Stále dobrá kondice automobilového průmyslu v Česku má blahodárný vliv i na odvětví, která s ním prakticky nesouvisí. Pociťují to například výrobci modulových staveb, jak potvrzuje manažer firmy Touax Jan Petr.
Automobilový průmysl táhne ekonomiku. Jeho podíl dosahuje na českém HDP téměř devět procent a na domácí průmyslové produkci se podílí dokonce 26 procenty. Firmy automobilového průmyslu u nás dávají práci 150 tisícům zaměstnanců a po připočtení zaměstnanců dalších subdodavatelů se toto číslo šplhá až k 400 tisícům.
A to je příležitost pro další firmy včetně výrobce modulových staveb Touax. Firmy řeší zázemí pro své zaměstnance – zvlášť když o ně musí soupeřit na trhu práce s nejnižší nezaměstnaností v Evropě. O tom, jak se automobilový boom promítl do firmy, jsme si povídali s Janem Petrem, marketingovým a exportním ředitelem společnosti Touax.
Jak pociťujete vy vývoj ekonomiky?
Právě modulové objekty pro průmyslové firmy – včetně těch v automobilovém odvětví – jsou dnes tahounem celého českého trhu s moduly. Modulové budovy jsou vyhledávaným řešením u společností, které potřebují rychle postavit nebo dostavět chybějící zázemí pro své zaměstnance.
Hlavními důvody, proč jim firmy často dávají přednost před tradičními zděnými či monolitickými budovami, jsou především rychlost výstavby, nižší investiční náklady a vysoká flexibilita včetně možnosti budovu upravit (zmenšit, zvětšit) podle aktuálních potřeb, či ji dokonce časem přesunout. Často jde o kombinaci všech zmíněných důvodů najednou. Po modulech sahají i firmy, které mají nějaký větší investiční záměr v pokročilém stupni realizace a zjistí, že daný objekt již nestačí v termínu realizovat plánovanou stavební technologií, případně že ho poddimenzovali.
Pod pojmem „modulové stavby“ si ale většina z nás stále ještě vybaví v první řadě buňky na staveništích, které poskytují provizorní zázemí, než je vše hotovo.
Je pravda, že zázemí stavenišť je pro laika často tím vůbec nejviditelnějším symbolem modulové výstavby. To se týká nejen Česka, ale i největšího modulového trhu v Evropě – Německa. Je to dáno velikostí těchto staveb (obvykle vícepatrové objekty), jejich masovostí a hlavně jednoduchým „stavebnicovým“ vzhledem. Staveništní buňky už ale dávno netvoří podstatu celého byznysu s moduly. Hodně výrobců včetně nás nabízí výrobu vyšších řad a orientuje se na kancelářské či maloobchodní prostory i stavby občanské vybavenosti. Když se podíváte důkladně, naleznete je všude.
Od přízemních přes vícepatrové administrativní budovy, prodejny, školy a školky nebo bytové domy. Zatímco v Německu je dnes nejvíce v kurzu modulová výstavba škol a školek (nedávno to ještě byly ubytovny pro migranty), v Česku se modulům nyní nejvíce daří v retailu a právě v segmentu expandujícího automobilového průmyslu. Automobilky i jejich dodavatelé rozšiřují své výrobní areály o modulové kanceláře, vznikají i první modulové ubytovny v sousedství těchto areálů.
Z experimentu je trend: babyboom poslal děti do stavebních buněk
Už jste nějakou ubytovnu postavili?
Problém ubytování přespolních zaměstnanců je palčivý zejména v centru českého automobilového průmyslu - mladoboleslavském regionu. Díky modulové technologii mohl poskytovatel krátkodobého a dlouhodobého ubytování Liberty MB rychle reagovat na zvýšenou poptávku. Za tři měsíce vzniklo 33 dvoulůžkových pokojů se sociálním zázemím a restaurací. Bude-li v budoucnu třeba, nabízí modulové řešení možnost snadného rozšíření nebo změny dispozic objektu.
