Menu Zavřít

Být v práci neznamená pracovat

4. 11. 2010
Autor: profit

Češi se v pracovní době stále častěji věnují soukromým věcem. Firmy tak přicházejí i o statisíce korun měsíčně. Odborníci radí dohled nad zaměstnanci nepodceňovat, ale zároveň „odskočení“ od pracovních povinností v rozumné míře tolerovat.

Foto: photl.com

Komunikace s přáteli na sociálních sítích, online hry, soukromé e-maily, bankovní převody. To vše odvádí zaměstnance sedícího u počítače od jeho pracovních povinností. V průměru tráví Češi zábavou a soukromými aktivitami více než 80 minut z osmihodinové pracovní doby. Firmy pak zaměstnance přirozeně platí i za dobu nestrávenou výkonem povolání. Při průměrném platu 23 500 korun hrubého, který pro firmu znamená náklady na pracovníka 31 490 korun, podnik zaměstnanci měsíčně vyplatí 5 353 korun za neodpracovaný čas. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Sodatsw, která vyvíjí řešení pro měření využití pracovní doby. Průzkumu se zúčastnilo 2 000 tuzemských firem. „Počítač je bezesporu užitečný pracovní nástroj, bohužel zaměstnance rozptyluje a odvádí od práce. Firmy s mnoha pracovními stanicemi by proto měly monitorovat čas, po který pracovník navštěvuje webové stránky a aplikace, které neslouží k plnění pracovních úkolů,“ říká výkonný ředitel společnosti Sodatsw Martin Hanzal.

Jak motivovat zaměstnance
Hrdost na firmu, chvála a humor. To jsou podle věhlasné německé školitelky manažerů Sabine Asgodomové klíče k výkonným zaměstnancům. Spolupracovníci by měli být hrdí na svůj podnik, a jejich šéfové a vedoucí musí svůj tým uznávat. Platí, že ryba smrdí od hlavy. Zvýšení platu přitom podle školitelky není pociťováno jako výraz uznání déle než šest měsíců. „Peníze nejsou zdaleka tak důležité jako pochvala a respekt,“ zdůrazňuje Asgodomová. Manažeři by proto vždy měli dodržovat zásadu 5 : 1, tedy nejméně pětkrát častěji spolupracovníkům říkat něco kladného a milého, než kritizovat. Dále je důležité umět se zasmát pracovním nezdarům. „Vždycky existuje druhá šance, jen je třeba ji využít. Někam zalézt nás dál nepřivede. Básníkem se člověk rodí, v řečníka se ale musí vypracovat. Musíme si vytvořit prostor pro to, abychom se poučili,“ říká školitelka. Pro nejvyšší vedení firem přidává roztomilou radu: „Koukejte do blba!“ Aby se prý každý manažer dokázal správně soustředit, měl by nejméně tři minuty denně jen tak koukat před sebe. Sabine Asgodomová, školitelka manažerů

Celé dlouhé hodiny

Především malé a střední soukromé firmy podle Hanzala kontrolu nad svými zaměstnanci stále podceňují. „Firmy, jejichž roční obrat nepřesahuje miliardu korun ročně, často považují softwary pro monitoring zaměstnanců za zbytečné. Neuvědomují si však, že právě tyto nástroje jim mohou ušetřit významnou část nevhodně vynaložených investic,“ říká Hanzal.

Mimopracovní aktivity již dlouhodobě bují ve státní správě. „Ta oplývá řadou administrativních pozic, které dosud neprošly sítem personálního auditu. To neefektivitě úředníků samozřejmě velmi nahrává,“ míní Robert Kleiner, člen představenstva technologické společnosti truconneXion, která se dané problematice také věnuje. V některých institucích se podle Kleinera prozahálený čas vyšplhá až na několik hodin denně.

Krátké odreagování neškodí

MM25_AI

Podle analýzy společnosti truconneXion se ale situace na pracovištích mění vlivem ekonomické recese, a to i jistou samoregulací ze strany zaměstnanců. „Lidé jsou si daleko více než před krizí vědomi, že se mohou stát oprávněným terčem managementu firem a že mohou přijít o práci,“ konstatuje Kleiner. Svou roli podle něho hraje i slučování pozic a propouštění. Na trhu ubyla místa často obsazovaná jen formálně. Kvůli hraní her v pracovní době a brouzdání po internetu musely v posledním roce desítky lidí opustit například kopřivnickou Tatru nebo ostravský magistrát.

Před striktním lpěním na tom, aby zaměstnanec v pracovní době bez přestávky výhradně jen pracoval, ale odborníci varují. Podle psychologa Jiřího Šimonka ze společnosti DAP Services by zaměstnanci měli mít možnost si v rozumné míře vyřídit na pracovním počítači i své soukromé věci. Za rozumnou míru přitom psycholog považuje zhruba půl hodiny denně. „U některých kreativnějších profesí se může tento čas ukázat jako užitečně strávená doba relaxace či inspirace pro náročné výkony, které jsou experti nuceni odvádět,“ říká Šimonek.

  • Našli jste v článku chybu?