Perex místo podtitulku
Newyorský Manhattan a New Jersey spojuje již přes osmdesát let tunel Holland. Za tuto dobu projelo kolem keramického obložení tunelu, které je převážně ve světle šedé, modré a oranžové barvě, více než 1,5 miliardy vozidel. Zní to trochu neuvěřitelně, ale je to tak: Všechny tyto keramické obklady pocházejí z Rakovníka. „Zakázku na více než patnáct tisíc metrů čtverečných obkladů stěn tunelu Holland, který byl v době otevření v roce 1927 nejdelším automobilovým podvodním tunelem na světě, získalo Rako ve veřejné soutěži. K vítězství přispěly i dřívější zakázky společnosti ve Spojených státech, Kanadě a Argentině a také úspěšná účast na amerických veletrzích. Například v roce 1904 byla firma oceněna stříbrnou medailí na Světové výstavě v St. Louis,“ vysvětluje raritu někdejší archivář Raka Jaroslav Habart.
Tunel Holland je jen jedním z mnoha míst ve světě, která zdobí keramické obklady tradiční české značky Rako, jež vznikla před téměř 130 lety. Setkáme se s nimi v rakouských, švýcarských, maďarských, bulharských i švédských lázních, v plaveckém bazénu v Hongkongu, na budovách v Belgii, Nizozemsku i ve Švédsku, obloženy jsou jimi finský parlament, banka Battavia na Jávě, Jockey Club v australském Sydney či pavilony pro světové výstavy v Paříži, Barceloně a New Yorku. Ve Vídni dodnes slouží rakovnické obklady například v luxusním hotelu Bristol, Rezidenčním paláci i Paláci Dunaj.
Z Rakovníka na konec světa
Značka Rako má nejen slavnou historii, ale rozhodně i zajímavou současnost. Počátkem 90. let byl národní podnik Rakovnické keramické závody v Rakovníku přeměněn na akciovou společnost, jejímž hlavním akcionářem se v roce 1994 stal německý výrobce stavební keramiky Deutsche Steinzeug Cremer and Breuer. Toho po osmi letech vystřídal současný vlastník, rakouská rodinná společnost Lasselsberger. Její česká pobočka nyní ročně vyrobí třicet milionů metrů čtverečních keramiky. Z toho v Česku prodá necelých čtyřicet procent a ostatní produkce míří za hranice.
Významné jsou projekty v arabských zemích, například nový komplex Festival City v Dubaji, pro nějž firma dodala protiskluzovou dlažbu Taurus do kuchyní. Mozaiky značky Rako jsou použity na plážích u známého hotelu Burj Al Arab ve tvaru plachetnice. Na střeše pětihvězdičkového hotelu Crowne Plaza v Kuvajt City nyní vzniká obrazec z keramiky Rako o rozměrech dvacet pět na osm metrů.
Keramika Rako směřuje do 28 evropských zemí a také například do Kanady. Zajímavé jsou rovněž projekty na Ukrajině, jako aquapark v Berdjansku, obchodní dům Europa v Oděse, síť čerpacích stanic Zlatý Gepard a nákupní centra Amstor v Doněcku, Berdjansku, Záporoží a Kremenčuku a nákupní centra Karavan v Dněpropetrovsku a Kyjevě.
Rako kam se podíváte
V tuzemsku se značka Rako prezentovala v posledním období například netradičně položenou keramickou dlažbou vyvolávající prostorovou iluzi v Mezinárodní sklářské škole Ajeto v Novém Boru architekta Bořka Šípka či rekonstruovaným prostorem čekáren historické budovy nádraží Ostrava-Svinov z roku 1845. Původní drobná keramická dlažba se tam vůbec nezachovala, pro projekt byl tedy vytvořen nový návrh z materiálů značky Rako. Je inspirován vnitřními prostorami nádražní budovy, odráží členění a štukovou výzdobu stropu a barevností se přizpůsobuje barevnosti stěn a stropu, která byla určena na základě průzkumu jednotlivých vrstev maleb v objektu.
Společnost také pokračuje v tradici bazénové keramiky, nedávno například dokončila stavby v Rakovníku a v Karlových Varech, nyní Lasselsberger dodal kompletní obklady pro aquapark v Uhřicích na Hodonínsku. Keramika Rako se nadále objevuje ve významných stavbách, v mnoha rezidenčních i komerčních nemovitostech, jako jsou generální ředitelství Škody Auto, centrála Bohemia Sektu, indická ambasáda v Praze, 02 Aréna, tunel Mrázovka, bytové projekty Residence Císařka, Prague Marina či River Lofts …
Zároveň se podílí na rekonstrukcích časem i necitlivými zásahy poškozených staveb, jako jsou podlahy pošty v Rakovníku, koupelny v jedinečné kubistické Bauerově vile architekta Josefa Gočára, interiéru lékárny pod pražským Vyšehradem či dobře zachovalých mozaikách ve vršovické budově České spořitelny.
