Nápad tvůrce programu Windows, jímž chce zkrotit hurikány, je pošetilý
Pan Slon a Myška přijdou na matriku, že by se chtěli vzít. Matrikář, jenž by měl jen souhlasně kývat hlavou, se však podiví: Není to trochu ukvapené? Určitě se k sobě hodíte? Myška trošku zrudne a pak si jen ukáže na břicho: Teď už se nedá nic dělat. Zlatý řez znamená, že poměr menší části k větší je stejný jako poměr větší části k celku. Poměry však jsou důležité, ať se to vezme, jak se to vezme. To všechno by se s přihlédnutím ke Godzille dalo vyjádřit i tak, že na velikosti záleží. Není vůbec jedno, jak je co velké.
Měřítko
Měřítko je vysokou školou rozměru a nejednou vyplývá z váhy. Váha, místo, množství. Od fyziky sahá jejich význam, jejich důležitost, až po morálku. A všechny dohromady znamenají řád. Řád přírody. Harmonii vesmíru. Quod licet Iovi (Co je dovoleno Bohovi)? Na své místo, Nero. Prokletí velikosti? Malichernost. Planeta může světlo jen odrážet, kdežto hvězda je i vyzařuje. To je její privilegium. Právo srdce. Pod jistou vahou se zhroutili i dinosauři s nejsilnějším skeletem. Největší rozpětí, mluvíme-li o ptácích, jsou zhruba tři metry. Aristotelova fyzika je striktně hierarchická. Tato fyzika padla, ale svět, „jehož se zachvěl základ vratký“, nám zůstal pod nohama a také nebe máme pořád nad hlavou.
V evolučním klání vyhrává údajně ten, kdo respektuje poměry. No dobře, ale co s člověkem, který své hranice prakticky ani trochu nerespektuje? Člověk, jenž v evolučním klání, mírně řečeno, už překonal sám sebe, vždy překračoval Rubikon, ty pro něho vytyčené hranice. A nikdy příliš nelpěl na zákonech úměrnosti, dle nichž je třeba mamut beznadějně větší a silnější než on.
Porušení úměrnosti
To, co na jedné straně představuje sebevědomí, je na druhé straně porušením úměrnosti. Byl by bez něj pračlověk schopen uvěřit své moci, kterou má i nad mnohem většími zvířaty jen díky zbraním? Stejně jako je ve sportu k vítězství nezbytná naděje dokázat nemožné, i při používání zbraní je nezbytná víra, že se věc podaří. Pralidé věděli, že prostřednictvím zbraní v podstatě porušují poměry a neberou je v potaz, stejně jako popírají zákony přírody, kterou tím pokořují. Proto pohlíželi na lov jako na magický akt, jehož úspěch znamenal vždy jistý malý zázrak. Příběh Davida a Goliáše nebo vítězství důvtipného Odyssea nad mnohem větším Kyklopem tohle dávné velké porušení úměrnosti jen potvrzují.
Bez tohoto porušení úměrnosti by se člověk nikdy nemohl stát vládcem, copyright Iljin–Segal. Toto porušení úměrnosti hnalo náš rod do polárních krajin, pudilo jej do hlubokých dolů a přitahovalo až na Měsíc – copyright Imre Madách – „tyto hmoty uhněteny v koule se přitahují, honí, odpuzují“. Který pomatenec by o sobě s kapkou zdravého rozumu jako uchovatel současného řádu světa tvrdil, že může být mocnější než velryba anebo sekvoj. A který blázen by si, ptám se, stoupl u Sajano-Šušenskoje před Jenisej a jako přehrada by k němu zavolal: Stojím tu před tebou, jen přes mou mrtvolu!
Všimněme si, že k dobývání, invazi a kolonizování je vždy třeba suspendovat, uzavřít do závorky právě aktuální poměry. Dobývání dle této teorie se rovná fantasmagorii. Není náhoda, že dobyvatelé byli skoro vždy také fantasty. Jejich případ mimochodem věrně ukazuje, že stejné porušení úměrnosti, jež je nějakou dobu glorifikuje, může vést po určitém čase ke zkáze. Hitler nikdy neměl cit pro úměrnost. Nikdy nevěnoval pozornost svým otravným generálům nebo třeba pouze mapám. Rozumoval následovně. Pokud mohl pračlověk vyzrát nad mamutem, proč by Árijci nemohli se stejnou silou vyhrát nad Sovětským svazem? Hitlera později dohnal až k sebezničení stejný postoj, díky němuž předtím dováděl k úspěchu své hrůzné sny.
Změna hodnocení rizik
Lidstvo, jež si jako nietzscheovský nadčlověk podrobuje biosféru, je nyní před podobným obratem. Tentýž postoj, díky němuž bylo až dosud úspěšné, je už totiž ohrožuje. Konečnému krachu by dokázalo zabránit jen to, kdyby se na sebe podívalo. Kdyby si na vyšší úrovni opět uvědomilo určité poměry a zákonitosti. Nebo už se tak stalo? Na úrovni jazyka se i nejbrutálnější investice proti životnímu prostředí balí do biostrouhanky a biopapíru. To už je slovo do pranice. Na počátku bylo slovo? I to tedy byla slova. Člověk by řekl, že se už dnes nikdo neodváží přijít se smělými utopiemi, jak předělat přírodu. A pak se najednou objeví Bill Gates se skvostným nápadem: „Zabijme hurikány!“ I pro to má řešení. Je ten člověk normální?
Stvořitel 21. století se jako „klima“ primissima vrátil pod vlivem globální paniky kvůli oteplování k nejhorším scénářům 19. století. Do doby Buffalo Billa a Julese Verna – Buffalo Bill Gates. Byl by to dobrý titul další verneovky: Krotitel hurikánů nad Atlantikem. Cesta do středu Země a pokoření hurikánu. Zkroťme hurikány, spousta lodí, trubek a kdoví čeho ještě.
Je věru k pláči, že člověk, kterého bychom jako tvůrce programu Windows přece jen asi zařadili do světa přírodních věd, uvažuje takhle nevědecky. Člověk, který má v kapse 50 miliard dolarů, by se neměl chovat jako puberťák! Člověk podobného kalibru a kvalit nemůže mít špatné sny, protože má-li natolik významná osoba takové primitivní sny, pak svět není v bezpečí. To mění hodnocení rizik přítomnosti. Pozor, nebezpečí mentálního teroru!
Další návrh
Hurikány stejně jako protuberance nebo třeba supernovy patří k původním poměrům kosmického řádu. Nápad zkrotit hurikány je pošetilost. Stejně jako svého času nápad odklonění ruských řek na jih. Ruské řeky tečou naštěstí dál na sever, ale Aralské jezero na tohle velké snění doplatilo. Někteří muslimové navrhovali zakázat Medvídka Pú, protože se v něm vyskytuje Prasátko, a to je sviňárna.
Další krok. Bill Gates navrhne, aby byl zakázán Shakespearův Král Lear, poněvadž by mohl narušovat klidné ovzduší: „Duj, větře!
