Uplynulý rok celému světu pořádně provětral peněženky. Zdražily se potraviny, elektřina, cestování a hlavně bydlení. Život ve městech, nejen v Česku, je díky problémům dodavatelských řetězců celkově nákladný, a když si k tomu připočteme stále stoupající ceny nemovitostí a nájmů, hodí se mít našetřeno. Podle nového výzkumu výzkumné divize stejnojmenného deníku The Economist životní náklady v největších městech stále rostou, a ekonomové navíc zaznamenávají nejrychlejší tempo inflace za posledních pět let.
Stoupání cen se nejvíce dotklo izraelského hlavního města Tel Avivu. Z dřívějšího pátého místa na žebříčku nejdražších měst pro život vyletělo letos na nepříliš pozitivně vnímanou „vítěznou“ pozici. Tel Aviv se na prvním místě ještě nikdy neobjevil, experti přičítají tento cenový skok asi desetiprocentnímu zdražení potravin a dopravy ve metropoli, stejně jako síle izraelského šekelu vůči americkému dolaru (jeden dolar odpovídá přibližně 0,3 šekelu).
O druhé a třetí místo za Tel Avivem se dělí městský stát Singapur a loňský rekordman v podobě Paříže. Na čtvrté a páté příčce se umístily Curych a Hong Kong, které vloni sdílely s francouzskou metropolí první pozici. Zbytek top desítky obsadily New York, Ženeva, Kodaň, Los Angeles a Ósaka.
Jak silná je vaše měna?
„Ačkoli se většina světových ekonomik v současnosti vzpamatovává z covidové pandemie díky dostupnosti vakcín, v mnoha velkých městech zase stoupá počet nakažených, na což tamější vlády reagují společenskými restrikcemi. To vede k nepravidelnosti dodávek zboží, nedostatku a zdražování,“ uvádí Upasana Dutt, který má v EIU sestavování žebříčku na starosti.
Letos Index světových životních nákladů prozkoumal ceny ve 173 velkoměstech planety, výzkumníci tedy zahrnuli do vzorku o 40 oblastí víc než loni. V rámci svého pozorování pak mapují ceny více než 200 produktů a služeb denní potřeby. Tento průzkum se každoročně pořádá už více než tři dekády a všechny výsledky se skladují v archivech EIU. Mezinárodní tým statistiků sbírá data vždy v březnu a září.
Jako základní bod k odpíchnutí slouží výzkumníkům životní náklady v New Yorku, a proto se tradičně na předním místech objevují města v zemích majících oproti dolaru silnější měny. Na seznamu vedou většinou evropské metropole, jež následují rozvinuté oblasti Asie. Na konci žebříčku se pak objevují zpravidla města na Středním východě, v Africe a v chudších státech Asie.
Nicméně i v lokálních měnách ceny zboží a služeb v průměru během roku vyskočily o 3,5 procenta. Pro srovnání, vloni to bylo jen 1,9 procenta. Nemůže za to nikdo jiný než mnohokrát zmiňované problémy v dodavatelském řetězci. Zboží je nedostatek a chodí nepravidelně. Import se téměř vyvažuje zlatem, a tak roste poptávka i ceny, které jsou zákazníci ochotni zaplatit. Zároveň každá země vyhlásila mírnější či přísnější protikoronavirová opatření, v důsledku kterých podnikatelé ve velkoměstech v různé míře bojují s uzavíráním provozoven a jejich zaměstnanci pro změnu hledají způsob, jak se uživit, když musí zůstat doma.
Benzín jako podpultovka
Pandemie poškodila dopravu a obchod po celém světě a s nástupem nové mutace viru se ekonomové obávají dalších uzávěr. Podle EIU rostoucí ceny ropy způsobily 21procentní nárůst ceny bezolovnatého benzínu. Velmi se zdražily také rekreační aktivity, tabákové výrobky a wellness či zkrášlovací služby.
„Letos jasně vidíme zejména prudký nárůst cen benzínu, ale ty v mnohých městech na konci žebříčku stagnují nebo dokonce klesají. Většinou kvůli tomu, že jejich měny vůči dolaru oslabují,“ komentuje Dutt.
Nejcitelnější rozdíl zaznamenalo íránské hlavní město Teherán – vyletělo v žebříčku o celých 50 míst, ze 79. pozice na devětadvacátou. Příčinou stoupání životních nákladů jsou zde nepokoje a sankce USA vedoucí k nedostatku sortimentu z dovozu. Naopak nejlevnějším místem pro život se znovu stává syrský Damašek. Zdejší ekonomiku stále decimuje válka a místní se starají hlavně o základní prostředky k přežití. Obě města v roce trpěla obrovskou inflací. Se znehodnocováním peněz se potýkají také Caracas ve Venezuele a Buenos Aires v Argentině, ačkoli se nachází na druhém konci světa.
Se zajímavým trendem se potýkají města v USA, která se v rámci žebříčku propadají, protože zdejší vláda v době krize ekonomiku hojně podporovala finančními injekcemi. Nejvíce se však zlevnilo bydlení v Římě, ten klesl v seznamu o 16 míst.
„V příštím roce očekáváme další zvyšování životních nákladů v mnoha městech. Spolu s tím ale narostou i mzdy v mnoha sektorech. Očekáváme každopádně také, že centrální banky budou opatrně zvyšovat úrokové sazby, aby zastavily inflaci, takže růst cen by se měl od letoška začít zmírňovat,“ uvádí Dutt.