Rakovníkem obložení odboráři
Firma tak navazuje na své významné projekty z historie, z nichž nejreprezentativnější je zřejmě výzdoba pražského Obecního domu. „Rakovnickou keramiku v Obecním domě najdeme například na hlavním schodišti. Keramické obklady stěn jsou opatřeny dekorativními výplněmi, reliéfy a pohledy na starou Prahu,“ vypočítává Habart s tím, že v suterénu na výzdobu schodiště navazuje dolní foyer s fontánkou obloženou keramickými obklady a s původní keramickou ornamentální podlahou. Keramická výzdoba z rakovnických pecí pokračuje v Americkém baru, jehož stěny z černých keramických obkladů jsou ozdobeny výjevy z venkovského života. „Plzeňskou restauraci v suterénu zdobí tři mozaikové keramické obrazy od Jakuba Obrovského České žně, Junák a Děvče. Historické keramické originály jsou i v prvním patře, v salonku Boženy Němcové, který má v nice s mozaikovým obkladem fontánu podle návrhu Osvalda Polívky,“ uzavírá Habart popis keramické výzdoby chlouby pražské secese, dokončené v roce 1912. Z dalších budov s významnou výzdobou z rakovnické keramiky lze jmenovat například pražský Hotel Imperial (EURO 34/2007), secesní Národní dům v Prostějově či Muzeum východních Čech v Hradci Králové. „Architektem této budovy postavené v letech 1908 až 1912 byl Jan Kotěra a v Rakovníku byly pro fasádu královéhradeckého muzea vyrobeny dvě sochy o váze přibližně sedmi tun a také další glazované doplňky. Autorem alegorických figur sedících žen, představujících Umění a Průmysl, byl známý sochař Stanislav Sucharda,“ vysvětluje Jiří Sedmidubský, generální ředitel někdejší společnosti Rako v letech 1990 až 2002. V Hradci Králové firma vyzdobila také městské lázně, stejně jako například uhličité lázně v Karlových Varech i v Poděbradech a bazén v pražském paláci YMCA.
Nástup funkcionalismu s sebou přinesl také hledání praktických a povětrnostním vlivům odolných materiálů. „Rako se v 30. letech angažovalo v rozsáhlých zkouškách odolnosti materiálů za vlhkosti i mrazu. Tak se podařilo vyvinout typ slinutých dlaždic pod značkou Tunelia s nulovou nasákavostí, což společnosti přineslo mnoho zakázek v tuzemsku i zahraničí,“ uvádí Sedmidubský. Nejvýznamnější stavbou s keramickou fasádou v Česku je budova někdejšího Všeobecného penzijního ústavu v Praze, dnešní Dům odborových svazů, architektů Josefa Havlíčka a Karla Honzíka, dokončená v roce 1934. Plášť třináctipodlažní stavby je pokryt bílými obklady z produkce Rako na celkové ploše šestnáct tisíc metrů čtverečních.
Do kostela, do lékárny
Rakovnická keramika se uplatňovala i v mnoha dalších stavbách včetně církevních. Firma dodala například podlahy baziliky Panny Marie ve Filipově nedaleko Rumburka, který je označován za Lourdy severních Čech, výzdobu kláštera a kaple v pražských Emauzích, dlažby a mozaiky u vchodů do kostelů svaté Barbory v obci Lužná a svatého Bartoloměje v Rakovníku. Křížová cesta na moravském poutním místě, hoře Svatý Hostýn, je dodnes jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst v České republice. „Architektem návrhu Křížové stavby postavené v letech 1912 až 1933 byl Dušan Jurkovič, který pojal kapličky jednotlivých zastavení v duchu lidové architektury. Na její výzdobě se podíleli také další významní umělci Joža Úprka a Jano Köhler. Křížová cesta byla ovšem postupně poškozena a obnovena až po roce 1990,“ připomíná archivář Habart s tím, že na Hostýně je rakovnická keramika i na podlahách kláštera a kostela.
BOX
Před námi potopa
Na počátku keramické výroby na Rakovnicku stálo neštěstí. V roce 1882 rozsáhlá povodeň zatopila a zničila nadějně se rozvíjející uhelné šachty natolik, že je nebylo možné obnovit, a tak se majitel dolů, uhelná společnost Moravia, rozhodl zbylé technické vybavení využít pro keramickou výrobu. Tak byla v roce 1883 spuštěna v původní budově šachty svatý Mořic a nebyla od té doby přerušena. Klíčový význam pro rozvoj továrny měl na začátku dvacátého století jeden z jejích ředitelů Emil Sommerschuh, který byl synem známého pražského keramika a výrobce kachlových kamen. Díky jeho schopnostem a spolupráci s řadou malířů, sochařů a architektů se nabídka továrny brzy rozšířila o pórovité obkládačky, nové druhy kachlů a kachlových kamen, mozaikovité obklady a la perské koberce, keramické obrazy, zahradní a hřbitovní keramiku, speciální reliéfní obklady budov a fasádové obkládačky.
Také slovní značka „Rako“ byla vynalezena za ředitele Emila Sommerschuha, logicky jde o zkratku města Rakovník. Plastika v logu Rako zachycuje asyrského krále Aššurnasirpala II., zakladatele novoasyrské říše, který vládl v letech 883 až 863 před naším letopočtem. Motiv byl převzat z reliéfu kamenné desky uchovávané v Britském muzeu v Londýně. Keramická miska, kterou drží král v ruce, se také nazývala „rako“. Postava krále byla umístěna na osmihranný kachel a doplněna nápisem Rako nad jeho hlavou. Jako podniková ochranná známka byla značka poprvé registrována v roce 1923.
