aneb může být Romanée Conti pod sto tisíc korun za láhev?K Burgundsku máme blíž, než by se na první pohled zdálo. Král Karel IV. totiž přivezl nejen "révu z Burgund sem", ale také ostatky burgundského krále - svatého Zikmunda.Ten byl následně prohlášen za jednoho z patronů naší vlasti.
aneb může být Romanée Conti pod sto tisíc korun za láhev?
K Burgundsku máme blíž, než by se na první pohled zdálo. Král Karel IV. totiž přivezl nejen „révu z Burgund sem“, ale také ostatky burgundského krále - svatého Zikmunda.
Ten byl následně prohlášen za jednoho z patronů naší vlasti. Na rozdíl od svatého Václava či Ludmily však během věků upadl v téměř naprosté zapomnění a povědomost dnešní generace o tomto světci je nulová.
Od rulandského po „Kir royal“
Burgundské víno je z hlediska orientace zákazníka velmi jednoduchou záležitostí. Představitelem bílého i červeného je vždy jen jediná odrůda. Bílé je zastoupeno známým Chardonnay a červené odrůdou Pinot Noir. Ta byla u nás překřtěna nejprve na Burgundské a později dokonce na Rulandské modré (podle německého obchodníka Rulanda). V Burgundsku se ale pěstují i další odrůdy (César, Gamay, Aligoté, Sauvignon), ale jejich význam je okrajový a v našich restauracích se s nimi prakticky setkat nelze. Ještě před výběrem vína si můžeme dát burgundský aperitiv. Jmenuje se „Kir“ a v posledních létech v našich krajích překvapivě rychle zdomácněl. Své jméno dostal po někdejším lyonském starostovi, který byl údajně při jakési večeři natolik rozčilen kvalitou podávaného „Aligoté“, že jej raději rovnou vylil do sklenice s likérem z černého rybízu. A nový nápoj byl na světě. Ještě lahodnější než základní „Kir“ je „Kir Royal“, kde se do likéru namísto bílého vína přidává sekt. Burgundský sekt se nazývá „Crémant de Bourgogne“. Je vyráběn tradiční metodou a svým charakterem se podobá šampaňským vínům, jimž se blíží i svojí kvalitou.
Na nejvyšším stupínku stojí Grand Cru
Jestliže s „Crémantem“ se u nás setkáme spíše výjimečně, klasický Pinot najdeme prakticky v každé lepší restauraci. Z gastronomického pohledu je to víno velmi vděčné - i nejlevnější zástupci této odrůdy vhodně doplňují jídla z hovězího a jehněčího masa stejně jako zvěřinové pokrmy. V burgundské klasifikaci nesou tato vína označení „Bourgogne - Pinot Noir“. Kvalitou o něco výše stojí vína s etiketou „Hautes Côtes de Beaune“ či „Hautes Côtes de Nuits“, respektující odlišný charakter přírodních podmínek v severní a jižní části Burgundska. Stále se však jedná o jednu a tu samou odrůdu Pinot Noir, stejně jako v případě další kategorie burgundských vín, která uvádějí pouze jména vesnic, odkud réva pochází. Pommard, Gevrey-Chambertin, Beaune a mnohá další slavná jména jsou pro milovníky vína synonymem vynikající kvality. Ještě výše jsou hodnocena vína, kde vedle názvu vesnice je uvedeno označení 1er Cru. A na nejvyšším stupínku stojí vína s dodatkem Grand Cru. Stejně jako v předcházejícím případě se jedná o vína z určitých vesnic, ale navíc z konkrétních parcel, kde jsou pro pěstování révy ideální klimatické a půdní podmínky.
Vynikající bílé
Ačkoli si většina lidí spojuje Burgundsko s červeným vínem, ve skutečnosti je tomu naopak - bílého se vyrábí více. A právě víno z okolí vesnice Montrachet je mnohými odborníky považováno za vůbec nejlepší bílé víno na světě. Vraťme se ale na základní kvalitativní úroveň. Tu představuje „Bourgogne Chardonnay“ - příjemné svěží bílé víno z odrůdy, která se z Burgundska rozšířila do celého světa a dnes je populární stejně tak u nás jako v Chile nebo Austrálii. Hierarchie bílých vín je zákonem stanovena obdobně jako u červených vín, a tak vedle „vesnických“ vín a vín se statutem 1er Cru nacházíme na nejvyšším stupni opěvovaná Grand Cru z Montrachetu či Cortonu. Samostatnou kapitolu tvoří mezi bílými burgundskými víny Chablis. Toto slavné víno vzniká na vinicích u stejnojmenného městečka, které je od centrálního Burgundska vzdáleno více jak sto kilometrů. I v tomto případě se setkáváme výhradně s odrůdou Chardonnay, která na zdejších vápencích získává zvláštní, ale velmi přitažlivý minerální charakter. Chablis patří k těm francouzským vínům, jež jsou v našich restauracích hojně zastoupena a stejně jako po celém světě je vyhledáváno jako ideální doplněk pokrmů z mořských ryb a darů moře. Vedle Chablis se v našich podmínkách lze poměrně běžně setkat i se základním Chardonnay, ale už podstatně méně často s náročnějšími víny z jednotlivých vesnic a jen zcela výjimečně se špičkovými 1er Cru nebo Grand Cru. Důvodem je velmi vysoká cena, která činí tato vína pro českého zákazníka téměř nedostupnými. Se vstupem do EU se ale ceny zahraničních vín sníží. Již dnes se tedy můžeme těšit, že cena za láhev nejprestižnějšího burgundského vína Romanée Conti se v příštím roce dostane možná i pod sto tisíc korun.
autor je místopředseda České asociace dovozců vín
Po vstupu do EU se pravděpodobně dočkáme snížení cen zahraničních vín.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
