Evropská centrální banka musí zvýšit nákupy italských a španělských dluhopisů a zároveň evropští politici musí definitivně rozseknout otázku předluženého Řecka. To jsou podle hlavního ekonoma Era Poštovní spořitelny Jana Bureše kroky nutné ke stabilizaci současné dluhové krize.
Foto: Profimedia.cz
Nejbližších čtrnáct dní mohou podle Bureše trhy podceňovat rizika spojená s dalším osudem eura, a to hned z několika důvodů. “Za prvé, velké aukce vládních dluhopisů klíčových zemí eurozóny (Itálie a Španělska), které tak iritují euro, přijdou na pořad až 12. resp. 13. ledna. Za druhé, trhy dluhopisů v eurozóně mohou opět zaplápolat nadějí, že nadcházející schůzka Merkelová-Sarkozy či zasedání ECB přinesou něco zásadně nového. A konečně za třetí, nadcházející konjunkturální data z USA (ISM, payrolls), stejně jako začátek výsledkové sezony firem v USA by se měly vydařit,“ vysvětlil Bureš. Ovšem zároveň upozornil, že ´optimistická píseň počátku roku´ nebude znít dlouho. “Hloubka euro-problému začne rychle dusit jakékoliv trvalejší zárodky globálního optimismu.“
Podle Bureše to připomínají také poslední dvě zprávy ze Španělska a z Řecka. Španělé už na konci minulého týdne oznámili, že deficit za rok 2011 bude o celé dva procentní body vyšší (zhruba 8 % HDP). A v pondělí ministr hospodářství Louis Guindos dokonce připustil, že deficit může překonat i hranici osmi procent HDP.
Řecký tisk vedle toho začíná spekulovat o tom, že padesátiprocentní odpis řeckého dluhu z knih soukromých investorů nebude stačit. “Už tak přitom probíhají jednání o dobrovolných odpisech řeckého dluhu komplikovaně. Řada evropských finančních situací je ve složité situaci a ve chvílích, kdy mají shánět nový kapitál, se jim dobrovolně odpouštět Řecku nechce. Výhodnější jim nakonec může přijít vyvolat (nedobrovolný) bankrot Řecka a spustit výplatu náhrad z CDS kontraktů,“ míní Bureš.
K zastavení nákazy podle něj budou potřeba dva kroky. “Okamžitá zodpovědnost leží v rukou Evropské centrální banky (ECB), která asi bude muset dát ruku do ohně za Španělsko a Itálii a zvýšit nákupy jejich dluhopisů na sekundárním trhu. Obě země jsou schopné dlouhodobě splácet svůj dluh, na rozdíl od Řecka. Bez přímé podpory ECB se k nim ale trhy postaví pravděpodobně zády a během prvních třech měsíců nového roku mohou padnout,“ předpovídá Bureš.
Zatímco ECB bude muset hasit napětí na italském a španělském trhu, evropští politici by podle Bureše měli definitivně rozčísnout řeckou otázku, jako exemplární případ země, která svůj dluh nikdy nesplatí. „Budou nutné hlubší odpisy, které zasáhnou širší spektrum věřitelů. Otázkou zůstává, zda k nim dojde na základě ´dobrovolné´ dohody nebo jednostranným vyhlášením bankrotu,“ prohlásil Bureš s tím, že tyto dva kroky nejsou hlubokým a trvalým řešením současných obtíží eurozóny. “Jde pouze o kroky nutné ke stabilizaci, o jakousi záchrannou brzdu, bez které debata nad dlouhodobějšími reformami fungování měnové unie postrádá smysl,“ tvrdí Bureš.
