Stále populárnější rosé jako tuzemská z nouze ctnost
Unijní byrokraté, zřejmě zlobbovaní Evropany ze severu, chtějí povolit „lidové“ rosé vzniklé jako mix bílého a červeného vína. Ovlivňování bruselských úředníků, aby legislativou protlačili nesmyslný krok zpět, určitě neprobíhalo při sklenkách nepitelných vzorků pančovaného růžáku. Koštovala se lahodná vína, ovšem následky „ovínění“ přičinlivých byrokratů se ukazují jako dosti vážné. Mohou totiž otřást kvalitou růžového vína vyráběného v Evropě. Varuje před tím hlavně Francie, která produkuje téměř třicet procent růžových vín v Evropské unii. Ústupek Bruselu, aby se autentičnost francouzského rosé zvýraznila zvláštním značením, berou jako slabou náplast.
Proti chystané legalizaci řezání bílých a červených vín v růžová se ozvali také tuzemští vinaři. I jim jde o hodně, úspěšně se totiž chytili rostoucí popularity rosé. Věnuje se mu asi polovina vinařství z Moravy a Čech a některá nabízejí vynikající kvalitu. Čím tedy Evropská komise ospravedlňuje nápad povolit míchání bílého a červeného? Jde jí prý o udržení konkurenceschopnosti evropského rosé na globálním trhu. Úspornější metoda à la slivka se používá v Austrálii, Jižní Africe a Kalifornii.
Boj za plážáky „Věříme, že EU míchání nepovolí. Ani by nám národní hrdost nedovolila, abychom takový postup používali,“ brání se dalšímu z euronesmyslů Jiří Hort, jehož vinařství v Dobšicích u Znojma se specializuje na růžová vína. A přímo věhlasná. Z letošního Le Mondial du Rosé neboli mistrovství světa růžáků v Cannes si Víno Hort přivezlo zlatou medaili za Cabernet Sauvignon 2008. Druhé české zlato si mezi 807 růžovými víny z 24 zemí (z nich čtyři byla moravská) vybojoval s Rulandským modrým 2008 Vladimír Kašík z Císařova vinohradu v Novém Podvorově na Hodonínsku. Oceněný vinař věří, že nápad s mícháním neprojde. „Bylo by to klamání spotřebitelů,“ tvrdí Kašík. Ve svém vinařství se řídí zásadou než dělat malé červené, raději velké růžové. Podobně uvažují i ostatní vinaři, kterým stále větší obliba lehkých svěžích rosé, jimž ve vinařství Hort říkají plážáky, hraje do noty. „Růžové v Česku bude posilovat na úkor červených vín, která nás pálí. Tímto můžeme udělat z nouze ctnost,“ uvědomuje si Jiří Hort. Ve svém vinařství přesto nabídku rosé moc nerozšíří – už nyní totiž tvoří třicet procent z produkce.
Růžové weby V době, kdy se bruselští byrokraté chystají zasadit ránu evropskému růžáku, běží v Česku kampaň na podporu prodeje zdejších růžových vín hrazená z veřejných prostředků prostřednictvím Vinařského fondu. Tyto peníze by zčásti přišly vniveč, kdyby úřednický šiml z EU zdárně zařehtal. Vinařský fond pod značkou Růžové.CZ podporuje prodej a na stejnojmenném webu, růžově podbarveném, se snaží vzdělávat konzumenty. Znalcům a milovníkům vín představuje rosé jako enologický fenomén Roseportal.cz. K historii výroby růžovek na území Česka se na něm lze dočíst, že na Moravě kdysi bývalo z vinic se smíšenou výsadbou odrůd mnoho růžových vín, někde nazývaných Moravín, lidově také ryšák. A jak tehdy vznikala? Vlastníci malých vinohradů se smíšenou výsadbou bílých a modrých odrůd většinou neměli vlastní lisy, a proto používali obecní nebo lisovali u velkých vinařů. Mnohdy dlouho čekali, než na ně přijde řada, a mezitím se šťáva ze společně posbíraných hroznů zabarvila růžově. Tedy žádné pančování, které chce posvětit Evropská komise.
SOUVISLOSTI:
- Růžové víno se v Evropě nejčastěji vyrábí takzvanou krátkou macerací – hrozny modrých odrůd se rozdrtí a na rozdíl od červeného vína, kdy mošt kvasí se slupkami i několik týdnů, kvasí růžové víno nejvýše několik desítek hodin.
- V celé České republice se růžová vína podílejí na celkové produkci vín asi dvěma procenty. Loni se jich vyrobilo necelých 17 tisíc hektolitrů.
- V posledních letech roste celkový objem zatříděných vzorků růžových vín, což znamená stvrzení kvality. Naposledy tento objem dosáhl 5740 hektolitrů.
- Na světě se ročně vypije přes dvacet milionů hektolitrů rosé. Celková produkce vína se pohybuje mezi 250 až 300 miliony hektolitrů.
