Burgtyjátr na silnicích

Kapsch nabízí, že pro malé náklaďáky vytvoří elektronické dálniční známky

Ministerstvo dopravy je pod značným tlakem, nejen mediálním. Čeká se, že konečně řekne, jak si představuje další rozvoj elektronického systému mýta na českých silnicích. Šéf resortu Aleš Řebíček (ODS) a jeho pravá ruka náměstek Jiří Hodač týdeníku EURO řekli, že definitivní stanovisko sdělí na tiskové konferenci v pondělí 4. června. Do té doby budou mlčet. Co chtějí oznámit? Možná, že do polední chvíle budou sami váhat. Jisté je, že pokud se má systém mýta z dálnic a rychlostních silnic, kde funguje od letošního ledna, rozšiřovat i na další komunikace, pak zatím jen ve velmi omezené míře. A možná také vůbec ne. Je těžké nalézt optimální řešení. Podle jedné z diskutovaných variant by dodavatelská firma Kapsch svou mikrovlnnou technologii osadila letos pouze na zhruba 200 kilometrech silnic I. třídy, které spojují již zpoplatněné dálnice a rychlostní silnice s hranicemi republiky. Rozsah prací by tedy byl zhruba pětinový proti platné smlouvě. Jiné informace však říkají, že v tomto roce už by se nestavělo vůbec nic, protože jakékoliv rozšíření systému naráží na problémy s efektivitou (vyšší náklady než očekávané výnosy). Někteří odborníci, s nimiž týdeník EURO hovořil, ale tvrdí, že úplné zrušení druhé etapy by bylo jasným porušením zadávací dokumentace. „Je sice možno snížit počet mýtných úseků, ale nepostavit vůbec nic, to prostě nelze,“ myslí si jeden z expertů, který v minulosti na přípravě tendru s ministerstvem dopravy spolupracoval. Jiný odborník je zase toho názoru, že pro český stát by mohlo být v dané situaci nejvýhodnější smlouvu s Kapschem vypovědět a uhradit firmě vzniklé náklady: „Ano, museli bychom zaplatit nějakých 1,5 miliardy korun, ale stále bychom hodně ušetřili. Nemuseli bychom platit 22 miliard, kolik to během deseti let má dohromady stát.“

Dáme vám všechny nové dálnice.

Jestliže bude rakouské firmě zakázka seškrtána, je celkem logické, že se bude domáhat náhrady za ušlé výnosy. Týdeník EURO má informace, že ministerstvo v minulých dnech vyjednávalo o možných kompenzacích. Zvažuje poskytnout Kapschi garance, že bude moci svou mikrovlnnou technologii osadit na všech nově vybudovaných úsecích dálnic a rychlostních silnic, které budou v Česku postaveny do roku 2013. I toto řešení by se však mohlo ukázat jako problém. Některé pasáže zadávací dokumentace sice umožňují flexibilnější výklad, ale explicitně se o nových dálnicích nikde nehovoří. Je tedy docela pravděpodobné, že proti by se postavil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) či někteří z účastníků předloňského tendru s námitkou, že zadání této státní zakázky znělo úplně jinak. ÚOHS dal už v minulých dnech najevo, že se mu přepisování původní objednávky vůbec nezamlouvá. Vyslovil se totiž proti ministerskému záměru, který počítal, že k současnému mikrovlnnému systému by byl pro silnice nižších tříd vytvořen ještě satelitní subsystém. Úřad řízený Martinem Pecinou řekl jasně: pokud chcete hybrid, musíte vyhlásit úplně novou soutěž (viz EURO 22/2007). V tisku se dokonce objevily informace, že ministerstvo už rozhodlo o vypsání satelitního tendru, který by zahrnoval silnice I., II. a III. třídy. Mělo by se tím prý vyhovět požadavkům krajů, kterým se vůbec nelíbí, že na komunikace nižších tříd se přesunula část dopravy z dálnic a nákladní auta opět zahlcují města a vesnice. Podle informací týdeníku EURO však zatím nic rozhodnuto nebylo, spíše to vypadá jako mediální ofenziva ze strany hejtmanů. Řebíčkovi úředníci sice objíždějí jednotlivé regiony, berou na vědomí jejich požadavky, ale to je zatím vše. Přestože jsou stanoviska krajských samospráv logická a oprávněná, nelze očekávat, že by se satelit na mikrovlnný kmen začal roubovat v nějaké krátké době. Naráží to totiž na ekonomické problémy. Panují obavy, že na regionálním mýtu by nevydělal nikdo ani korunu, tedy kromě dodavatelů technologií. Když totiž budou sazby mýta nízké, provoz systému bude ztrátový a nebude mít ani regulační funkci. Když se zvednou alespoň na úroveň nákladů, může se to už negativně projevit na regionální ekonomice i inflaci. A toho se Topolánkova vláda před schválením svého reformního batohu evidentně bojí. Všimněme si, že se v Česku vůbec nehovoří o zvýšení sazeb mýta na dálnicích, ačkoliv Rakousko a Německo, přestože jsou již dnes dražší, se k tomu chystají. Kompromisem by snad mohlo být zpoplatnění pouze nejzatíženějších regionálních komunikací, ale ani to není systémové řešení, protože opět se bude někudy objíždět.

