Když se ČEZ rozhodl prodat své majetky v Bulharsku, zdůvodnil to mimo jiné i úrovní podnikatelského prostředí v balkánské zemi. Že byznys není právě imunní vůči vlivu politiků, potvrzuje aktuální transakce. Elektrárnu Varna, které se ČEZ zbavil loni v říjnu, převzal čestný předseda Hnutí za práva a svobody Achmed Dogan, podle tamních médií nejmocnější politik v zemi. Osud dalších aktiv ČEZ v Bulharsku je zatím nejasný.
Elektrárnu Varna loni od české polostátní energetické společnosti koupila bulharská firma Sigda, v jejímž čele stojí bývalý bulharský ministr dopravy Danail Papazov. Již dříve se spekulovalo, že za ním jsou peníze dalších osob, mezi jinými i Dogana. Ten nyní převzal 70procentní podíl ve společnosti Sigda od Papazovova syna Stanislava. Hodnota transakce není známa.
Zpráva o změnách ve vlastnické struktuře vychází z bulharského obchodního rejstříku a upozornil na ni web bne intellinews. Web upozorňuje, že transakce posiluje obavy z rostoucího vlivu někdejšího předáka hnutí hájícího zájmy turecké menšiny v Bulharsku. Dogan je považován za vlivného zákulisního hráče v politice i energetice.
| Inercom prodává fotovoltaiku |
|---|
| Společnost Inercom, s níž se ČEZ letos v únoru dohodl na prodeji zbývajících bulharských aktiv, se snaží zachránit obchod zastavený tamním antimonopolním úřadem. Bulharská firma se zbavuje několika společností, které provozují fotovoltaické elektrárny. Příliš velký podíl na trhu s větrnou energetikou byl totiž formálním důvodem, proč regulátor obchod neschválil. Tím skutečným byly obavy ze schopnosti prakticky neznámé společnosti financovat převzetí aktiv ČEZ (v odhadované výši 8,1 miliardy korun), tedy především většinových podílů v distribuční společnosti CEZ Razpredelenie, která dodává elektřinu více než 2 milionům zákazníků, i dalších firmách. |
Hnutí za práva a svobody Dogan oficiálně vedl do roku 2013, bez jeho souhlasu se však dodnes nestane nic podstatného nejen v rámci hnutí, ale údajně ani v celé bulharské politice. Dokud se ucházel o volené funkce, svůj vliv ani nijak neskrýval. „Já jsem ten, kdo rozhoduje o rozdělování financí v této zemi,“ prohlašoval ve volební kampani v roce 2009.
Černouhelnou elektrárnu na pobřeží Černého moře koupil český energetický koncern v roce 2006 za 200 milionů eur. Zdroj měl tehdy kapacitu 1260 megawattů. V roce 2015 byla ale elektrárna dočasně odstavena, protože Bulharsko nezískalo od Evropské unie povolení k provozu. Jednání ČEZ s Bulgarian Energy Holding o financování modernizace elektrárny zkrachovalo. Objevily se i informace, že by elektrárna mohla být přestavěna na plynový zdroj. Česká firma na vlastnictví prodělala, elektrárny se zbavila za částku okolo 50 milionů eur.
Letos v květnu elektrárna vyhrála zakázku na dodávku 166 MW záložní kapacity pro období květen-červenec. Elektřinu hodlá na v Bulharsku nadále prodávat, letos požádala regulátora o licenci na dvacet let.
Dále čtěte:
Bulharská anabáze ČEZ má příchuť zločinu: u jednání byl tlumočník obviněný z vraždy
Propad o polovinu. Čistý zisk ČEZ v pololetí klesl na 7,7 miliardy