A co estetika? Nejsou to přece jen pořád „buňkoviště“?
Lidé modulovou technologii v případech, které jsem popsal, často vůbec nepoznají. Obecně se totiž pro trvalé stavby využívají vyšší řady modulů, které mají srovnatelné výkonnostní parametry s jinými stavebními technologiemi. I my totiž samozřejmě musíme při výstavbě plnit lokální stavební, požární, hygienické, tepelně-technické a další normy. Jinak by naši zákazníci nezískali stavební povolení nebo kolaudační souhlas.
Modulové budovy navíc bývají doplněné o fasády, střechy nebo různé doplňkové konstrukce. Vnitřní provedení je z moderních stavebních materiálů. A vybavení i zařizovací předměty si zákazníci volí podle svého vkusu a finančních možností. Důkazem je to, že v Německu si modulové objekty nechávají ve svých areálech stavět i lídři automobilového průmyslu – VW, BMW nebo Mercedes.
Buňkoviště nehrozí. Lidé modulovou technologii ve stavbách často ani nepoznají
Jak stavebnicový systém modulů funguje a jaké je obvyklé vybavení trvalých modulových staveb?
Zjednodušeně řečeno: naprojektujeme objekt, rozdělíme si ho pro potřeby výroby na prostorové jednotky (moduly), jednotlivé moduly v požadovaném počtu vyrobíme u nás v Supíkovicích a převezeme je na místo určení. Tam moduly sestavíme do výsledného objektu a provedeme dokončovací práce – v interiéru provedení povrchů, dokončíme silnoproudé elektrorozvody, rozvody vody a odpadu, případně slaboproudé rozvody, rozvody topení nebo vzduchotechniky. V exteriéru pak jde obvykle o již zmíněné dodatečné fasády, střechy nebo různé přídavné konstrukce.
Kolik toho tedy vyrobíte u vás a kolik dostavíte na místě?
Lze si to představit tak, že přibližně 70 až 90 procent objektu je vyrobeno v závodě za podmínek a v prostředí, které můžeme plně ovlivnit a řídit. Montáž může podle náročnosti objektu trvat několik dnů až týdnů. Drtivá většina našich montáží je ale hotova do 8 týdnů. Objekty jsou nejčastěji dodávány s dokončenými povrchy a kompletním vybavením včetně sociálního zařízení. Další vybavení (nábytek, vybavení kuchyní, topení, klimatizace nebo kompletní vzduchotechnika) pak záleží na účelu objektu a přání zákazníka. Používáme běžně dostupné stavební materiály a širokou paletu zařizovacích předmětů.
Proč volí zákazníci moduly?
Příkladem, na němž lze výhody modulové technologie dobře ilustrovat, je jihočeský výrobce vstřikovacích systémů Engel Kaplice. Ten rozšiřoval administrativní zázemí svého areálu ve třech fázích, kdy postupně vznikly nové kanceláře ve třech modulových objektech. Realizace každé z budov trvala pouhých sedm dní. Cílem první etapy bylo získat do pronájmu na dva roky přechodné pracoviště o ploše 120 metrů čtverečních do doby, než bude dostavěna nová administrativní budova.
Druhá fáze se zaměřila na vybudování dalších dvou jednopodlažních objektů umístěných nedaleko skladovacích hal a poskytujících administrativní prostory včetně kanceláře s prosklenou příčkou pro vedoucí pracovníky. Kvůli další expanzi spojené s nárůstem počtu zaměstnanců a s nepostačující kapacitou rozšířené administrativní budovy musela firma letos v lednu znovu řešit nedostatek prostor. Rozhodla se pro navýšení původního jednopodlažního objektu první fáze na dvoupodlažní s vnější schodišťovou věží, propojující obě patra.
Čtěte také:
Vyprodáno: čeští výrobci obytných kontejnerů díky uprchlíkům nestíhají
