Ředitel divize obchodu ČEZ začínal v energetice již v pětadvaceti
Na gymnáziu, kam chodil na přelomu starého režimu a nové doby, se Alan Svoboda (1972) věnoval hlavně matematice a fyzice. Spíše technické obory, informační a finanční management, se pak rozhodl studovat také na vysoké škole v Plzni, odkud pochází. Těsně po revoluci se dostal do skupiny studentů, jejichž profesoři prosazovali účast na stážích v zahraničí. Svoboda se intenzivně učil anglicky a podařilo se mu získat stipendium na University of Missouri v americkém Kansas City. I ve Spojených státech se zabýval financemi a ekonomií. „Teprve tam jsem pochopil, jak funguje tržní ekonomika a jaké perspektivy se otevírají tomu, kdo studuje MBA,“ vzpomíná.
Mládí nebylo na škodu
Když v Americe se školou skončil, začal posílat životopisy do poradenských firem. Jednou z těch, které se mu ozvaly, byla McKinsey. Jméno ze začátku Svobodovi příliš neřeklo. Když ale zjistil, o jakou společnost jde, prý mu došlo, že právě o tuto firmu by měl stát ze všeho nejvíce. První pohovor absolvoval Svoboda ještě v USA. „Přišlo mi divné, že mi jako studentovi někdo pošle byznys letenku, abych se sebral a odletěl někam na hodinové setkání,“ říká. Následovaly schůzky v Evropě a v létě 1996 se Alan Svoboda k poradcům v Praze připojil. Začal se věnovat bankovnictví, po roce a půl se ale objevil projekt v energetice. Přes něj se Alan Svoboda dostal ke Zdeňku Valešovi, tehdejšímu řediteli distribuční společnosti Západočeská energetika (ZČE). A ten jej požádal, aby u něho po skončení projektu zůstal pracovat. „Byl to už tehdy pán před důchodem, ale velký liberál a vizionář. Nastavil novou kulturu; ostatní mí kolegové byli také mladí,“ říká manažer, jemuž tehdy bylo zhruba pětadvacet let. Úplně za sebou ale dveře nezabouchl a po dvou letech se vrátil zpět do McKinsey. Od té doby se energetice věnoval v evropském měřítku.
McKinsey u části lidí „zvenku“ vyvolává kontroverzní reakce. Pravděpodobně i kvůli své uzavřenosti před světem. Když si premiér Tony Blair před lety společnost najal, aby mu pomohla s rekonstrukcí vládního kabinetu, nechal se údajně jeden vysoce postavený vládní úředník slyšet, že lidé z McKinsey jsou ti, „kteří přijdou a s pomocí powerpointu vám říkají naprosto očividné věci“. Jakou má firma pověst u Alana Svobody? „Nemyslím si, že by firma kolem sebe záměrně vytvářela nějakou auru. A ani bych neřekl, že deformuje osobnosti. McKinsey je úspěšná v tom, co dělá, a ne všichni jí úspěch přejí,“ tvrdí Svoboda.
Z poradenství definitivně odešel v roce 2004, protože přijal osobní nabídku šéfa elektrárenské společnosti ČEZ Martina Romana, který jej chtěl ve svém týmu. Svoboda prý nejdříve váhal, protože nevěděl, do jaké míry převládají ve státem ovládaném kolosu byrokratické procedury na úkor byznysového prostředí. „Bylo to dilema, ale ukázalo se, že tu byznysové prostředí je,“ tvrdí. Práce ho podle jeho slov uspokojuje od prvního dne až dodnes. Nynější ředitel divize obchod před několika lety odešel z pozice místopředsedy představenstva společnosti. Důvodem bylo obvinění ze zneužívání vnitřních informací při obchodování s akciemi ČEZ. Alan Svoboda věc zpětně hodnotí jako velkou životní zkušenost. „Kdybych viděl, co všechno to v budoucnu vyvolá, velmi pečlivě bych si rozmyslel, jestli nějaké obchody s akciemi firmy, pro kterou pracuji, vůbec dělat. Byla to spíše nerozvážnost spojená s tím, že jsem tyhle věci nechával svému poradci a nepřemýšlel, jestli to má nějaké souvislosti s tím, co dělám,“ říká. A i když bylo jeho jednání krátkozraké, Svoboda je dodnes vnitřně přesvědčen, že nic nekalého neudělal a ani neměl v úmyslu udělat. Z jeho pohledu už je věc uzavřená, i když se případ v budoucnu ještě dostane před soud, jenž bude rozhodovat o pokutě 1,7 milionu korun, kterou mu za jednání uložila Česká národní banka.
