BYZNYS JAKO BRNO

Jihomoravská metropole zažívá boom internetových podniků

Když bylo Petru Ulrichovi třináct, ze všeho nejvíc chtěl po rodičích počítač. Jenže v roce 1986 panoval v tehdejším Československu hluboký socialismus a sehnat počítač nebylo jako jít do krámu pro rohlíky. Malý Petr nakonec dostal Atari 800 XE a začal programovat. „Když jsem sestavil nějakou hru, napsal jsem tam Agresoft Presents. To bylo jméno mé fiktivní firmy, říká dnes Petr Ulrich(26). „V té době jsem také pořád vykřikoval, že založím velkou nadnárodní počítačovou firmu. Všichni se tomu smáli, protože byl socialismus.

Dnes je Petr Ulrich ředitelem a spolumajitelem brněnské firmy Inet, která provozuje jeden ze tří nejúspěšnějších internetových obchodů v Česku, expanduje do západní Evropy a v Kalifornii chce otevřít první americkou pobočku. Těží přitom z nebývalého boomu podnikání v informačních technologiích, který v posledních letech zachvátil jižní Moravu a především Brno. Loni zaznamenal Inet obrat v desítkách milio nů korun (přesná čísla zatím nejsou k dispozici) při meziročním růstu o zhruba šedesát až sedmdesát procent.

Na pokoji 601.

Osmnácté narozeniny oslavil Ulrich v USA, kam vyrazil po střední škole na zkušenou. „Dělal jsem takové ty špinavé práce, ale byl jsem v Kalifornii, blízko Silicon Valley, centra amerického počítačového průmyslu. Když se po dvou letech z Ameriky vrátil, věděl jako jeden z mála obyvatel Česka, co je to internet. V roce 1992 nastoupil na Fakultu informatiky Masarykovy univerzity v Brně. „Hned po imatrikulaci jsem se sháněl po internetu, což bylo strašně neobvy klé, říká Petr Ulrich.

V té době bydlel na brněnských kolejích Družba. „Se spolužáky jsme se tam scházeli na pokoji číslo 601, poslouchali Doors, kouřili trávu a přemýšleli jsme o tom, jak založíme skvělé firmy, že tady z toho uděláme Křemíkový kopec, říká dnes Ulrich. Název Křemíkový kopec, parafrázující slavné Křemíkové údolí (Silicon Valley) v Kalifornii, je dnes v Brně obecně přijímaným názvem pro místo, kde se na Králově poli nachází technologický park Vysokého učení technického (VUT). V jeho okolí sídlí mnoho firem, které založili nebo pomáhají rozvíjet bývalí i současní studenti z obou škol, kde se v Brně vyučují informační technologie. „Když se dnes podívám, kde jsou lidé, se kterými jsme tehdy debatovali, vidím šéfy firem, které na internetu něco znamenají. Všichni dělají internet, všichni dělají e-commerce, dodává Ulrich.

První sídliště na internetu.

Jako student Masarykovy univerzity odjel Ulrich do Ameriky podruhé. „Když jsem se vrátil, kluci měli založenou firmu SkyNet a já jsem sem přijel s podnikatelským plánem na Inet, říká. Společnost SkyNet byla jedním z prvních poskytovatelů internetového připojení v České republice. Nedávno ji koupil zahraniční investor. „V té době jsem už nebydlel na kolejích, ale pronajal jsem si privát, a jednoho dne jsem před domem potkal svého kamaráda Aleše Křenk a. Oba jsme bydleli ve stejném domě, tři patra od sebe. Domluvili jsme se, že byty propojíme sítí. Tak jsme připojili na internet první sídliště v České republice.

