Byla jsem naivní

Mám právo se obklopit lidmi, kterým důvěřuji, říká ministryně spravedlnosti

Novináři se jí prý ptají pouze na dvě věci – na sex a na Jiřího Čunka. V obou případech si za to nejspíš může sama. Když před několika lety na webové stránce přátel sci-fi literatury popsala své koníčky jako „sex a jídlo, eventuálně sex před jídlem, jídlo po sexu“, určitě netušila, že jednou bude ministryní spravedlnosti. Stejně ji ani nenapadlo, že ji kvůli dvěma personálním opatřením začnou komentátoři zařazovat mezi členy justiční mafie. Dnes patří k nejkritizovanějším členům vlády. Kvůli záměru zrušit dvě pobočky státního zastupitelství se do ní opřel i premiér Jan Fischer. Nelze se proto divit, že se z otevřené a vtipné političky proměnila v diplomatku, jež si pečlivě hlídá každé slovo. „Uškodila mi nešťastná vlastní mediální prezentace,“ říká Daniela Kovářová. EURO: Když jste nastupovala do funkce, měla jste jako žena potenciál stát se miláčkem občanů. Namísto toho jste jedním z nejkritizovanějších členů vlády. Co tomu říkáte? KOVÁŘOVÁ: Je otázkou, nakolik je tento obraz zasloužený. Do těchto vod jsem vstoupila s jistými naivními představami a mnohá má vystoupení nebyla šťastná – některé věci jsem nedělala moc šikovně. Učím se však každý den. EURO: Uškodila vám personální opatření, která jste učinila? KOVÁŘOVÁ: Spíše mi uškodila nikoli úplně šťastná vlastní mediální prezentace. O opatřeních, která jsem učinila, však nepochybuji. Chtěla bych opravit názor médií, že jsem udělala razantní personální opatření. Učinila jsem všeho všudy dvě personální opatření, která nijak nevybočují z toho, co dělají mí kolegové. Znovujmenování státního zástupce Jiřího Křivance se z dnešního hlediska jeví jako správné. (Křivance zbavil funkce bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Důvodem bylo jeho kontroverzní odvolání podřízeného státního zástupce Adama Bašného, který kritizoval postup justice v kauze Čunek – pozn. red.) Nedávno jsem byla na inspekční cestě v severních Čechách a hovořila jsem s Jiřím Křivancem. Informoval mě o odstraňování nedostatků v úřadě. Situace na tomto státním zastupitelství se už zklidnila a všichni pracují, jak mají. Opatření tedy bylo správné a nepochybuji o něm. EURO: Proč jste odvolala náměstka Františka Korbela? KOVÁŘOVÁ: Druhý krok, tedy odvolání jediného náměstka, nepovažuji za žádný personální třesk na ministerstvu. Byl také správný. Jeho dvě agendy jsem uzpůsobila. František Korbel se věnuje legislativní radě vlády a legislativní sekci má na starost náměstek Marek Görges. V současné době cítím na ministerstvu výrazně lepší komunikaci právě v justičně-legislativních věcech. Projekty, které se předtím řešily v několika sekcích, a levá ruka nevěděla, co dělá pravá, jsou dnes zpracovávané mnohem lépe. Pokud jde o odvolání ředitelky Dany Prudíkové, nebylo to samostatné opatření. Je třeba je vidět v souvislosti s odvoláním náměstka Korbela. Pod každým náměstkem je většinou několik ředitelů, které řídí. Pod Korbelem byla jediná ředitelka. A řídila ředitele pod sebou. Byl to zbytečný mezičlánek. EURO: Byla to tedy dle vás čistě organizační záležitost? KOVÁŘOVÁ: Ze systémového hlediska to bylo správné. Také bych dodala, že z manažerského hlediska je v mé pravomoci obklopit se lidmi, kterým důvěřuji. Současně chci opravit neobratné vyjádření ze začátku, že neplánuji žádné personální změny. Neuvědomila jsem si, že jakéhokoli člověka na jmenovaném postu jmenuje a odvolává ministr. Tímto neobratným prohlášením jsem řekla to, co jsem nemohla splnit. Nastane-li na ministerstvu situace, kdy je třeba