Firma České přístavy přestavuje nevyužité remorkéry na luxusní celoročně obytné lodě
Saturnin a jeho pán Jiří Orlický obývali na Vltavě luxusní hausbót. Pro movitější klientelu připravuje společnost České přístavy podobnou možnost bydlení. Osmnáct nevyužívaných remorkérů chce firma přestavět na luxusní obytné lodě, které budou poskytovat stejné pohodlí jako exkluzivní byty.
Rada z Německa
České přístavy vlastní největší flotilu plavidel v ČR. Jde o tlačné remorkéry, které dříve vozily do Prahy štěrkopísek. Dnes se již nepoužívají. Některé lodě majitel prodal, pro zbývající hledal využití. „Zjistili jsme, že by bylo možné je využít pro bydlení. Tím bychom zajistili využití i pro přístavy. Ty musely dostat nový náboj. Nechtěli jsme jen rozprodávat nepotřebné lodě,“ vysvětluje Jan Kafka, jednatel společnosti C-Port, dceřiné firmy Českých přístavů. České přístavy pracovaly zhruba se třemi variantami, jak by měly vypadat nové remorkéry. Konečný návrh vypracoval německý architekt, který již podobné projekty uskutečnil. Dle jeho studie se nyní přestavuje typový remorkér. Budoucí obyvatel si bude moci pořídit loď i ve variantě s pohonnými hmotami.
Horní paluba remorkéru bude mít 50 metrů čtverečních, stejnou plochu bude zabírat i podpalubí. V hausbótu to bude vypadat stejně jako v bytě – kuchyně, jídelna, obývací pokoj, v podpalubí tři ložnice. Samozřejmostí je též WC a koupelna. Každá loď bude mít terasu o 50 metrech čtverečních.
Přestavba remorkérů na luxusní bydlení je součástí projektu Czechport Marine – plánu na využití přístavů ve vlastnictví Českých přístavů, a nejen pražských. „První část projektu tvoří typová plavidla – remorkéry,“ říká Kafka. V první fázi chce společnost nabídnout zájemcům osmnáct hausbótů, v budoucnu jich může být přestavěno ještě šest. Majitel či nájemce remorkéru bude mít k dispozici kotviště a na břehu budou vybudovaná parkovací stání pro auta obyvatel lodí. V Praze se počítá s tím, že remorkéry budou kotvit v přístavech v Holešovicích, Libni, na Smíchově a časem i v Radotíně. „Využijeme přístavní bazény určené původně pro nákladní lodní dopravu, kterou dnes již nikdo nechce,“ dodává Kafka. V jednotlivých přístavech budou servisní centra, která zajistí služby včetně odkalení nebo poskytnutí benzinu či oprav. „Zvažujeme i výstavbu hotelu a administrativního centra pro řízení celého přístavu,“ říká Kafka.
Kdy a za kolik
Kdy bude celý projekt dokončen, zatím zástupce Českých přístavů nechce zveřejnit. „Až skončí krize,“ dodává. Provozovatel přístavu předpokládá, že přístav bude k dispozici i zahraničním lodím. Pokud se projekt Czechport Marine v Praze osvědčí, podobné vzniknou i v dalších městech. Na kolik přijde projekt jednoho přístavu zatím vyčísleno není. „Náš majitel (Miloslav Černý – pozn. red.) je dostatečně finančně silný. Samozřejmě že by nám pomohly i banky. Je možné, že třeba pět remorkérů z oněch osmnácti prodáme a z těchto peněz zaplatíme výstavbu dalších částí přístavu,“ říká Kafka.
České přístavy již začaly oslovovat potenciální kupce či nájemce luxusních remorkérů. Jde jednoznačně o dostatečně finančně zajištěnou klientelu. Pořídit si hausbót bude srovnatelné s nákupem luxusního bytu v Praze. Přestavba jedné lodě přijde zhruba na osm až devět milionů korun. Za kolik budou remorkéry nabízet České přístavy, firma zatím nesdělila. „Zjišťovali jsme ceny bytů v centru města. Z toho vycházíme. Je nutné si uvědomit, že jde o ojedinělou nabídku osmnácti lodí,“ upřesňuje Kafka. Firma již dnes vlastní seznam 180 klientů, kteří mají zájem si loď buď koupit, nebo pronajmout. Mezi zájemci prý překvapivě převládají ženy. Většina budoucích obyvatel chce remorkér využívat jako druhé bydlení v Praze, jen malá část bude lodě obývat celoročně. Původní plán počítal s tím, že přestavba remorkérů skončí loni na podzim a letos na jaře se budou na palubu stěhovat první obyvatelé. Kvůli technickým komplikacím se však projekt opozdil. „Nyní počítáme s tím, že první remorkér bude dokončen v dubnu,“ říká Kafka.
Otázka, která každého jako první napadne v souvislosti s bydlením na Vltavě, je zabezpečení proti povodním. „Jsem odpůrcem toho, aby lodě byly přímo na řece. Prosazuji, aby kotvily v přístavu, což je uzavřená vodní plocha. Je oddělená od toku, na němž povodeň hrozí nejvíce,“ vysvětluje zástupce Českých přístavů. Také holešovický přístav postihla v roce 2002 povodeň. Stojatá voda však prý není takovým problémem jako proudící. Všechny lodě byly tenkrát zabezpečené a podobně by tomu bylo i v případě budoucí povodně.
Na realitním trhu
Developerský projekt na využití přístavů a přestavba remorkérů nejsou prvním podnikáním Českých přístavů na realitním trhu. „Prvním projektem je zástavba na pozemcích v Holešovicích, v sousedství Libeňského mostu, kde dříve byly seřazovací vlečky,“ konstatuje Jan Kafka. Na revitalizaci holešovického přístavu se podílejí České přístavy, majitel parcel, s developerskou společností Lighthouse Group. Dokončena již byla administrativní budova Lighthouse Tower. V budoucnu by na pozemcích původního holešovického přístavu měly vyrůst další kancelářské budovy a obchodní komplexy. Stavební práce již skončily na první fázi rezidenční čtvrti Prague Marina. Ta vzniká na místě, kde byl před 110 lety vybudován nejvýznamnější pražský přístav. V pěti fázích vyroste město ve městě se zhruba tisícem nadstandardních bytů, kancelářskými a obchodními prostorami, restauracemi a kavárnami. Součástí čtvrti je i jachetní kotviště. První byty jsou již nabízeny k pronájmu. Památkově chráněné budovy, které zbyly po původním přístavu, budou přestavěny na penzion a restaurace.
Společnost České přístavy spolupracuje se skupinou Lighthouse i na rozvoji pozemků smíchovského přístavu. Pro tyto parcely však platí stavební uzávěra. Ta neumožňuje změny územního plánu před schválením urbanistické studie, jejímž zadavatelem je městská část Praha 5.