Ještě v Americe připravoval Ulrich projekt firmy Inet. „Tehdy jsem ovšem ještě vůbec nevěděl, kdo to je investor, jak funguje rizikový kapitál a že vůbec nějaký rizikový investor existuje. Investora jsem nakonec našel v České republice, vzpomíná. Dva roky chodil vysvětlovat svůj plán a odpovědí mu pokaždé bylo: „Ne! Shodou okolností slyšel toto „ne právě v té kanceláři, kde dnes sídlí akciová společnost Inet. „Teď je to moje kancelář a oni jsou v likvidaci, směje se Ulrich a dodává, že jinak byli jeho investoři skvělí lidé.

Inet nakonec vznikl v roce 1996 a od začátku se zaměřoval na e-commerce. Jednou z jeho operací je internetový obchod Shop.cz, který Petr Ulrich založil už v roce 1994 a provozoval ho ze svého bytu. Shop.cz byl první internetovou prodejnou v republice. „Trh však ještě nebyl zralý, takže jsme museli začít nabízet internetové připojení, design webových stránek a všechny věci, které mě osobně vůbec nezajímají. Tím jsme vydělávali peníze, které jsme investovali do vývoje, vzpomíná Petr Ulrich. „Můžu říct, že v jednom okamžiku jsem měl sto procent českého trhu e-commerce, protože trh byl nula a nikdo jiný než já tady nebyl, vysvětluje. Podle studie společnosti Deloitte & Touche měl Shop.cz loni něco mezi třiceti až čtyřiceti procen ty na trhu e-commerce v České republice. O celý trh se spolu s ním podělily jen dvě další firmy, Autocont.cz a další brněnský podnik, Vltava.cz. „Teď je samozřejmě hráčů víc a myslím, že další studie by už měla být strukturovaná podle segmentů trhu, tvrdí Petr Ulrich. Obrovské zisky se však podle jeho slov „nedají očekávat v nějaké rozumné době , protože Česká republika je velmi malý trh. „To už mě moc nezajímá. Pro mě už je to hotová věc a jdu na něco nového.

Ulrichovo lego.

Spolu s Intelem připravil loni Inet projekt Double Eye, což je obdoba Shop.cz určená pro západoevropský trh. A je to podnik úspěšný, který vloni na podzim prezentoval Intel jako svůj ukázkový marketingový projekt. Při sestavován í obchodu Double Eye použila firma Inet technologii Hyper Cubes, kterou sama vyvinula. „Říkáme tomu lego pro internetové vývojáře, vysvětluje Ulrich.

Při vývoji této technologie vycházel Inet z předpokladu, že úspěšná firma potřebuje nástroj, který jí umožní získat náskok před konkurencí tím, že umí lépe zacházet s informacemi. „Pokud máte software, který jste někde koupili ve verzi 3.4, a tři miliony vaší konkurence má stejnou verzi s funkčností, kterou nemůžete změnit, tak jakou máte potom kompetitivní výhodu? říká Ulrich.

Inetu se podle jeho slov podařilo vytvořit systém v podobě lego kostek. „Když jsem jako malý skládal lego, udělal jsem z toho malé objekty, složité objekty, a dokonce bych mohl postavit legoland. Stejné je to s naší aplikací pro web, vysvětluje.

Brněnský Inet bude produkt vyvíjet a prodávat by jej měla pobočka, kterou Ulrich hodlá otevřít do půl roku v kalifornské Santa Claře, přímo v centru vývojového střediska Silicon Valley. „Pokud by měl Inet zůstat jenom českou firmou, to by mě nebavilo. Trh je obrovský tam, kam náš produkt směřuje, a to je trh Application Service Providing (služby poskytování softwarových aplikací - pozn. redakce).

Petr Ulrich chce splnit svůj klukovský sen a prorazit se svým podnikem v zahraničí. „Když hrajete lokálně, tak vás ti velcí porazí, ani si vás nevšimnou. Jediná cesta je hrát globálně. Jinak to nejde. Máme produkt, máme technologii, ale jsme č eská firma, která nemá tu správnou adresu, říká Ulrich a dodává, že si musel úplně zbytečně otevřít pražskou pobočku, aby jej velké firmy braly vážně. „Vždycky, když si na to vzpomenu, tak se rozčílím. Jsou to vyhozené peníze.