například kvůli porušení pracovní kázně odvolat někoho, kdo je šest pater pode mnou, pak ten krok musím udělat já. Nedávno jsem musela odvolat ředitelku útvaru, která se zachovala v rozporu se zákoníkem práce. Nešlo o mé personální rozhodnutí, protože tuto osobu jsem nikdy v životě neviděla. EURO: Náměstek Korbel ale nebyl šest úrovní pod vámi. KOVÁŘOVÁ: Nebyl. Odvolala jsem však jediného náměstka a nevyměnila ho za jiného. Ostatní spekulace se nezakládají na pravdě. EURO: Proč jste ke Korbelovi dle vlastních slov „neměla důvěru“? KOVÁŘOVÁ: Podrobnější informace bych vám nerada sdělovala, ale měla jsem pro to důvody. EURO: Tím, že se k tomu nechcete vyjádřit, však nahráváte nejrůznějším spekulacím. KOVÁŘOVÁ: Názor na jeho důvěryhodnost jsem vyjádřila odvoláním. EURO: Bývalý náměstek Korbel řekl, že za odvoláním mohla být i jeho kritika znovujmenování Křivance. KOVÁŘOVÁ: To je zajímavý názor. Nikdy mi však žádnou kritiku nebo výhradu přímo nesdělil. Neberu mu právo na názor, nicméně oceňuji, že i on byl ve vyjádřeních zdrženlivý. EURO: Jeho odvolání tedy nemělo s kritikou vaší práce nic společného? KOVÁŘOVÁ: Za celou dobu, kdy tady byl, si nevybavuji, že by kritizoval, rozporoval nebo nesouhlasil s nějakým mým opatřením. EURO: Křivance odvolal váš předchůdce Jiří Pospíšil. Jeho zdůvodnění tohoto kroku tedy nepovažujete za správné? KOVÁŘOVÁ: Nemohu se vyjadřovat k rozhodnutím svého předchůdce. Je otázkou, nakolik to bylo právně v pořádku. Zda to můj předchůdce mohl, nebo nemohl udělat. K tomu bych se však nerada vyjadřovala. EURO: Není problém i v tom, že váš předchůdce byl z ODS a vy jste byla za ni jmenovaná? KOVÁŘOVÁ: Cítím se jako ministryně nominovaná ODS. EURO: Kvůli stranické politice tedy nemůžete svého předchůdce kritizovat, i kdybyste chtěla? KOVÁŘOVÁ: Zaháníte mě poněkud do kouta. Snažím se pokračovat ve všech projektech, které můj předchůdce započal. Jeho situace však byla úplně jiná. Fungoval za jiných podmínek. Byl současně poslancem. Nebyla ekonomická krize. Měl za sebou velkou politickou podporu. Jsem v úplně jiné situaci. Můj způsob komunikace je jiný. Mé rozhodování i individualita jsou jiné. Jsem prostě jiný ministr a určitě svébytný, nikoli loutka. EURO: Už jste rozhodla, zda zrušíte pobočky vrchního státního zastupitelství v Brně a Ostravě? KOVÁŘOVÁ: Je to ve fázi vyhodnocování podkladů. Ještě není rozhodnuto. Na stole jsou obě varianty. EURO: Ke které se kloníte? KOVÁŘOVÁ: Zatím k žádné. Jsou tam i pozitiva a negativa. Na zrušení jednoznačně ukazují spíše finanční důvody. Každý takový krok však bude mít dopad na lidi, kteří tam pracují. Budu muset rozhodnout v řádu týdnů. Buď dospěji k jednoznačnému rozhodnutí, že pobočky zrušíme, nebo budu potřebovat ještě další podklady. I pak budu muset rozhodnutí udělat co nejdříve, protože by bylo třeba prodloužit nájemní smlouvy na prostory, kde se pobočky nacházejí. Další variantou je, že zrušeny nebudou. Všechny varianty jsou stále ve hře. EURO: Kolik by se tím ušetřilo? KOVÁŘOVÁ: Necelé dva miliony korun. Jsou však i další důvody organizačního charakteru. Bude změněn jednací řád státního zastupitelství. A v důsledku inflace, času a ekonomické situace se zvýší hranice škody pro věci, které projednávají krajské instituce. Pobočky vrchního státního zastupitelství tedy budou mít méně práce. EURO: Rušení poboček se dotkne pouze několika lidí. Je to tak? KOVÁŘOVÁ: Pokud je mi známo, pak čtyř. EURO: Jak si tedy vysvětlujete, že se okolo zrušení pouhých čtyř míst vede taková diskuse? KOVÁŘOVÁ: To je spíše otázka médií. Nevím, proč se o to tolik