(EURO 28/2003)
Nemám rád reakce tohoto typu a vždy, když je v dopisové rubrice médií vidím podepsané příslušným tiskovým mluvčím, přečtu si je spíše z profesionálního zájmu než z nutkání poznat něco nového. Pohlížím na ně jako na nezáživnou formalitu, která nemá ambice oslovit širší okruh čtenářů - snad s výjimkou autora dopisu a pak jeho vděčného šéfa. Přirozený lidský pocit „naštvanosti“ však nakonec zvítězí a člověk podlehne potřebě reagovat. Tentokrát na některé závěry zevrubné analýzy dění kolem předpokládané privatizace Budějovického Budvaru z pera Jiřího Pšeničky. Správně tušíte, že mi jde o závěry dotýkající se privatizace Plzeňského Prazdroje a také současné situace této firmy. Názor, že plzeňský způsob privatizace se nesmí opakovat, by měl soudný člověk rázně odmítnout. Plzeňský Prazdroj je v České republice možná unikátním příkladem, kdy spolehlivý zahraniční investor privatizované firmě jednoznačně prospěl, dále ji úspěšně rozvíjí, a dokonce jí v rámci své globální celosvětové strategie přisuzuje výjimečné, přední postavení. Jako kdyby značka Škoda - při nesmírné úctě k mladoboleslavské automobilce - nahradila v koncernu VW značku Audi. Stálé spojování nynějšího vývoje Prazdroje s výhradami vůči kuponové privatizaci, vůči IPB, Nomuře a operaci „České pivo“ je pro mě možná pochopitelné (typický projev „ulpění stínu“), ale v seriózní analýze naprosto neospravedlnitelné. Stejně jako sugestivní mezititulek navozující přesvědčení, že privatizace Plzeňského Prazdroje proběhla nejhorší možnou formou. Nechytejte mě, prosím, za slovo, ale přál bych celé české ekonomice takovou nejhorší možnou formu privatizace.
Alexej Bechtin,
tiskový mluvčí Plzeňský Prazdroj
Vážený pane mluvčí,
jak jste si mohl všimnout, nekomentoval jsem konečný výsledek privatizace, ale způsob a průběh. Když někdo koupí kradené auto, byť v dobré víře, byť jde o naprosto čistého a slušného člověka, bývá pravidlem, že mu je policie při kontrole zabaví. Má prostě smůlu. Možná ten příměr trochu kulhá, ale ptám se: kde jsou ty miliardy za privatizaci Plzeňského Prazdroje? Kde jsou peníze za „rodinné stříbro“? Na účtech FNM rozhodně ne. Nejsem asi jediný, kdo odsoudil akci České pivo. Plzeňskému Prazdroji a jeho současným vlastníkům bych ze srdce přál jen to nejlepší.
Jiří Pšenička, zástupce šéfredaktora týdeníku EURO
