Firmy více než v minulosti zajímá kapitálový trh
Na rozvoj firmy získal loni na sklonku léta tuzemský výrobce a prodejce značkových módních oděvů Pietro Filipi dva miliony eur. Investorem byl fond rizikového kapitálu, který zvýšil základní kapitál peněžitým vkladem. Společnost již nebyla schopná růstu z vlastních zdrojů, a proto zvolila rizikový kapitál. „Jen ze zisku se expanze financovat nedá,“ komentoval vstup Genesis Private Equity Fund do firmy její spolumajitel Petr Hendrych. Přímo modelový příklad růstu firmy, která se od živnosti přes bankovní úvěry dopracovala až do fáze vstupu venture kapitálu (private equity). Za několik let se zřejmě v novinách objeví zpráva, že zakladatel a investoři své podíly ve firmě prodali strategickému partnerovi, případně že připravují vstup společnosti na burzu. Loňský úspěšný vstup společnosti Zentiva na kapitálový trh totiž prošlápl doposud v tuzemsku nevyzkoušenou alternativní cestu firmy pro nové peníze. Podle prvních ohlasů úspěch Zentivy láká a na burze jako nováček nezůstane tato emise dlouho osamocena.
Banky místo fondů.
Roli venture kapitálových fondů v České republice po celá devadesátá léta v podstatě plnily banky. Dokud byly polostátní banky ochotné půjčovat firmám sto procent jejich kapitálu za sazby běžné pro úvěrové financování, private equity s očekávanou výnosností přes třicet procent ročně jim mohlo jen těžko konkurovat. Banky prostě nesly riziko akcionáře a spokojily se s kompenzací věřitele. Až nástup zahraničních vlastníků vedl ke zkrocení bank a následně i k rozvoji venture kapitálových fondů. V současnosti fondy rizikového kapitálu, které jsou členy České venture kapitálové asociace (CVCA), spravují investice za více než čtyřicet miliard korun. Kapitál, který mají venture-kapitalisté k dispozici, v posledních letech strmě roste. Například mezi roky 2002 a 2003 se v rámci České republiky zvýšil objem prostředků v jejich fondech o 68 procent - z 56 na 94 milionů eur. Na rozdíl od zemí západní Evropy a severní Ameriky ale domácí zdroje tvoří jen jednu pětinu tohoto kapitálu. V Evropě jako celku je to přitom více než polovina. K posílení domácích zdrojů by mohly vést důchodové reformy, neboť právě penzijní fondy na západě patří spolu s pojišťovnami a bankami k největším investorům do fondů rizikového kapitálu.
Kvalitativně jiná reakce.
Venture kapitálové fondy investují do podniků v průměru na tři až pět let. Existují samozřejmě výjimky, kdy v podniku zůstanou déle. Statisticky to ale vypadá tak, že mnoho tuzemských investic je již na konci svého venture kapitálového cyklu. Nastává čas, kdy fondy budou chtít realizovat zisky z úspěšných investic. Naštěstí se stále častěji vedle hledání strategických partnerů objevují pokusy o nové emise a o vytvoření vhodného prostředí pro jejich přijetí. „Dříve se nás akcionáři firem ptali, proč IPO. To pro nás nemá žádnou hodnotu, prodej strategickému partnerovi je pro nás po všech stranách výhodnější, říkali. Teď se ukázalo, že to nemusí být pravda. Byli jsme po celou dobu v kontaktu s potenciálními emitenty, vždy brali vstup na trh jen jako teoretickou možnost. Od doby, co na burzu vstoupila Zentiva, je zájem a na straně podniků cítíme kvalitativně jinou reakci,“ glosoval loni pro týdeník EURO změnu vnímání role burzy tehdejší šéf Patria Finance, největšího tuzemského obchodníka s cennými papíry, Michael Jasanský.
Do školky.
Burza láká i zahraniční firmy, důkazem čehož je i duální emise developerské společnosti Orco, se kterou se začalo na pražské burze obchodovat na počátku února. Emisí v objemu mezi půl miliardou a dvěma miliardami korun očekává burza v následujících dvou letech deset až patnáct. Také organizátor mimoburzovního trhu s cennými papíry RM-Systém chce využít zájmu o úpis nových akcií na kapitálovém trhu a ve druhém pololetí chce zahájit provoz emisní školky. Může jít o emise v řádech desítek milionů korun, díky kterým firmy získají peníze na rozvoj a zároveň potřebnou historii. Ta jim později pomůže úspěšně upsat akcie na burze. Zároveň by se české firmy měly „ve školce“ naučit informační otevřenosti, což je činnost, kterou většina z nich dosud neovládá. Vedení RM-Systému očekává, že zájemců o účast ve školce bude více než deset. Nové příležitosti pro investice se brzy objeví. A to je dobrá zpráva pro všechny.
Pro koho se hodí venture kapitál Společnosti, které chtějí financovat svou činnost rizikovým kapitálem, musí investorům nabídnout zajímavý projekt se zřejmou a dlouhodobě udržitelnou konkurenční výhodou, musí mít potenciál k rychlému růstu tržeb, zisku a zejména tržní hodnoty. Návratnost rizikového kapitálu je totiž vázána na schopnost společnosti prodat v budoucnu své podíly strategickému partnerovi nebo vstoupit na veřejný trh akcií. Rizikový kapitál se proto používá zejména tam, kde je vysoký potenciál růstu, ať už je to u odvětví informačních technologií, při uplatňování technologických inovací a patentů nebo při budování obchodních řetězců.
Kritéria, jež musí zájemce o IPO ve světě splňovat Vedle ukazatelů kvantitativních jde o následující kvalitativní faktory: - Musí existovat dynamicky se rozvíjející trh daného odvětví - Společnost musí patřit k lídrům na trhu - Musí mít kvalitní vedení - Alespoň patnáctiprocentní růst tržeb - Čistý zisk alespoň deset až dvacet milionů USD - Alespoň patnáctiprocentní dynamika zisku - Společnost musí mít zabezpečeny bariéry pro vstup konkurence, jako jsou licence, ochranné známky a tak dále
Výhody a nevýhody emitování akcií
+ Primární emise bývají levnější než klasické bankovní úvěry
+ Společnost získá finanční prostředky, aniž by musela splácet úvěr včetně úroků
+ Vytvořený zisk může být použit na další rozvoj firmy nebo na dividendu akcionářů
+ Proces vydávání formou primárních emisí je naprosto průhledným způsobem získání kapitálu, a to potenciálním investorům zpravidla vyhovuje
+ Zveřejnění podrobných, především ekonomických informací může zvýšit prestiž společnosti
+ Cena akcií na veřejném trhu po úpisu akcií většinou stoupá
+ Na rozdíl od prodeje firmy či vstupu venture capital se nemusí majitel vzdávat majority
- Nebezpečí nepřátelského převzetí, pokud půjde na trh majorita - Neúměrně dlouhé zápisy do obchodních rejstříků
