Nový plán záchrany Řecka je nedostatečný a bude muset být přepsán. Podle hlavního ekonoma Era Poštovní spořitelny Jana Bureše proto bude odpis řeckého dluhu nakonec vyšší než současných domluvených 50 procent a zasáhne tak nejspíš i penzijní fondy.
Foto: Profimedia.cz
Novoroční optimismus začal podle Bureše ve středu pomalu narážet na zástup bobtnajících euro-problémů. Řecký premiér Papademos chce po svých občanech další úsporná opatření, která by se měla dotknout platů a penzí. „Ty budou pravděpodobně nutné pro novou dohodu s Evropskou komisí, MMF a finančními institucemi, které přislíbili Řekům odpuštění části dluhu. Dohoda na novém záchranném balíku v hodnotě 130 miliardy eur by měla být ušita do konce ledna a Řekové budou potřebovat peníze nejpozději do začátku března, kdy mají splatný dluh za 14,5 miliardy eur,“ připomněl Bureš.
Zároveň si ale klade otázku, jak vysoké škrty Řekové ještě snesou. „Ekonomika má po pětiprocentním propadu v roce 2011 tento rok padat čtvrtým rokem v řadě a nezaměstnanost se blíží 18 procentům. Každé nové úspory přitáhnou do ulic více lidí a popularita nového premiéra Papadema začala podle některých průzkumů překvapivě brzo klesat,“ upozornil Bureš.
Nový plán pro Řecko je navíc podle něj dalším v řadě odsouzeným k přepsání. „I když vše dobře půjde (zatím to v Řecku nikdy dobře nešlo), měl by dluh spadnout na 120 procent HDP (dnešní úroveň Itálie) do roku 2020. To bude těžko trhům stačit. Odpis řeckého dluhu tak nakonec může být vyšší (finanční instituce se teď dobrovolně snaží odepsat 50 procent) a pravděpodobně zasáhne širší paletu investorů, tedy i penzijní fondy,“ varuje Bureš.
Veselo však podle ekonoma není ani ve Španělsku. „Nová španělská vláda počítá s tím, že banky budou potřebovat odepsat až 50 miliard eur dalších špatných aktiv (čtyři procenta HDP), ztráty prý ale značná část z nich dokáže pokrýt svými zisky. Uvidíme, protože na mezibankovním trhu v eurozóně přetrvává na rozdíl od letošní zimy mrazivá atmosféra,“ poznamenal Bureš.
Banky uložily v úterý za sazbu 0,25 procenta u ECB přes noc rekordní obnos 453 miliardy eur. „Finanční instituce si přitom u ECB přes noc i na delší období (až tři roky) současně půjčují nemalé peníze. Nedůvěra je zkrátka i po posledním tříletém tendru ECB zatím vysoká - všichni radši hromadí hotovost a čekají, co bude,“ dodal hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.
