Statistici slíbili, že revidovali údaje naposledy
Na období před a po měnové krizi je třeba od minulé středy pohlížet jinak. Český statistický úřad výrazně revidoval údaje o zahraničním obchodu v letech 1994 až 1998, a tím se mění i základ pro makroekonomická hodnocení. To hlavní zní, že rok 1997 nepřinesl zmírnění tendence k zostřování vnější nerovnováhy, jak se dosud na základě dostupných čísel tvrdilo. Kritický stav existoval dva roky po sobě – 1996 a 1997 – v nezmenšené míře. Pravda, deficit za rok 1996 je po revizi asi o devět miliard korun nižší. Ve všech ostatních letech ale statistici upravili schodek obchodní bilance směrem nahoru – výsledky tedy byly ve skutečnosti horší. Nová čísla zkomplikovala život analytikům. Ale Český statistický úřad a Generální ředitelství cel tentokrát zasluhují pochvalu za to, že se pustily do eliminace problému, který – jak je dnes zřejmé – dost výrazně zkresloval statistiku zahraničního obchodu. Jde o způsob zachycení dováženého (aktivní zušlechťovací styk) nebo vyváženého (pasivní zušlechťovací styk) zboží, které se po zpracování, opravách, úpravách a podobně vrací zpět do země původu. Jak sportovně uznal místopředseda statistického úřad Jan Fischer, k revizi inspirovala média, která se o věc začala zajímat od loňského jara, kdy se ukázalo, že vývoz a dovoz v jednotlivých měsících výrazně ovlivňují letadla směřující do nových servisních a opravárenských kapacit v pražské Ruzyni. Brutto metoda. Jak vyplývá z tabulky, největší rozdíly mezi dosavadními a novými údaji jsou ve zmíněných rocích 1996 a 1997, menší pak v dalších letech revidované pětiletky. Pokud jde o rok 1999, jehož revize by měla být k dispozici v červenci, statistici hovoří o tom, že problémy při započítávání zušlechťovacího styku se neobjevily. Celníci, jejichž statistika založená na celních deklaracích je prvotním zdrojem, mluví o protisměrném posunu v rozměru asi deseti miliard korun na straně dovozu a vývozu. Objem obchodního schodku, který dubnová data uvádějí ve výši 68 miliard korun, by tedy neměl být dotčen. Stojí za upozornění, že původní údaje v prvních letech nadhodnocovaly hlavně vývoz, od roku 1996 byl především podhodnocován dovoz (a v samotném roce 1996 i vývoz). Možné vysvětlení spočívá v tom, že do roku 1995 statistický úřad při zachycování zušlechťovacího styku používal takzvanou netto metodu, založenou pouze na přidané hodnotě, přičemž u volnějšího vývozního režimu, kde nejde o clo, se to patrně neodráželo dostatečně přesně v celních deklaracích. Od roku 1996, kdy se v Česku v souladu s praxí Evropské unie používá brutto metoda (EURO 11/2000), zahrnující celkovou hodnotu zboží, deklaranti zřejmě pozdě reagovali na změnu metodiky a počítali postaru. Opět netto. S tím souvisí změna metodiky statistiky zahraničního obchodu, kterou Český statistický úřad v současné době připravuje. Jde o to, že přechod na brutto metodu sledování zušlechťovacího styku sice odstranil problémy takzvaných zrcadlových figur (viz kdysi ostře sledovanou kauzu disproporcí v německé a české statistice vzájemného dovozu a vývozu), ale má jiné vady. Započítávání celkové hodnoty zušlechťovaného zboží u velkých kontraktů může v jednotlivých měsících výrazně zkreslit statistiku zahraničního obchodu, ačkoliv se ve skutečnosti nic dramatického nestalo. Prostě do Ruzyně přiletělo letadlo a po čase zase opravené odletělo zpátky. Jenomže u letadel jde o pohyb hodnot v řádu miliard korun. Vrchní ředitel Kamil Kudlák, muž, který v Českém statistickém úřadu velí statistice zahraničního obchodu, hovoří v této souvislosti o „brutálním bruttu . Tuto brutalitu dobře znají například Francouzi, kteří mají s letadly podobné problémy vzhledem k velkým opravárenským kapacitám v Toulouse. Právě po konzultaci s francouzskými kolegy Český statistický úřad ve spolupráci s Generálním ředitelstvím cel dospěl k závěru, že napříště bude v rámci zušlechťovacího styku zachycována pouze hodnota zušlechtění letadel a lodí a takzvané vrácené zboží (zboží, které se do tří let po vývozu vrací zpět, a zboží, u něhož nebylo účelem ponechání v zahraničí – veletrhy, výstavy) se nebude do statistiky zahraničního obchodu započítávat vůbec. Jenom zpřesňování. V červenci by takto měl být spočítán zahraniční obchod za letošní červen, celé první pololetí a jednotlivé měsíce roku 1999 (údaje za loňský rok budou k dispozici v obou metodikách). Později by měla být přepočtena i čísla za rok 1998. Fischer očekává, že nynější revize údajů za několik let zpátky byla už opravdu poslední a pro příště dojde k žádoucími ustálení datové základny – nepodstatné změny budou jen výsledkem zpřesňování předběžných čísel. Účelnou novinkou, zaváděnou společně s úpravou metodiky, je jednotný přepočet výsledků zahraničního obchodu na euro a na dolary. Údaje za jednotlivé měsíce budou přepočítávány průměrnými měsíčními kursy publikovanými centrální bankou, kumulace za čtvrtletí, pololetí a celé roky budou součtem výsledků za jednotlivé měsíce. Roční údaje do roku 1999 budou přepočítány průměrným ročním kursem.
