuje za zbytečně utracené peníze. „Analýza musela být provedena, aby se zjistilo, že transformace je slepá cesta,“ konstatuje šéf dozorčí rady.
Dvoumiliardové přilepšení Státní pokladně může Budvar přispět alespoň dvěma miliardami korun, které nastřádal. Na účtu má zhruba miliardu a další zhodnocuje v krátkodobých cenných papírech. „Podnik se 600 zaměstnanci nemůže zachránit státní rozpočet,“ říká generální ředitel Budvaru Jiří Boček. Možnost vlastníka sáhnout si na nerozdělený zisk ale nijak nezpochybňuje.
Chystaná novela zákona o státním podniku počítá se zřízením takzvaného fondu zakladatele, z něhož bude možné se souhlasem vlády převést volné finanční zdroje do příjmů státního rozpočtu. Resort Petra Bendla (ODS) pak bude hlavně díky dividendám z Lesů ČR významným přispěvatelem. „Fond zakladatele budeme naplňovat z nerozděleného zisku podobně jako fond kulturních a sociálních potřeb,“ počítá Boček. Převod dvou miliard z Budvaru na státní účet bude ovšem jednorázová a neopakovatelná operace. „V dalších letech pak může jít do rozpočtu nanejvýš několik málo stovek milionů,“ upozorňuje Procházka. V minulém roce dosáhl pivovar čistého zisku 190 milionů korun.
„Postupně by mohl vytvářet až půl miliardy ročně,“ předpokládá šéf dozorčí rady, která pivovar tlačí k lepším výsledkům.
„Průměrná rentabilita tržeb se v našem oboru pohybuje mezi osmi a dvanácti procenty, my jsme na horní hranici,“ poukazuje ředitel Boček. Brání se zjednodušenému srovnání s Plzeňským Prazdrojem nebo Staropramenem, které se občas objevuje. „Tyto společnosti jsou součástí nadnárodních holdingů, kde se dělá daňová optimalizace, maximalizace zisku, dividendy se odvádějí do mateřské firmy. Je potřeba se dívat na výsledovku holdingu, ne Prazdroje,“ namítá Boček.
Ambiciózní rada Obměněná dozorčí rada posílená o ekonomy z NERV si nyní vymezuje svůj prostor zvětšený o nové pravomoci. Některé převezme od ministerstva zemědělství coby zakladatele národního podniku. Rada chce být profesionální, tedy i placená. Místo čtvrtletních zasedání se bude scházet každý měsíc. Novinkou budou také dva podvýbory – pro strategii a audit. „Taková struktura patří spíš k bankám nebo zdravotním pojišťovnám, není typická u firem vyrábějících rychloobrátkové zboží,“ domnívá se Boček. Procházka ujišťuje, že posílení role dozorčí rady neznamená, že se tím oklestí funkce ředitele pivovaru. Větší ambice kontrolního orgánu má potvrdit upravený statut. Dlouho se o něm debatovalo a ministr Bendl ho dosud nepodepsal. S posílením kontrolní funkce dozorčí rady státního pivovaru přitom souhlasí, jak prohlásil na konci srpna na výstavě Země živitelka.
Bendl tam také zopakoval přání vyřešit co nejdříve, nebo alespoň urychlit známkoprávní spory. „Už to trvá moc dlouho a tu hodnotu, kterou známky měly před dvaceti lety, už dnes nemají,“ řekl ministr novinářům. Za dvacet let se ovšem nikdo nepokusil známky ocenit. Možná proto, že by to bylo drahé.
Po ministerském auditu, kterým Budvar prošel bez závažnějšího pochybení, dozorčí rada jednohlasně potvrdila ředitele Bočka ve funkci. „Kontrola nezjistila nic závažného, jen triviálnosti. Hlasovat o odvolání jsme museli. Všichni byli proti, nikdo nezvedl ruku ani pro návrh, aby se řediteli snížil plat,“ vrací se Procházka k výsledkům kontroly.
DcerY a prÁDelnY Po tom, jak dramaticky letošek pro Budvar začal, v závěru nejspíš dobře skončí. Rušno kolem pivovaru prodeji piva nijak neublížilo.
„Výsledky zatím vycházejí dobře. Klíčová je pro nás ovšem vánoční sezona, proto si předpovědi necháváme až na samotný závěr roku,“ brání se detailnějšímu hodnocení Jiří Boček. Na tuzemském trhu se v porovnání s předchozím rokem nečeká žádná převratná změna, daří se hlavně exportu.
V orientaci na vývoz vidí Procházka i budoucnost budějovického pivovaru. „Letošní vývoz bude větší než prodej na tuzemském trhu,“ porovnává na základě dosavadních výsledků. Už loni dosáhl pivovar nejvyššího objemu exportu v celé své historii. „Posílil pozici české exportní dvojky. Na českém vývozu piva se podílel z více než 22 procent,“ upřesnil mluvčí Budvaru Petr Samec. Budvar vozí pivo do šedesáti zemí, mezi největší trhy patří Německo, Velká Británie a Slovensko. Právě na dceřiné firmy, které tam zajišťují prodej, se zaměřila také ministerská kontrola. Žádné porušení předpisů ale nezjistila. „Pomluvy, že neprůhledné dceřinky jsou naše ‚prádelny‘, slyším už deset let,“ reaguje Boček.
Budvar se letos nezařadil mezi státní firmy, které na pokyn z vyšších míst podpořily Kovarčíkovu pražskou konferenci Dny USA a EU. Sponzoroval kupříkladu karlovarský filmový festival a Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově. Na marketing, v němž jsou výdaje na reklamu a podporu prodeje, včetně třeba zalistovacích poplatků v řetězcích, pivovar dává ročně kolem 350 milionů korun. V příštím roce by to mělo být méně, představují si někteří členové dozorčí rady. Šetřit by se mělo na reklamě v tuzemsku a víc se může podpořit marketing v zahraničí. ?
Chystaná novela zákona o státním podniku počítá s takzvaným fondem zakladatele, z něhož bude možné převést volné finanční zdroje do příjmů státního rozpočtu KAŽDÝ ROK KOUSEK Podíl Budějovického Budvaru na celkové tuzemské produkci piva (v %)
pramen: Budejovický Budvar
SKÓRE U SOUDU statistika soudních sporů a známkoprávních řízení, které od roku 1970 dosud vedl Budějovický Budvar se společností anheuser-Busch
213 ukončených sporů z toho 86 soudních sporů: 6x smír 6x remíza 52x ve prospěch Budvaru 127 správních řízení: 94x ve prospěch Budvaru do CIzInY. Budoucnost budějovického pivovaru vidí předseda dozorčí rady fiirmy Jan Procházka v orientaci na vývoz.
pramen: Budejovický Budvar
O autorovi| TÁŇA KRÁLOVÁ kralova@mf.cz
