O statut cenného papíru a regulaci zahraničních fondů se vedou spory
Parlament čeká v brzké době projednání klíčových novel zákonů o cenných papírech, burze, dluhopisech i o fondech. Tyto normy určí, jakým směrem se bude od příštího roku ubírat český kapitálový trh. Jak naznačil seminář, který se konal minulý týden za účasti mnoha finančníků na půdě Parlamentu, rozhodování to nebude nijak snadné a jednomyslné. Značně odlišné názory panují především na straně Komise pro cenné papíry a ministerstva financí o tom, jaké postavení by měl mít v budoucnu cenný papír. Stejně tak jsou zřejmé rozpory mezi pražskou burzou a RM–Systémem o to, jakým směrem se budou napříště oba trhy ubírat. Šéf rozpočtového výboru Parlamentu Vlastimil Tlustý se domnívá, že z diskuse může vzejít až stovka pozměňovacích návrhů. Otázkou je, zda padnou na úrodnou půdu, protože zájem o seminář projevilo pouze pět poslanců. A to na ně čeká zanedlouho další důležitá novela týkající se kapitálového trhu – Obchodní zákoník. Boj o přežití. Poměrně vzrušenou debatu vyvolala slova šéfa Komise pro cenné papíry Františka Jakuba. Ten se vyslovil pro to, aby klíčové dokumenty burzy i RM-Systému v budoucnu schvalovala právě tato komise. V současnosti podléhá schvalovacímu režimu pouze takzvaný tržní řád RM–Systému. Proto by Jakub rád něco podobného viděl i v zákonu o burze. Chtěl by také, aby burza měla vůči komisi větší informační povinnosti. To odmítl šéf pražské burzy Pavel Hollmann s tím, že komise má v současnosti dostatečné nástroje k tomu, jak kontrolu nad burzou zabezpečit. Stejně tak se mu nelíbí, že by důležité dokumenty burzy musela posvěcovat s konečnou platností komise. „Tento schvalovací proces by byl velmi neflexibilní, uvedl Hollmann. Tvrdí, že je nutné řešit daleko důležitější věci, například správu či vypořádání cenných papírů. Jakub se rovněž vyslovil v souvislosti s ochranou investorů pro to, že i v případě RM–Systému, který pracuje na přímém napojení zákazníků bez zprostředkovatele, by měl být uplatněn určitý členský princip, který má zaveden burza. Ředitel RM–Systému Lubomír Štícha dodal, že ve světě funguje několik trhů, které jsou založeny na zákaznickém, a nikoliv členském principu, a nevidí tedy důvod, proč by tomu mělo být v Česku jinak. Mela kolem registrace. Zřejmě nejvíce vášní vyvolá nový pojem registrace cenného papíru. Zatímco ministerstvo financí trvá na zachování současného pojmu veřejná obchodovatelnost, Komise pro cenné papíry navrhuje přejít k evropskému standardu takzvaných registrovaných papírů. Současná praxe je totiž taková, že veřejnou obchodovatelnost uděluje na žádost emitenta Komise pro cenné papíry. Není přitom vůbec důležité, zda se poté bude s dotyčným cenným papírem opravdu někde obchodovat. Komise proto navrhuje postup, při němž pouze schválí prospekt emitenta a ten se poté obrátí na organizátora trhu, který jej buďto přijme k obchodům, nebo ne. Teprve v okamžiku, kdy se s příslušným cenným papírem začne skutečně obchodovat, stává se registrovaným na veřejném trhu. Šéf legislativního odboru ministerstva financí Jiří Špička se ovšem domnívá, že registrací se jde nad rámec nutnosti. Obává se rovněž matení pojmů, neboť současný zákon o cenných papírech již na jiných místech a v jiných významech se slovem registrace operuje. Přechod od veřejné obchodovatelnosti k registraci se logicky nemůže líbit ani řediteli RM–Systému Lubomíru Štíchovi. Ten se domnívá, že změna vyvolá na trhu RM–Systému úbytek stovek emisí. Za daleko větší problém však označil fakt, že když se vedení firmy či valná hromada rozhodne, že nechce emisi registrovat na veřejném trhu, nebudou mít především menší akcionáři možnost své cenné papíry prodat a jejich ceny budou mít nulovou hodnotu. Všem stejně. Rozruch způsobí i mininovela zákona o fondech, která je Parlamentu předložena v rámci novely zákona o cenných papírech (EURO 18/2000). Jde o to, že zahraniční fondy nejsou v současnosti v Česku nijak regulovány. Nevztahují se na ně například různé informační povinnosti, které musí plnit fondy tuzemské. Smyslem novely je postavení domácích a zahraničních subjektů zrovnoprávnit. Ani tady se však zástupci Komise pro cenné papíry a ministerstva financí příliš neshodují. Ministerstvo, jak řekl Jiří Špička, se za vydatné podpory tuzemské Unie investičních společností a fondů přiklání k tomu, aby zahraniční fondy musely mít v tuzemsku povinně založenou organizační složku. Šéf komise Jakub je naopak přesvědčen, že organizační složku v tuzemsku zahraniční subjekt mít nemusí a že stačí jen například pobočka banky, která bude zajišťovat distribuci a komunikaci. Místopředseda Unie investičních společností a fondů Vladimír Fichtner se vyslovil pro zavedení institutu finančního poradce. V současnosti u nás podle něj působí kolem deseti tisíc různých poradců. Domnívá se, že v rámci ochrany investorů by bylo vhodné, aby měli v budoucnu nějaké osvědčení, například od bank či investičních společností, že jsou schopni takovouto činnost kvalitně poskytovat.