Podobné je to i v případě chystané expanze na světový trh. „Pro firmy, které by měly náš produkt distribuovat, jsme jako podnik ze Zimbabwe. Potřebujeme tu správnou adresu a není lepší adresa než Santa Clara, Menlo Park nebo Palo Alto.

S financováním nového projektu pomáhá zahraniční partner. Dceřiná firma by měla v Americe zajišťovat prodej, veškerý vývoj zůstane v Brně. „Nechci mít žádné programátory v Americe, jsou drazí. Tady jsou skvělí lidé, kteří večer popíjejí p ivo a poslouchají dobrou muziku, mají skvělé nápady a dělají světové projekty.

Mozek v internetu.

Petr Ulrich kdysi debatoval se zakladateli společnosti SkyNet na pokoji číslo 601, ale Dalibor Wijas byl jedním z jejich zaměstnanců. „V roce 1995 jsme SkyNet začali rozjíždět jako první komerční uzel v Brně. Byli jsme p řipojeni na školu a měli jsme první komerční webový server v republice, říká dnes osmadvacetiletý absolvent Elektrotechnické fakulty VUT. SkyNet tehdy podle jeho slov hodně spolupracoval se Silicon Graphics, což je další velká brněnská firma, pobočka amerického podniku, který si jako jeden z mála neotevřel svou kancelář v Praze.

Firma se podle jeho slov rychle rozvíjela a mladý inženýr Wijas se potkával s dalšími lidmi ze školy, kteří pracovali s internetem. „Byli to spíš programátoři a jednou - klasicky v hospodě - jsme se dali do řeči a řekli si, že bychom mohli na internetu založit softwarovou firmu. To bylo někdy počátkem roku 1996, říká. Wijas proto odešel ze společnosti SkyNet a s novými partnery založil „maličkou firmičku pod názvem Intersoft . Ta už dnes neexistuje. Byla to však jed na z prvních firem zaměřených na software a na internet. „Třeba pro BVV jsme dělali první invexový server a postupně se začaly nabalovat další zakázky. V roce 1997 nás pohltila firma Brain Systems.

Původně výhradně počítačová firma se s příchodem nových manažerů začala orientovat na internet. „Brain Systems měla za sebou zázemí, které jsme hledali pro další rozvoj. Toho jsme využili a dali jsme Brain Systems tu tvář, jakou má dnes. Původ em jsme všichni softwaroví inženýři. Neděláme tedy připojování na internet a obecně věci, které souvisejí s telekomunikacemi. Děláme vyloženě internetové aplikace, říká Dalibor Wijas.

Dnes má firma dvacet zaměstnanců a hledá další programátory. „Všichni, kdo tady jsou a mají ruce, nohy a hlavy, pracují pro klienta. Jsme limitovaní jen počtem našich zaměstnanců, kteří k nám zase přicházejí ze škol, ať už je to Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, nebo VUT. My jsme z VUT a ty vazby se školou pořád fungují, vysvětluje Dalibor Wijas.

Obrat společnosti Brain Systems se každým rokem zdvojnásobuje, letos bude dokonce vyšší. „V našem oboru je obrat vlastně stoprocentním výnosem. Na tom je založený princip této firmy - neprodáváme krabice, říká ředitel Brain Systems. Společnost zatím podle Wijase negeneruje zisk. Letos by se však situace měla změnit. „Neustále jsme investovali do dalšího rozvoje, vysvětluje. Jen v oblasti software však firma zaznamenala obrat ve výši deseti milionů korun.

Úkol pro marketing.

