Bývalý nacista a člen oddílů SS odkázal skotskému městečku půl milionu eur (13 milionů korun). „V mládí se člověk nadchne pro leccos,“ omlouvají Skotové někdejšího válečného zajatce, který jim přirostl k srdci. Jak s nečekaným darem naloží, ale zatím nevědí.
Jako na milého starého pána vzpomíná na příslušníka nechvalně proslulého elitního Hitlerova oddílu Waffen SS, Heinricha Steinmeyera, Skot George Carson z městečka Comrie. „Strýček Heinrich,“ jak nacistovi z nedalekého zajateckého tábora říkal, Carsonovy dokonce občas navštěvoval.
Steinmeyer nikdy neopomněl zdůraznit, jak byl rád, že jej zajali Skotové a nikoli Kanaďané nebo Australané, neboť v tom případě by se mu zdaleka nevedlo tak dobře. Jak byl přesvědčený, válku by v jejich zajetí nepřežil. Devatenáctiletého Steinmeyera v roce 1944 v Normandii zajal skotský prapor. Zajatce následně převezli do tábora Comrie na kraji skotské vysočiny se 4000 válečnými zajatci. Obyvatelé přilehlého městečka měli z tisíců nacistů ve svém sousedství nejprve strach. Ti na ně ale časem zapůsobili jako dobří lidé, a tak tenze postupem času odezněla.
Někdejší zajatecký tábor dnes funguje jako muzeum
„Když vystupovali z vlaku, prozpěvovali si a my si přitom uvědomili, že jsou to lidé jako my. Tahle zkušenost pak dodala kuráž oběma stranám,“ vzpomíná na zrod vřelého soužití skotských vesničanů s nacisty pamětnice Laura Hustwayteová v dokumentu německé televizní stanice Deutsche Welle.
„Ani jedni nevěděli, co je čeká, a místní k zajatcům nakonec přistupovali s respektem,“ dodává Hustwayteová. Jedním ze zpívajících účastníků pochodu byl i Heinrich Steinmeyer. V návštěvnickém středisku dodnes stojícího tábora se dochovala i jeho fotografie.
Hitler nebyl nemocný. Měl jen absťák
Po svém propuštění zůstal ve Skotsku, kde si našel práci a často navštěvoval Georgeovy rodiče. Do skotského městečka se za nimi vracel dokonce i poté, co se v roce 1970 vrátil do Německa. Letos do Comrie přišla zpráva, že bývalý nacista městečku odkázal bezmála půl milionu eur (13 milionů korun).
„Nejspíš ho dojalo, že jsme s ním zacházeli jako s člověkem a nikoli jako s nějakým monstrem,“ vysvětluje si pohnutky někdejšího zajatce Hustwayteová. Pro muže, jehož angažmá ve zločineckém oddílu omlouvá pamětnice mladickou nerozvážností, nachází jen smířlivá slova i v úvodu citovaný Carson.
Na člena oddílů SS Heinricha Steinmeyera ve skotském městečku Comrie dodnes vzpomínají jako na strýčka Heinricha
Nařčení, podle něhož Steinmeyer do smrti zůstal zatvrzelým nacistou, považuje současný správce táborového památníku za holý nesmysl. „Kdyby se cokoli podobného provalilo, rodiče by ho rozhodně neměli za celoživotního přítele,“ odmítá Carson kritiku, která se na Steinmeyera snáší z Německa.
Odkazuje přitom na dlouhé rozpravy, které bývalý člen SS vedl s jeho otcem a v nichž nikdy nevzbudil podezření, že by k nacistické ideologii nadále jakkoli vzhlížel. Těm, kdo vesničany kritizuje za to, že přijímají peníze od zatvrzelého nacisty, doporučuje, aby si raději zametli před vlastním prahem.
Tento „milý starý pán“ své příslušnosti k oddílům SS zřejmě opravdu litoval
Jednu starost nenadálý dar městečku ale přeci jen působí. Steinmeyer, který zemřel v roce 2014, totiž do závěti napsal, že peníze mají posloužit starým obyvatelům Comrie. Potíž je v tom, že těm nic nechybí, a tak samospráva složitě přemítá, co s nimi. „Žádné stavení, ani lavičky po celé vsi nepotřebujeme,“ odmítá některé z diskutovaných návrhů Hustwayteová.
Její vrstevnici ale několik námětů k uplatnění peněz přeci jen napadá. „Bezplatná doprava na výlety seniorů po okolí nebo vánoční balíčky, jaké jsme už beztak dostávali v minulosti,“ navrhuje. „Byl to velkorysý dar, ale správně s těmito penězi naložit je velmi obtížné,“ nabádá ale další z místních seniorek ke zdrženlivosti.
Přečtěte si také o možném nacistickém pokladu:
Poklad, nebo zástěrka? Britové prý našli v nacistickém vraku zlato za miliardy
A čtěte ještě:
Nabízí se říšská orlice. Uruguay musí prodat vylovený nacistický symbol
Německo posílá zahraničním esesákům důchod a proplácí lázně. Židovská rada je v šoku
