Pavel Chalupníček, Liberální institut:
Pavel Chalupníček, Liberální institut:
Myslíte si, že je při současném napjatém rozpočtu vhodná doba pro diskuzi o zavedení pobídek pro zahraniční filmové producenty?
Myslím, že rozhodně nikoli. Nevím také, proč bychom se měli rmoutit nad ztrátou „přední pozice“. Ještě před pár lety jsme slýchávali nářky, jak cizí filmaři zaplavují Prahu, dnes slyšíme povzdechy opačné. Jsou dvě skupiny filmařů. Ta první k natáčení potřebuje české kulturní a přírodní krásy a kvalitní práci místních lidí, a ta k nám přijede bez ohledu na pobídky.
Druhá skupina filmařů nehledá kvalitu, ale jezdí tam, kde je to nejlevnější. Bez těch se rádi obejdeme. Čeští výrobci by neměli těm zahraničním konkurovat cenou, ale kvalitou a nadstandardními službami pro zákazníky. To platí i pro filmaře.
Jak hodnotíte zamítavé stanovisko, které k návrhu na zavedení pobídek vydalo ministerstvo financí ?
Stanovisko ministerstva je správné a chvályhodné. Škoda jen, že podobně principiální přístup neuplatňuje i vůči ostatním – zemědělcům, Českým drahám, stavitelům silnic, stavebním spořitelnám a mnoha jiným. Filmaři mají na rozdíl od nich zřejmě jednu nevýhodu – nejsou dost vlivní na to, aby rozpohybovali ty správné páky. Trend by měl v každém případě směřovat k eliminování stávajících zvýhodnění, nikoli k vytváření nových.
Proč podle vás některé státy pobídky pro filmaře zavedly?
Vlády v celém světě rády podléhají tlaku nejrůznějších zájmových skupin. Ty mají společné jedno – strkají ruce do kapes daňových poplatníků, aby se samy měly lépe. Vlády z toho mají pozitivní publicitu i volební hlasy lidí spojených s těmito skupinami. Aby ovšem vše nebylo tak okaté, tak jsou veřejnosti předkládány nejrůznější argumenty, proč by měl občan takové jednání strpět.
Jak hodnotíte návrh systému slevy na dani a co by hrozilo, pokud by je vláda zavedla?
Jeden subjekt by tu byl státem uměle zvýhodněn na úkor jiného. Oproti přímé dotaci je tu jen ten rozdíl, že daň není nejprve vybrána a poté přerozdělena a vyplacena, ale zde je daň přímo odpuštěna, tedy není vůbec vybrána. To vytváří v některých odvětvích umělou poptávku.
Také se tu otevírá prostor pro korupci. Úředník přece rozhoduje, kdo bude zvýhodněn – všimněte si poznámky o tom, že státní úředníci budou u producentů dělat „audit nákladů“.