Společnost Brain Systems je už na trhu celkem etablovanou firmou. „Většinou pracujeme na zakázku pro klienta a dnes už za námi zákazníci chodí sami. Projekty se snažíme realizovat tak, aby cítili, že investice do internetových ap likací a služeb se jim vyplatí, říká Dalibor Wijas, který ještě vystudoval Podnikatelskou fakultu, protože cítil, že mu v tomto ohledu chybí vzdělání.

Postupem času se Brain Systems dostává i k větším projektům. Nejvýznamnější je spolupráce s IBM. S českou pobočkou této nadnárodní firmy připravuje Brain Systems velký projekt pro Český Telecom. Internetové aplikace business-to-business p řipravuje pro Minoltu, jejíž česká pobočka sídlí v Brně. Tato spolupráce už dosáhla mezinárodních rozměrů, když Brain Systems získala zakázku i od Minolty rakouské.

Internetové stránky dodávala tato brněnská společnost Aliatelu či telekomunikační firmě GiTy. Tíhne však spíše ke složitějším aplikacím, které vyžadují obchodní a logistické provázání. „Jedině tím můžeme konkurovat, protože fir em, které dělají internetové stránky, je celá řada. Jsme schopni využít dlouholeté zkušenosti našich lidí, kteří s aplikacemi pracují čtvrtým rokem, a to se týká i elektronického obchodování, které děláme už od roku 1996, tvrdí Dalibor Wi jas.

V únoru by měli přibýt další zaměstnanci pro nové zakázky, které začínají být velmi lukrativní. „Od začátku jsme se připravovali na to, že porosteme rychle. Už nyní jsme připraveni na dvojnásobek počtu zaměstnanců. Byť jsme v Brně, bude problém je sehnat, protože je tu mnoho příležitostí.

Dalším zdrojem zisků by měl být pro Brain Systems rozvoj WAP (EURO 1/2000), aplikace pro připojení mobilních telefonů k internetu. „Tam teď poplynou velké peníze. Internet je nyní v České republice omezeným trhem, dnes má asi půl milionu až mi lion uživatelů, ale když k tomu připočteme uživatele mobilních telefonů, číslo rapidně stoupá. Všichni samozřejmě nemají telefony pro WAP, ale za dva tři roky to bude úplně jinak. Lidé telefony obměňují velmi rychle, odhaduje Wijas.

Tuto šanci si podle Wijase už nyní velmi silně uvědomují banky. Ty jsou nadšené, že mohou oslovit spoustu lidí, kteří nemají doma počítač, a nemají tak zatím přistup k internetu, ale mají mobilní telefony. „Budou-li mít běžní uživatelé mobilní ch telefonů přístup třeba k nakupování vstupenek nebo k objednávání si pizzy, bude to malá internetová revoluce. Jde jen o to, aby obchodníci byli připraveni, a od toho jsme tu my.

Prosazení nových technologií bude podle Wijase úkolem marketingu. „Je vidět, že investoři jsou ochotni do toho peníze dát, takže rozvoj bude rychlý. Jedna věc je mít službu v nabídce, a druhá věc je, aby ji lidé používali. Už dnes je k di spozici spousta pěkných aplikací pro mobilní telefony, ale nemyslím si, že velké procento lidí je využívá. Jde o to, aby se to lidé naučili, a to je úkolem operátora, říká.

Internetové finance.

Společnost Brain Systems nedávno připravovala internetovou aplikaci pro pojišťovnu Generali. Ta si přála řešení určené pro uzavírání smluv o povinném ručení prostřednictvím internetu. Tuto zakázku si u Brain Systems jako su bdodavatele objednala další mladá brněnská firma úzce svázaná s internetem, Finance.cz. Ta nyní provozuje stejnojmennou internetovou stránku a další tři specializované, zaměřené na informace o finančnictví, pojišťovnictví, investicích, personalistice a daních. V současnosti patří mezi nejnavštěvovanějš í servery.

