Byrokracie pohřbívá malé obchodníky. Stojí je čtvrt milionu ročně

Plnění administrativních povinností sebere malým českým prodejcům za rok až 250 tisíc korun.

V Česku existují tisíce samostatných prodejců, kteří zákonné povinnosti obcházejí nebo vůbec neplní, a jejich provozovny přesto prosperují. Alespoň podle údajů Asociace českého tradičního obchodu (AČTO).

Poctiví obchodníci na tuto nekalou konkurenci doplácejí. Do značné míry za to může stát, který podnikatele obírá o spoustu času i peněz.

„Na zmíněné nepoctivce by se měly orgány státní správy zaměřit především. V opačném případě je to totiž podpora nekalé konkurence, které čeští obchodníci čelí jen obtížně,“ říká prezident AČTO Zdeněk Juračka.

Stovky hodin ročně

A jak funguje nepřiměřeně vysoké administrativní zatížení malých obchodníků v praxi? Malá prodejna s jedním zaměstnancem sice může získat na svůj provoz v malé obci stotisícovou dotaci, ale ročně utratí za plnění zákonných povinností (při teoretickém provozu 365 dní) průměrně 237 350 korun, ukázala analýza AČTO.

Tato částka nezahrnuje náklady na mzdy zaměstnanců, nájmy, energii a pravidelné odvody. Obchodníci navíc věnují administrativě až 1200 hodin ročně, což odpovídá 50 dnům.

Především menší prodejci, kteří působí na venkově a v menších městech, řeší složitou administrativu na úkor samotného podnikání v situaci, kdy v konkurenci zahraničních řetězců a vietnamských večerek bojují o přežití.

Nekonečný seznam povinností

Výčet povinností je nekonečný. Revize hasicích přístrojů a požárního vodovodu, plynových kotlů či elektrických spotřebičů absolvují podnikatelé jednou za rok a utratí za ně v průměru 20 tisíc korun. Ostatní výkazy a hlášení zaberou ročně 40 hodin a obchodníka stojí šest tisíc korun. Zhruba 38 hodin za rok stráví majitel prodejny s případnou přípravou na audit nebo na kontrolu provozovny. Částka? 5700 korun za rok.

Výraznou brzdou byznysu je administrativa spojená se zaměstnaneckým poměrem (nástup lidí do práce, zaměstnanecké výkazy, nemocenská, školení zaměstnanců).

Čtěte také:

Ekofarmy na vzestupu: biozemědělci zachraňují byznys na venkově i tvář české krajiny

Měsíční paušál na školení je 3300 korun. Připočtěte administrativu, která je v kompetenci mzdové účetní, jež je většinou placena fixně. V ideálním případě veškerou další účetní agendu včetně kontrolních hlášení k DPH zvládá jeden člověk. Náklady na jednoho účetního bez plateb zdravotního a sociálního pojištění a pojištění zaměstnanců pak činí průměrně 150 korun za měsíc.

Příprava prodejny tak, aby splňovala všechny normy a zákonem dané požadavky (EET, aktualizace cenovek, seznamu alergenů), probíhá denně a zabere zhruba dvě až tři hodiny. Z peněženky podnikatele zmizí 450 korun.

Činnost drobných živnostníků na venkově přitom nemá jen ekonomický, ale především sociální efekt. Podle AMSP ČR jsou doslova živou vodou pro skomírající český venkov. Tam, odkud mizí tradiční obchody či řemesla, se vesnice vylidňují a venkov živoří.

Všechny podnikatelské organizace bez výjimky se s politiky shodnou na tom, že drobné podnikání je a musí zůstat základem obslužnosti na venkově. „Když jim ale bude stát házet klacky pod nohy, podnikat nebudou,“ varuje Juračka.

Článek vyšel v magazínu Profit