BURZA JE PRÝ ZBYTEČNÁ

Polsko obchoduje, v Čechách bude manažerská hra

Polsko je od 1. července první východoevropskou zemí, v níž se s elektřinou obchoduje na burze. Česká republika je zatím následovat nemůže, protože podmínkou těchto obchodů je otevřený trh, který dosud nemáme. Zpoždění doháníme po svém. Domácí manažeři se budou moci na otevřený trh a konkurenční obchodování alespoň teoreticky připravit. Experimentální model trhu s elektřinou připravuje firma Logica. Budoucí účastníci trhu, zejména z energetických společností, by se měli s pomocí jejího softwaru naučit, jak budou v nových podmínkách obchodovat. A to nejen přes burzu, ale i přímo nebo přes obchody organizované operátorem trhu. V zemích, které jsou zatím v obchodování s elektřinou nejdále, se stále více uplatňuje jednoduchá vazba mezi výrobcem a zákazníkem. Domluvit se mohou přímo a často k tomu využívají internet. Právě burzu s elektrickou energií, na které se z průsečíku nabídky a poptávky stanoví cena, k uzavření obchodu prakticky vůbec nepotřebují. Polské ambice. Ředitel polské burzy Javier Alonso ve specializovaném časopise FT Power in East Europe uvedl, že Polsko s otevřením trhu a ustavením burzy pospíchalo, protože se chce stát ve východoevropském regionu nejvýznamnějším hráčem. Říká, že si polští politici uvědomili, že ostatní země regionu jsou příliš malé, aby samy vytvořily skutečný trh s elektřinou. Polsko by se tak mohlo stát centrem obchodování s Německem, skandinávskými zeměmi i se středoevropskými státy. Ředitel Ústředního energetického dispečinku Miroslav Marvan tvrdí, že vznik polské burzy vůbec neznamená, že by Česká republika v něčem zaspala. Pro fungování otevřeného trhu jsou důležité jiné subjekty a je otázkou, zda se vůbec musí burza s elektřinou v Česku zakládat. „Burza není podmínkou a to, zda vznikne či nikoli, je jen na subjektech, které se budou na tomto trhu pohybovat, řekl. Ústřední elektroenergetický dispečink se podílí na přípravě energetického zákona a je hlavním gestorem pro pasáže, které se týkají otevírání trhu s elektřinou. Marvan upozorňuje, že v budoucnu se může až devadesát procent obchodů odehrávat mimo oficiální trh burzy. Výsledek dvoustranných kontraktů uzavřených například s pomocí internetu bude pouze nutné oznámit tomu, kdo bude operátorem trhu. Ten musí zajistit technické podmínky přenosu, aniž by se přitom zajímal o cenu elektřiny v daném kontraktu. „V současnosti lze jen těžko odhadnout, zda bude česká burza potřeba, nebo se i na zdejším trhu uplatní ceny z jiných burz, a které to budou, říká Marvan. Tvrdí, že v budoucnu zůstanou v kontinentální Evropě maximálně dvě až tři burzy a všechny budou v západoevropských zemích. Odhaduje, že pro střední a východní Evropu bude takovým centrem burza ve Frankfurtu nad Mohanem. Ambice polské burzy považuje za přehnané i Karel Pleva z české pobočky americké poradenské firmy A. T. Kearney. Také on předpokládá, že se na otevřeném celoevropském trhu uplatní spíše německé, italské či francouzské subjekty. „Přežijí jen ty burzy, které budou dostatečně likvidní. To, co začali dělat Poláci, je spíše něco jako regionální spotový trh a vůbec to neznamená, že se na něm musí uplatnit všechny polské kontrakty, nebo že přes něj budou moci polské subjekty lépe expandovat do okolních zemí, řekl. Boj o investory. Karel Pleva se domnívá, že by se měla česká vláda přesto z polského příkladu poučit. „Naši severní sousedé nám tím minimálně ukázali, že by jak privatizace, tak i uvolnění trhu mohly jít v České republice rychleji kupředu, řekl. Poláci se netají tím, že jim má burza pomoci s privatizací elektroenergetiky. Zahraniční kapitál budou do tohoto odvětví nyní lákat téměř všechny východoevropské země včetně České republiky. V boji o dobré zahraniční investory přitom může lépe uspět ten, kdo nabídne k prodeji transparentní a konsolidované společnosti. „Založení burzy je odrazem silné vůle polské vlády urychlit proces privatizace, řekl Alonso. Prodej energetických společností je nevratný krok a bez liberalizace trhu by vláda jen stěží posoudila, zda neprodává pod cenou. V podmínkách uzavřeného trhu je obtížné určit cenu prodávaných společností, protože nejsou k dispozici přesné údaje o jejich příjmech. Diskuse o privatizaci energetiky probíhají v České republice již několik let a ani představitelé nynější vlády se dosud na prodeji energetických společností neshodli. Rozhodující ministerstva průmyslu a financí mají odlišný názor, jak ji provést. Ministr Mertlík se nebrání prodeji jednotlivých distribučních společností. Grégrovo ministerstvo průmyslu požaduje jejich zařazení pod elektrárenskou společnost ČEZ a teprve poté prodej konglomerátu, který má pod palcem nejen výrobu, ale i prodej elektřiny. Kabinet se naposledy návrhy obou resortů zabýval v květnu. Konečnou verzi měl mít na stole do konce července. Zatím ji však předložilo pouze ministerstvo financí, takže se stále čeká na materiál Grégrova úřadu. Harmonogram otevírání. Také otevření trhu se Česká republika už několik let úspěšně brání s tím, že pro volné obchodování nemáme pravidla. S jejich přípravou se ovšem nijak nepospíchalo a upravit by je měl teprve nový energetický zákon. Nejprve Klausův a poté i Zemanův kabinet odkládal otevření trhu zejména proto, že podmínkou pro ně je rovněž narovnání cen. Čili citlivé a politicky nepopulární zdražování elektřiny pro obyvatelstvo. Líbivou sociální politiku však není možné uplatňovat donekonečna, bez otevírání trhu totiž nelze vstoupit do Evropské unie. Poslední scénář otevírání trhu tak počítá s následujícími termíny:

1. 2000: Schválení nového energetického zákona.
2. 2002: Otevření trhu pro zákazníky se spotřebou nad 40 gigawatthodin ročně a pro výrobce s produkcí nad deset megawatthodin za rok. Na straně zákazníků, kteří si budou moci sjednat kontrakt s kterýmkoli výrobcem či obchodníkem, se tak objeví všech osm regionálních distribučních společností a někteří jejich zákazníci, hlavně velké průmyslové podniky nebo české dráhy či pražské Metro. Pokud jde o průmyslové podniky, odhadem by jich mělo být zhruba čtyřicet. Mezi výrobci bude mít možnost volného vstupu na trh nejen elektrárenská společnost ČEZ, ale i většina ostatních domácích výrobců s výjimkou menších zdrojů, například vodních elektráren. Domácím ovšem budou v nabídce konkurovat i zahraniční producenti.
3. 2003: Otevření trhu pro zákazníky se spotřebou nad deset megawatthodin za rok a pro všechny výrobce.
4. 2005: Vybírat dodavatele si budou moci všichni zákazníci připojení na síť vysokého napětí a také velcí odběratelé ze sítě nízkého napětí.
5. 2006: Otevření trhu pro všechny zákazníky.

Energetický zákon už sice čeká v Parlamentu třetí čtení, zdaleka však není jisté, zda ho Poslanecká sněmovna schválí ještě letos. Po druhém čtení se k němu objevilo jedenáct set připomínek a pozměňovacích návrhů. Proto se pracuje na dvou verzích zákona, vládní a poslanecké. Hospodářský výbor Parlamentu by je měl projít do 6. září a poté předložit konečnou verzi. Příležitost pro studenty. Firma Logica nyní dokončuje software pro experimentální model trhu s elektřinou. Model má prověřit průchodnost zákona a předem z něj eliminovat legislativní překážky, které by mohly volné obchodování zablokovat. Model firma vytváří na základě požadavků Ústředního energetického dispečinku. V lobbistických bojích, které se kolem zákona rozpoutaly, by měl odhalit i to, zda si některá skupina budoucích účastníků trhu (výrobci, obchodníci, dodavatelé) neprosadila pro sebe příliš výhodná pravidla. Zástupce společnosti Logica Jiří Surý uvedl, že se model začne zkoušet v říjnu. K simulaci budoucího trhu pozve firma studenty, kteří by měli být prvními účastníky tohoto modelového trhu. V listopadu má Logica software dokončit a poté ho hodlá nabídnout firmám, které o něj projeví zájem. Zájemci se zatím ozvali z distribučních společností, například ze Středočeské energetické a Západočeské či Severomoravské energetiky. Manažerská hra, při níž by se měli budoucí účastníci trhu naučit správně strategii obchodování, se bude hrát na počítačové síti s několika pracovními stanicemi. Její průběh bude řídit lektor. Model umožní přístup několika účastníkům, kteří budou mít různé role. Někteří z nich budou zastupovat velké výrobce, jiní nezávislé výrobce, distribuční společnosti, velké zákazníky či obchodníky. Pro obchodování budou vybaveni znalostmi o vlastnostech svých výrobních zařízení, výrobních nákladů a poptávce zákazníků. K obchodování budou mít možnost uzavírání bilaterálních kontraktů, upřesnění v organizovaném krátkodobém trhu a obchodování daném časovém okamžiku. Po uzavření obchodu systém vyhodnotí skutečný stav, vypočítá odchylky, stanoví cenu za jejich vypořádání a obchody zúčtuje. Výsledky každého kola pak vyhodnotí a poskytne je účastníkům, aby se mohli poučit pro další kolo. Stejně jako na již otevřených zahraničních trzích by měli být při hře úspěšní hlavně ti hráči, kteří budou mít správný odhad a při vyrovnání odchylek od skutečné spotřeby energie nebudou platit penále za překročení nebo nesplnění objednávek.