Lidé od Martina Jahna uvažují o tom, jak udělat z Česka středoevropskou fretku
Enviromentální dimenzi jako jeden z faktorů udržitelného rozvoje má respektovat Strategie hospodářského růstu, připravovaná nyní týmem kolem místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna. Druhá „respektovaná“ dimenze je sociální. Nicméně prvořadá je, a autoři to sami zdůrazňují, ekonomika. Bude-li práce Jahnova týmu úspěšná a strategie se stane vládním dokumentem, bude mít Česká republika vlastně poprvé nějakou střednědobou ekonomickou politiku. Snad s výjimkou podpory zahraničních investic, upozorňuje analytik Petr Sklenář ze společnosti Atlantiku Finanční trhy. Tento program zahájený už před lety kabinetem Josefa Tošovského se osvědčil a prokázal oprávněnost dlouhodobého koncepčního přístupu přesahující jedno volební období. Shodou okolností hrál významnou roli při uskutečňování proinvestičních opatření Martin Jahn, ještě jako šéf agentury CzechInvest.
Ostrovní inspirace.
Strategie by se měla týkat období do roku 2013. To je totožné s rozpočtovým rámcem, který nyní připravují orgány Evropské unie. Jeho tvůrci tvrdí, že dokument má plnit zastřešující, koordinační úlohu. „Dílčí, mnohdy i kvalitní strategie“ jsou ve státní správě údajně vypracovávány izolovaně jedna do druhé. Někdy je jejich náplň roztroušena mezi více dokumentů či politik.
Autoři vycházejí ze zkušeností Velké Británie (tamní těleso Strategic Unit podřízené premiérovi umí strategie a koncepce dělat a má za úkol poskytovat v tomto směru asistenci dalším institucím státní správy) nebo Irska. Mladý ekonom David Hofman, poradce Martina Jahna odpovědný za přípravu českého dokumentu, tvrdí, že Irové mají naprosto perfektní hospodářskou strategii, která napomáhá imponujícím ekonomickým úspěchům této země. Sám má se svými lidmi ambice vytvořit dokument „poskytující zřetelnou představu o budoucím vývoji české ekonomiky a nastiňující její hlavní priority. Ty mají být náplní pěti hlavních pilířů koncepce. Jsou jimi lidské zdroje, výzkum a vývoj, infrastruktura, zdroje financování, institucionální prostředí.
Směr pohybu peněz.
Východiska strategie, ke kterým se její autoři hlásí, jsou globalizace, zesilující konkurence, růst nákladů práce, růst významu infrastruktury, technologické změny, znalostní ekonomika, demografické změny, kvalita životního prostředí, politiky Evropské unie … Všechny tyto procesy pochopitelně v různé míře ovlivňují Českou ekonomiku. Světové ekonomické fórum označilo konkurenceschopnost české ekonomiky za neuspokojivou. Česká republika zaujímá 40. místo na světě. Rostou náklady práce, čímž se snižuje česká výhoda ve srovnání s vyspělými zeměmi a naopak se zvětšuje mezera mezi Českem a méně vyspělými státy směrem na východ.
Pokud si má Česká republika udržet své postavení v přílivu zahraničních investic, bude zapotřebí soustředit se na rychlejší růst produktivity práce než nákladů. S tím souvisí potřeba získávat investory do kvalifikačně náročných výrob a služeb, v nichž by se mohla uplatnit relativně vyspělá česká pracovní síla. Její nabídka ale na druhé straně musí být na tuto situaci připravena. To klade důraz především na technické a přírodovědné obory studia i vědeckovýzkumné práce.
Specifický význam má v připravované strategii infrastruktura. Nejen proto, že rychlý, spolehlivý a efektivní pohyb osob, zboží, kapitálu a informací je základní podmínkou úspěchu v mezinárodním obchodě. Evropská unie právě na vybudování kvalitní infrastruktury v nových členských státech vyčleňuje značné prostředky, jejichž získání ale předpokládá kvalitní projekty a účelné, na priority zaměřené vynakládání finančních prostředků potřebných pro dofinancování. Strategie by měla napomoci tomu, aby se efektivně a v co nejvyšší míře využilo vnějších zdrojů a Česko se už od počátku nestalo čistým plátcem do unijního rozpočtu.
Méně slov.
Práce na hospodářské strategii byly zahájeny loni v září. Tehdy hrál hlavní úlohu takzvaný integrační tým složený z pracovníků Jahnova aparátu. Jejich úkolem bylo nejdříve si vyžádat všechny koncepční materiály od jednotlivých resortů. Poté, co se prokousali horou papírů, sešli se s experty ministerstev, aby jim představili záměr, sdělili k čemu směřuje a poskytli návod, jak nyní už účelově zpracovat podklady. Tedy jejich strukturu, členění, rozsah.
Formální stránka je klíč k obsahu. Pro Strategic Unit je to důležitá součást jejího know how. David Hofman oprávněně zdůrazňuje důležitost získat podstatné informace a nepopsat přitom tři sta padesát tisíc stran. Za úroveň podkladů pochválil ministerstva financí a informatiky. Odpověď na otázku, které podklady byly nejhorší, zamluvil.
Experti a ředitelé.