Na začátku stála firma FiM - Finanční marketing, kterou v roce 1993 založili Michal Pyšík (29) a Marek Polan (28). O čtyři roky později hledali vhodné médium pro svůj vnitřní informační systém, který by sloužil jejich pojišťovacím poradců m a manažerům jednotlivých krajů. Jako nejvhodnější jim připadal internet. „Potřebovali, aby jejich poradci byli přesně a rychle informováni o různých změnách na finančních trzích, úrokových sazbách, kursovních lístcích a tak dále, v ysvětluje marketingový manažer firmy Pavel Manhalter (24). Proto na jaře 1996 vznikl vnitřní informační systém, který během roku 1996 dospěl do nevídaných rozměrů. Majitelé firmy se proto rozhodli otevřít ho pro veřejnost.

Už v roce 1996 se objevil první zájemce o spolupráci, který se stal zároveň prvním klientem. Byl to Penzijní fond Jistota. Na jaře 1997 o služby serveru Finance.cz projevila zájem Investiční a Poštovní banka a Vojenský otevřený penzijní fond. Rostoucí zájem vedl ke vzniku společnosti Finance.cz. „Pro poradenskou firmu už to zkrátka nebylo udržitelné, říká Manhalter, který do společnosti nastoupil ještě coby student a nyní je pravou rukou ředitele Polana. Společnost Finance.cz má nyní asi deset zaměstnanců a pobočku v Praze. Ročně dosahuje obratu zhruba sedmi milionů korun, z čehož zhruba sedmdesát procent tvoří reklama umístěná na serverech. Zbytek plyne z dalších činností souvisejíc ích s internetem a marketingem.

Zhruba před měsícem spustila firma další operaci. Poradenské centrum zaměřené na daně a účetnictví, kam se mohou zájemci o informaci obrátit prostřednictvím e-mailu. Pokud má být odpověď složitější, obdrží klient cenovou n abídku, a když ji přijme, získá požadovanou informaci na zakázku opět prostřednictvím elektronické pošty. Součástí je i systém plateb přes Expandia banku. „Do budoucna připravujeme další služby, chceme udělat několik změn, které by měly nastat už v průběhu února, ale zatím o nich nechceme hovořit. Bude to překvapení, vysvětluje Manhalter, který vystudoval ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity.

Lepší růst než zisk.

Dalším výrazným strůjcem internetového boomu v Brně je podnikatel Jiří Hlavenka (35), ředitel společnosti Computer Press, která v roce 1994 začala jako nakladatelství počítačové literatury a nyní se výrazně orientuje i na internet. Celý podnik zaznamenal loni obrat ve výši zhruba dvou set milionů korun při meziročním růstu asi 32 procent. Firma má nyní 135 zaměstnanců a ovládá sedmdesát procent českého trhu s literaturou o informačních technologií ch, když se jí podařilo z trhu vytlačit kdysi dominantního hráče, nakladatelství Grada.

Jenže to Hlavenkovi nestačí. Ačkoli už v roce 1995 ho blízcí spolupracovníci upozorňovali na obrovský potenciál internetu, zpočátku jim nevěřil. Pak šlo vše ráz na ráz. Společnost Computer Press založila internetový obchod Vltava.cz, který je jední m z hlavních konkurentů Shop.cz. „Dodnes se s Petrem Ulrichem přeme, kdo prodal po internetu první kus zboží, říká Hlavenka, kterého už internet zcela pohltil, a jak sám přiznává, dalším operacím firmy už moc zájmu nevěnuje. „Mám okolo sebe schopné lidi, kteří se o nakladatelství postarají. V tom je Jiří Hlavenka velmi podobný svému mladšímu kolegovi z branže Petru Ulrichovi.

Computer Press se pouští i do dalších akcí. „Udělali jsme akvizici spolu s největší bannerovou sítí, což je Mr. Linx, který točí více stránek než největší servery, jako třeba Seznam.cz, říká Hlavenka.