zajímají. Rušení poboček se zhruba podobá opatření, jako je zrušení odboru v organizaci. Na ministerstvu jsou desítky odborů a k jejich rušení, stěhování, reorganizaci dochází dnes a denně. Odpověď na tuto otázku jde na vrub médií. EURO: Média se o to zajímají především kvůli překvapivě ostré reakci premiéra Fischera. Jaká byla vaše reakce, když jste dostala jeho kritický dopis? KOVÁŘOVÁ: Dopis mě velmi překvapil a udivil. Byla jsem na dovolené a informoval mě o něm můj sekretariát. Překvapilo mě to především proto, že dva dny před odesláním dopisu jsem s premiérem absolvovala celodenní pracovní cestu po soudech v Brně a žádnou výtku jsem neslyšela. Proto mě to hodně překvapilo. EURO: Čím si reakci vysvětlujete? Z hlediska předsedy vlády je to přece marginální záležitost. KOVÁŘOVÁ: Dopis obsahoval určité vysvětlení. Z jakého důvodu byl napsán, se musíte zeptat premiéra. Hovořili jsme o tom a dospěli k určitému závěru. EURO: K jakému? KOVÁŘOVÁ: Premiér vyjádřil lítost, že dopis unikl do médií. Sdělila jsem mu stanovisko a vysvětlila, že má loajalita k vládě se tím nemění. Premiér ještě řekl, že personální pravomoci jako ministr mám a on to akceptuje a že taková rozhodnutí mohu činit. To jsem uvítala zejména proto, že každý krok v justici je komentován v médiích. Pokud jde o pobočky, vyjádřil premiér pouze obecné výhrady. Vyslechla jsem ho a nabídla mu věcnou debatu o konkrétních argumentech. EURO: Jak se premiér tvářil? Když byl na tuto věc dotázán na tiskové konferenci, působil opravdu rozzlobeně. KOVÁŘOVÁ: Jsme oba dospělí lidé a myslím si, že spolu dokážeme komunikovat navzdory tomuto zádrheli a že to naše vztahy a spolupráci neovlivní. EURO: Je odůvodnění v dopise pro vás dostatečné? Spekuluje se, zda nebyl na premiéra vyvíjen tlak zvenku. KOVÁŘOVÁ: Nebudu k těmto spekulacím přidávat další. EURO: Máte představu, jak premiérův dopis unikl do médií? KOVÁŘOVÁ: To nevím, ale na úřadu vlády se provádějí určitá šetření, odkud, kdy a jak. EURO: Z vaší kanceláře to tedy nebylo? KOVÁŘOVÁ: To určitě nebylo. EURO: Existuje dle vás justiční mafie, nebo je celý český právnický stav, soudci, státní zástupci i politici jen skupinou kamarádů a bývalých spolužáků z fakulty? KOVÁŘOVÁ: Tyto spekulace jsou pro mne úsměvné. Jsme malá republika a všichni význačnější právníci se samozřejmě znají. Jsou tady jen čtyři právnické fakulty. Setkáváme se často, spolupracujeme, proto je úplně vyloučené spolu nemluvit. Vidíte, jaká je prostupnost právnických profesí. Někdo je po fakultě advokátem, pak se stane notářem, poté exekutorem, soudcem, následně ministrem spravedlnosti a pak zase advokátem. Tak to prostě v životě je – určitě se všichni známe. Netřeba si zakrývat, že jsou určité skupiny, které se znají více, přednášejí spolu, píší knížky a podobně. Myslím si však, že nic takového jako justiční mafie v tomto smyslu neexistuje. Nevím, co si pod tím představit. Nevím, zda existují i jiné, třeba jogurtové nebo gumovomedvídkové mafie. Pro mne je to úsměvné. Ale vím, že pro média nikoli. BOX (CV): Daniela Kovářová (44)
Vystudovala práva na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Spolupracovala s Českou advokátní komorou, v níž se věnovala zejména oblasti vzdělávání advokátů. Aktivně publikovala. Je mimo jiné spoluautorkou několika knih o odměnách pro advokáty. Zabývala se také problematikou stavovských předpisů. Od roku 2008 vede Justiční akademii, jejíž náplní je vzdělávání soudců, justičních čekatelů, státních zástupců a dalších odborných profesí. Pod pseudonymem Ida Sebastiani se věnuje psaní sci-fi povídek. Je vdaná, má dvě děti.