„Vzhledem k několika stovkám lidí, kteří s koronavirem v Německu skutečně bojují, je třeba zvážit, jak moc je nutné společnost dále omezovat,“ řekl Precht, který si za svým tvrzením stojí i přesto, že v důsledku či minimálně s koronavirem zemřelo podle dat Univerzity Johnse Hopkinse celosvětově už téměř 450 tisíc lidí. „A několik milionů současně zemřelo hlady,“ podotkl s tím, že situaci nechce nijak zlehčovat, ale jen jasně říci, že se na planetě dějí horší věci, než je pandemie koronaviru.
Z pohledu dopadů přísných opatření je podle něj jasné, že některá byla „zjevně přehnaná“. Důsledkem pak je, že řada odvětví, zejména těch průmyslových, je nyní v mizerné kondici. Velké online společnosti naopak na situaci ohromně vydělaly a je tak na čase, aby vláda zvážila jejich vyšší zdanění. „Pokud stát na jedné straně poskytuje gigantické záchranné balíčky, na straně druhé by měl také zvýšit daně pro vysoce ziskové online firmy. Jinak naše města, společnost, zdravý rozum i demokracie zemřou,“ uvedl.
Byla ochranná opatření proti koronaviru adekvátní?
Svět má větší problémy
Německý filozof dále varuje, aby lidé nezapomínali na důležitější problémy v čele s nutností boje se změnou klimatu. Zdravější planetě by podle něj dopomohlo, kdyby se podařilo zachovat byť jen deset procent z přísných koronavirových opatření. V tomto ohledu ho prý zklamal přístup německých Zelených, kteří prý tuto svou šanci zcela promarnili. “Nezvratná ekologická katastrofa přitom zabije mnohem víc lidí než nějaký koronavirus,” uvedl.
“Když se mluví o opatřeních proti změně klimatu, jsou názory odborníků v nejlepším případě pouhým doporučením, které beztak nejde realizovat. Koronakrize ale ukázala, že odborníci, v tomto případě virologové, mohou jen vyjádřit přání a v rekordně krátkém čase se realizují i ty nejdramatičtější kroky,” poznamenal s tím, že ho vlastně velmi překvapilo, co všechno demokratické vlády zmohou, když chtějí, včetně omezení základních lidských práv.
Jak daleko ale může stát v boji s virem vlastně zajít? A proč jsme v souvislosti s ním vlastně tak hysteričtí, zatímco jiné - a vážnější - problémy ignorujeme? “Koronavirus byla vlastně jen taková dvouměsíční odstávka. Ale boj proti změně klimatu je o zpochybňování celých obchodních modelů, průmyslových odvětví,” podotkl Precht. Překvapilo ho například, jak snadno a rychle se všichni v boji proti viru vzdali, což přičítá zejména zcela hmatatelné a aktuální hrozbě týkající se již žijící generace (prarodičů), zatímco otázka změn klimatu se vztahuje až k vnoučatům, tvrdí dnes 55letý myslitel.
Diktatura nehrozí…
Jedním z pro filozofy zajímavých úkazů uplynulé doby byl i jakýsi citelný příklon společnosti k tvrdému vládnutí. Někteří pozorovatelé dokonce situaci popsali jako “příklon k diktatuře”, což Precht sice neneguje, ale v celkovém hodnocení je střídmější. “Tendence k odevzdání se vládám byla patrná u řady jednotlivců, ale rozhodně to nevidím jako vládní cíl. Jinými slovy myslím, že demokracie určitě ohrožena není,” tvrdí muž, který se ve své nejnovější knize zaobírá možnými dopady umělé inteligence na fungování celé společnosti.
I proto se rozhovor s filosofem dotkl digitalizace, kterou koronakrize obecně nastartovala. A zatímco na jedné straně trpěla odvětví jako cestovní ruch či gastronomie, na té druhé obrovsky rostly zisky řadě e-commerce projektům. “Nad tím se také musíte zamýšlet. Chceme pestrý trh, rozmanitost? Nebo chceme monopol Amazonu, Googlu, Facebooku…?” naznačil s tím, že nyní je ten pravý čas na zavedení vyššího zdanění těchto firem.
A poučení? Krize podle Prechta lidstvu hlavně připomněla, že není “nedotknutelné”. “Naší odpovědí by mělo být zlepšení životních podmínek obecně. A musíme samozřejmě lépe připravit naše zdravotnické systémy,” uvedl a ocenil roli zdravotníků v řešení pandemie. “Nemělo by ale zůstat jen u potlesku bez toho, aby se zlepšily jejich podmínky či platy. Jinak to skončí jen jako laciné gesto.”
