Největší neplatiči v EU jsou úřady
Celý podtitul:
Největší neplatiči v EU jsou úřady, které hradí své závazky s více než dvouměsíčním zpožděním
Účty firem z EU, jež byly uhrazeny se zpožděním nebo nebyly uhrazeny vůbec, dosahují téměř dvou bilionů eur, tedy přibližně 16 procent HDP unie. To je hlavní závěr studie zveřejněné Evropskou komisí počátkem dubna. Dalším zarážejícím zjištěním je, že jednoznačně nejvíce si při placení dávají „na čas“ veřejné instituce. Na ty připadá celých 1,2 bilionu eur škod, zatímco firmy jsou zodpovědné za 700 miliard dlouhodobě nehrazených pohledávek.
Šíření choroby Ze studie dále plyne, že úřady v unii platí v průměru až po 65 dnech od obdržení faktury a v nejhorších případech jde až o 180 dnů. Přitom kdyby úředníci svým dodavatelům zaplatili do 40 dnů, vyhnula by se vyhlášení platební neschopnosti celá sedmina evropských podniků, jež byla tímto způsobem nucena ukončit svou existenci. Situace musela vyvolat pozornost bruselských úředníků. „Jde o nepořádek, špatné řízení, svévoli a zneužití moci. To se děje především vůči menším a středním podnikům, které oproti odběratelům z veřejné správy často nejsou schopny se bránit,“ prohlásil eurokomisař pro podnikání a průmysl Güntera Verheugena s tím, že takové jednání nejen způsobuje národohospodářské škody, ale také podrývá důvěru občanů v systém státní správy. Verheugen označil opožďování plateb za chorobu – dle průzkumu komise tomuto problému nečelí pouze pět procent velkých a jedno procento malých firem.
Vystrašit úředníky
Komise chce opožďování plateb státních úřadů řešit úpravou direktivy proti pozdním platbám z roku 2000. Návrh zveřejněný počátkem dubna předpokládá, že veřejné instituce budou muset zaplatit své účty během 30 dnů od jejich obdržení. Od 31. dne by přitom mělo začít nabíhat penále složené z úroků, náhrady nákladů na vymáhání pohledávky a také odškodnění. To má činit pět procent z dlužné částky do deseti tisíc eur a jedno procento u obnosů nad tuto hranici. „Cílem tak přísných opatření je vystrašit ty, co platí pozdě,“ řekl Verheugen, jenž tak hodlá předejít dominovému efektu insolvencí, který právě v době ekonomické krize mohou opožděné platby snadno vyvolat.
Navrhované změny se setkaly s kladnou odezvou na straně profesních organizací. „Jde o konkrétní krok, jenž pomůže zejména menším evropským společnostem čelícím jak opožděným platbám, tak nedostupnosti bankovních úvěrů,“ vyjádřilo se sdružení Eurochambers zastupující evropské hospodářské komory.
Nová direktiva, kterou musí schválit Evropská rada i Evropský parlament, by mohla dle Verheugena vstoupit v platnost již na konci letošního nebo začátkem příštího roku. Zatím se ale bude vztahovat jen na státní úřady, a ne na firmy. Mezi komerčními subjekty bude zachována svoboda uzavírání obchodních kontraktů, nicméně i soukromé podniky se nově budou hůře vyhýbat odškodnění za zpožděné platby. Nyní si totiž mohou odběratelé do smluv prosadit, že se v případě prodlení s placením nemusejí hradit žádná sankční procenta.
Rekordní Řekové Návrh komise vyvolal v některých státech velké obavy. Rekordmany v neplacení jsou Řekové – zde činí zpoždění plateb 110 dnů, přičemž zdejší úřady hradí své závazky v průměru až po 157 dnech. Naopak nejlepší platební morálku mají Finové, kde zpoždění plateb dosahuje jen 27 dnů, a úřady platí dokonce již po 24 dnech. Přitom je zajímavé, že obětí navrhované direktivy se může stát i sama Evropská komise. Ta má totiž také problémy s včasným placením a asi 20 procent svých závazků hradí se zpožděním.
