I západní Evropa zná institut družstevního bydleníAž se Česká republika stane plnoprávným členem Evropské unie, což by mělo být už za rok, naskytne se lidem možnost dostat se k cenově dostupnému bydlení ve všech členských zemích EU, kde existuje institut družstevního bydlení.
I západní Evropa zná institut družstevního bydlení
Až se Česká republika stane plnoprávným členem Evropské unie, což by mělo být už za rok, naskytne se lidem možnost dostat se k cenově dostupnému bydlení ve všech členských zemích EU, kde existuje institut družstevního bydlení.
V rámci Unie totiž bude možné kupovat, vyměňovat či pronajímat družstevní byty nebo si dokonce v cizí zemi družstevní byt či dům postavit. „Tato možnost by sice teoreticky mohla být omezena přístupovou dohodou, zatím ale žádná dohoda v tomto směru neexistuje,“ říká předseda představenstva Stavebního bytového družstva Praha Martin Kroh. Podle Krohy dokonce hrozí to, že například Německo, které se musí vypořádat s více než 1,5 milionu prázdných bytů většinou v panelových domech na území bývalého socialistického Německa, bude Čechy do těchto bytů lákat. „Je možné, že místo na likvidaci poskytne Německo peníze na růst zaměstnanosti a nabídne tyto byty zájemcům z nových členských zemí Evropské unie,“ domnívá se předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Ivan Přikryl. Člověk, který by chtěl získat byt například v Drážďa nech, se bude moci obrátit na kanceláře českých bytových družstev. „Ty mu předají informace o nabídce bytů a vyřídí s ním i prvotní formality spojené se vstupem do družstva v zahraničí,“ upozornil Martin Kroh. Možnost získat družstevní byt v EU bude prý zajímavá například pro ty, kdo chtějí (ať už z pracovních nebo například studijních či jiných důvodů) část života strávit v zahraničí. Pro to, aby zájemce družstevní byt skutečně získal, nemusí být členem bytového družstva. Poplatky za používání bytu pak bude platit jako každý jiný nájemník družstevního bytu. Členství ČR v EU neotevře pro občany ČR pouze možnost dostat se k levnějšímu bydlení v jiné členské zemi, ale umožní mu rovněž podnikat v bytovém družstvu na území jiného členského státu Unie. Martin Kroh alespoň nevidí důvod, proč by tomu tak být nemohlo. „Tento systém už v rámci EU existuje. Potřebujeme, aby se k němu přidaly i přistupující země,“ říká. Jako jistý problém vidí nedostatek informací o tom, jak vlastně bytová družstva v zahraničí fungují a jaké jsou vůbec již v současné době možnosti spolupráce například mezi českým bytovým družstvem a jeho případným zahraničním partnerem. Podle Kroha je ještě horší to, že vázne informování o možnostech finanční pomoci z evropských zdrojů například na opravy bytového fondu. „Musíme se naučit komunikovat ve vztahu k fondům Evropské unie, je zapotřebí připravovat takové projekty, které lze financovat s pomocí evropských peněz,“ zdůraznil. Dodal, že prvním skutečným projektem, který se dá z peněz EU podpořit, je regenerace panelových domů.