Skončí data ve Vídni?

Firma Kapsch na začátku května poslala náměstku ministra Jiřímu Hodačovi svůj návrh, jak by mohl upravený mýtný projekt ve druhé etapě vypadat. Zdroje týdeníku EURO hovoří o tom, že materiál počítá s redukcí původně plánované etapy dokonce na méně než pětinu původního plánu. Místo 1248 kilometrů by bylo zpoplatněno jen 249 kilometrů silnic I. třídy, přičemž by na nich bylo zřízeno jenom 78 mýtných stanic (původně jich mělo být 500). Méně zpoplatněných kilometrů by znamenalo i snížení počtu míst pro distribuci palubních jednotek či méně vozidel mobilní kontroly. Jako velmi diskutabilní může být hodnocena nabídka firmy Kapsch, že by státu poskytovala i takzvané e-známky (elektronické dálniční známky). Byly by určeny pro všechny nákladní automobily, které dosud podléhají časovému zpoplatnění (vozidla s nejvyšší povolenou hmotností od 3,5 do 12 tun), které nyní, stejně jako osobní auta, zaplacení prokazují samolepicí vinětou na čelním skle. Kapsch nabídl, že každé z těchto nákladních vozidel by dostalo lehkou palubní jednotku (Premid light), která by sloužila podobně jako papírová viněta. Mohla by se „dobíjet“ na rok, na dva měsíce, či na patnáct dnů a těsně před vypršením platnosti by jednotka začala ve vozidle pípáním signalizovat, že potřebuje znovu dobít. Toho, kdo by včas nezaplatil, by Kapsch přes své brány okamžitě odhalil a nahlásil státním orgánům. Poté by započala standardní represivní akce jako u výkonového zpoplatnění. Pro stát by to možná bylo výhodnější v tom, že by snáze vyhledával neplatiče, ale je opět otázkou, zda by náklady nepřekročily výnosy. Kapsch totiž ve svém návrhu uvedl, že by byly třeba tři miliony palubních jednotek (!). Kdo by je zaplatil? K jednotkám Premid je zapotřebí přičíst i náklady na výrazné posílení prvků centrálního systému. Návrh Kapsche podle dostupných informací obsahuje i další poněkud kontroverzní prvky. Například se v něm hovoří o zatím zkušebním provozu satelitního subsystému. Data by odcházela ke zpracování z České republiky do Vídně, kde má rakouská společnost Centrum mapového přiřazení. Který jiný suverénní stát by akceptoval, že informace o pohybu vozidel na jeho území budou „odtékat“ za hranice, byť se hovoří o šifrovaných přenosech? Je to podobné jako s telefonními hovory. Takže je otázkou, co z toho Kapsch nakonec prosadí.

Dalík jako náhodný host.

Ministr dopravy Aleš Řebíček se po svém nástupu profiloval spíše jako politik, který mikrovlnám nefandí a věří v budoucnost satelitu. Zdá se, že v poslední době ubral plyn a svůj názor poněkud přehodnotil. Někteří pozorovatelé to dávají do obecnějších politických souvislostí. Upozorňují například na to, že před několika týdny se jednání na ministerstvu dopravy se zástupci firmy Kapsch (Erwinem Toplakem a Karlem Feixem) zúčastnil i Marek Dalík, blízký spolupracovník premiéra Mirka Topolánka, jenž se netají názorem, že „když už bylo mikrovlnné řešení minulou vládou vybráno, měl by se tento projekt dokončit“. Firma Kapsch však důrazně odmítá, že by s nimi na jednání Dalík přišel, jak některé zdroje uvedly. „Pánové Toplak a Feix se zúčastnili a účastní mnoha jednání s ministrem dopravy. Vždy probíhají na jeho pozvání a pánové vždy reprezentují pouze společnost Kapsch a její zájmy. Na jednání k ministrovi nikdy nedorazili v doprovodu vámi jmenované osoby,“ uvedl mluvčí David Šimoník. Sám Dalík nepopírá, že na ministerstvu byl, když se tam jednalo o mýtu, ale přišel prý v úplně jiné záležitosti. „Přišel jsem za Alešem Řebíčkem, s nímž jsem dlouholetý kamarád, a shodou okolností tam probíhalo jednání s firmou Kapsch. Já ty lidi znám, třeba s panem Feixem jsme hráli někde i tenis, a oni neměli nic proti, abych tam s nimi asi deset minut poseděl. Ale znovu říkám, kvůli mýtu jsem tam nepřišel a té diskuse jsem se neúčastnil,“ tvrdí Dalík. I on má však jasný názor na další rozvoj mýtného systému. Myslí si, že na silnicích nižších tříd by se mýto vybírat nemělo, protože se tam nevyplatí.