Ke konci prosince skončila první fáze práce a začalo se pracovat nad obsahem. Jde o to základní vizi konkretizovat v cílech, které jsou nyní dle Davida Hofmana z osmdesáti procent hotové. Poté nastolit úkoly a nástroje ke splnění cílů. Záměr je pět cílů na každou kapitolu. Pokud už to opravdu nepůjde agregovat, tak šest až sedm. Pro každý pilíř existuje garant, který si řídí nevelký tým spolupracovníků. V týmu expertů, který bezprostředně koncepci vytváří, jsou převážně – výjimky samozřejmě existují – mladí lidé. Někteří jsou z CzechInvestu, kam vicepremiér pro spolupracovníky pochopitelně často sahá. S expertním týmem spolupracuje řídící skupina. Tu kromě šéfa Martina Jahna tvoří ekonomové z akademické sféry Jan Švejnar a David Münich, hlavní ekonom Reiffeisenbank Pavel Mertlík a místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků ČR Karel Havlíček. Řídící skupina nepracuje tak kontinuálně jako expertní tým, schází se jednou za dva až tři týdny a vybírá z variant navržených experty tu, která jí připadá správná. Jak říká David Hofman, nejsme v takovém luxusu, abychom mohli připravit celou strategii ve variantách.
Doporučení.
Vicepremiér se vyslovil, že strategie bude jakýsi systém doporučení. To prý ale neznamená, že by mělo jít o nezávazný dokument. Doporučení má spočívat v tom, že budou nastoleny cíle a na jednotlivých institucích bude, jak je zabezpečí, respektive jaké pro to vytvoří podmínky. Například bude třeba vytvořit jednotné kontaktní místo pro podnikatele. Ale to ještě neznamená, že se tím explicitně navrhuje zrušení živnostenských úřadů. I když by to možná nebylo od věci. Ale o tom se bude muset rozhodnout ministerstvo průmyslu a obchodu.
Dobrou chuť.
David Hofman zdůrazňuje, že strategie musí být stravitelná, Tudíž stručná a přehledná. „Nestravitelných strategií máme mraky a byly to vyhozené peníze,“ konstatuje. Dodává, že příprava této strategie má stát peníze v řádu milionů korun. Zhruba pět.
Materiál by měl být hotov do konce dubna a poté předložen vládě. Tím se dostáváme k nejožehavější otázce: zda těch pár milionů a pracovní nasazení lidí nebudou nadarmo vyhozené i tentokrát. Strategie Jahnova týmu byla už materializována tím, že v souladu s jejími cíli je národní rozvojový plán na léta 2007 až 2013 zpracovávaný ministerstvem pro místní rozvoj. „Kdyby nic jiného, ovlivníme čerpání mnoha miliard korun,“ říká náměstek Martina Jahna Radek Špicar vědom si úskalí, která hospodářskou strategii čekají.
Ne snad, že by strategie mohla propadnout v současném kabinetu, i když boj lze u tak průřezového dokumentu reálně očekávat. „Je nám jasné, že schvalování strategie na vládě bude nejtěžší část. Bude se totiž jednat o prioritách. U tak závažného dokumentu je tomu tak ale vždy,“ říká Martin Jahn. Závažnější je jiná otázka. Jak se k tomuto dokumentu bude stavět příští kabinet. Pro vládu vzešlou z jiných konců politického spektra nemusí být stravitelné, aby převzala takový zásadní materiál od předchůdkyně, kterou považuje za neschopnou. Lidé od Martina Jahna čelí této připomínce optimismem. Jsou přesvědčeni, že dokážou připravit tak dobrý dokument, že ho nebude nikdo schopen vyvrátit.
Co má řešit strategie
Lidské zdroje
- kvalita lidského kapitálu
- kvantita lidského kapitálu
- trh práce a zaměstnanost
- lidské zdroje pro moderní společnost
Výzkum a vývoj
- změna výzkumu a vývoje ve zdroj inovací
- vytvoření funkčního partnerství veřejného a soukromého sektoru
- vytvoření inovačního prostředí, zajištění podmínek pro využití výsledků výzkumu a vývoje novými firmami
- provádění národní inovační politiky jako kontrolovatelného a hodnoceného procesu
- zajištění lidských zdrojů pro inovace
- posílení úlohy regionů
Infrastruktura
- infrastrukturní předpoklady hospodářského růstu
- majetkoprávní limity
- ekologické limity
- územní plánování a stavební řád
- investiční zdroje pro výstavbu infrastruktury
- dopravní infrastruktura
- telekomunikační infrastruktura
- realitní infrastruktura
- energetická infrastruktura
- vodohospodářská infrastruktura
Zdroje financování
- zdroje z Evropské unie a od mezinárodních finančních institucí
- přímé zahraniční investice a privatizace
- PPP
- bankovní a alternativní finanční zdroje
- veřejné zdroje
Institucionální prostředí
- daně
- legislativní prostředí
- konkurenční prostředí
- kvalita veřejné služby
- podpůrné a stimulační nástroje
Hlavní oblasti hospodářské strategie dle pěti základních pilířů. Pracovní materiál. Stav ke 14.3.2005.
Garanti projektu
Lidské zdroje
Lenka Míkovcová, vedoucí oddělení politiky rozvoje lidských zdrojů Úřadu vlády
Výzkum a vývoj
Marek Blažka, ředitel odboru výzkumu, vývoje a inovací útvaru místopředsedy vlády pro ekonomiku
Infrastruktura
Hanuš Krejčí, projektový manažer, Czechinvest
Zdroje financování, Institucionální prostředí
Petr Zahradník, vedoucí kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny
