Tomu už se ani nedá smát. Čerstvý zběsilý tlak na elektromobilitu je nicméně jasným a nevyvratitelným důkazem toho, že vyvolávačům klimatické paniky nejde o žádné životní prostředí, ale o likvidaci současného kapitalismu a demokratického systému v Evropě.
Emise sodovkového plynu ze silniční dopravy činí globálně nějakých deset procent všech emisí CO2. Evropský podíl na všech světových emisích je dnes asi devět procent. A Evropa je jediným kontinentem, kde emise reálně klesají i bez elektromobilů.
Evropská auta tak momentálně produkují 0,9 procenta lidmi způsobených emisí CO2 na Zemi. Z toho významnou část tvoří emise z nákladní dopravy, kde dosud neexistuje prakticky použitelná alternativní technologie, snad s výjimkou plynových pohonů, které nicméně nějaké emise také produkují. Stejně ale činí i elektromobily v té naší Evropě s velmi vysokým podílem bezuhlíkových zdrojů elektřiny.
Čtěte více:
Bezemisní Praha? Bursík chystá mýto, bioplynku a podporu elektromobility
Splnění nereálných cílů stavěných k roku 2030 tak může přinést snížení globálních emisí CO2 o jednu až dvě desetinky procentního bodu. Když to fakt dobře půjde. To zhruba odpovídá tomu, o co za pár týdnů, maximálně měsíců, globální emise navýší Čína, rekordman v zavádění elektromobility.
Vliv na stav emisí, i pokud věříme, že jsou nejvážnější hrozbou pro lidstvo, jako Bursíkovi souputníci, tak bude nulový.
Evropu to bude stát stovky tisíc a možná až miliony pracovních míst, ztrátu konkurenceschopnosti a náklady ve stovkách miliard eur, o což se sníží bohatství tvořené v EU. O tom, že tyto peníze by byly nutně potřeba pro vyrovnání se se změnami klimatu, které přijdou, jako přicházejí už miliardy let, ať už budeme jezdit dieselem, nebo se teleportovat, je více než jasné.
Ale o to Bursíkům nejde. Oni se svou pýchou potřebují rozhodovat o vašem životě. V čem budete jezdit, jak budete bydlet a co budete jíst. Oni totiž zachraňují planetu.
A zchudnutí obyvatelstva bude prohlášeno za důsledek klimatické změny a důvod k přitvrzení nastoupeného kurzu postupné likvidace kapitalismu. Však to dobře známe, jak svého času za neúrodu brambor nemohla násilná kolektivizace, po níž sedláci skončili v lágrech a na polích hospodařili lemplové, ale viníkem byl americký brouk dovážený zákeřnými leteckými výsadky imperialistů. To byla doba, kdy se zase budovala sociálně spravedlivá společnost pro celé lidstvo. Jak to dopadlo, to se zatím pořád ještě píše v učebnicích dějepisu.
Čtěte další texty Pavla Párala