Internetové operace Computer Pressu zatím nejsou ziskové, ale Hlavenku to nijak netrápí. „Celkově je to asi minus pět milionů v roce 1999 při obratu asi sedmnáct milionů korun. Ale kdykoli se můžeme dostat do černých čísel, pokud se tak rozhodneme. Když nebudeme investovat, budeme vydělávat docela dost, vysvětluje. Podle jeho slov je možné „jet na zisk, nebo na růst .

„Ale my si říkáme, že je lepší růst trojnásobně za rok, dokud to jde. Podobně fungují i americké firmy, říká dále Jiří Hlavenka, absolvent energetiky na Strojní fakultě VUT.

Vedle internetového obchodu Vltava.cz provozuje Computer Press ještě další internetové stránky. Virtuální aukční síň Aukce.cz, zpravodajský server z oblasti informačních technologií Živě.cz a Doupě.cz, stránky pro zájemce o počítačové hry . Hlavenkova firma také vydává několik časopisů specializovaných na oblast informačních technologií. „V tomto segmentu svádíme tvrdý boj, protože konkurence si stále udržuje slušnou kvalitu, říká Jiří Hlavenka.

Think Big.

Za nebývalým rozvojem internetového podnikání v Brně je bezesporu fakt, že město má dvě univerzity zaměřené na informační technologie. „Brno produkuje mozky, protože má dobré univerzity, říká Jiří Hlavenka. Petr Ulrich hovoří podobně. „Tady jsou ty univerzity, tady je ta studánka. Kde byste chtěl založit firmu, někde daleko? Pramen internetu je tady. Jako se města stavěla kolem řek, internetové firmy se shlukují kolem míst, kde internet začínal, kolem univerzit, vysvětluje.

Brno však v sobě nese i prvky toho, čemu Američané říkají „campus“ , tedy univerzitního prostoru, kde se studenti často setkávají nejen ve škole, ale i ve volném čase. „Když se podívám na firmy v Brně a okolí, tak patří lidem, kt eří se navzájem znají. Na stejném základě stojí úspěch Silicon Valley, kde jsou blízko univerzity Barkley a Stanford. V Brně cítím atmosféru podobnou, kterou zase necítím třeba v Praze. Proto tady máme Křemíkový kopec, Silicon Hill, popis uje své pocity Petr Ulrich.

„Praha je byznysový svět, který pohlcuje ty, kdo chtějí dělat obchod a vědí, že jim město umožní rychle šplhat po mocenských žebříčcích. Tomu je Brno vzdálené, přidává Hlavenka další důvod.

Podle jeho názoru mají zásluhu i silné osobnosti. „Určitě můžu jmenovat oba světové antiviraře z Brna, Jana Gritzbacha z Grisoftu a Jiřího Mrnuštíka z AEC, či Martina Cíglera z Cígler Software, který tu vytvořil dominantní účetní systém. V internetové branži je to určitě Petr Ulrich, Martin Kuba z Clarku, který zase sestavil největší bannerový systém. Město je prostě bohaté na osobnosti, které mají ambice a přitom jsou schopny se obklopit silnými lidmi, řík á šéf Computer Pressu.

I studenti jsou podle něj ambicióznější než dřív, protože vidí možnosti, které dříve neměli. „Také u nás pracuje hodně studentů. Myslím, že většina lidí, kteří u nás dělají, začala ještě v době studií. A myslím, že nejsme výjimka, říká Hlavenka.

Může však z tohoto prostředí jednou vyrůst nadnárodní firma globálního významu? „Myslím, že ano, domnívá se Petr Ulrich, „ale musí se vyrovnat s několika věcmi. Kdo se chce dostat na mezinárodní trh, musí uvažovat velkoryse, tomu se anglicky říká Think Big. Pokud si vidí jen na špičky bot, tak se nikam nedostane. Druhá věc je, že s českými nebo obecně s evropskými investory se to nepodaří. Ti jsou tak svázaní, že nejsou schopni reagovat na změny. A třetí věc je, že lidé se mus í naučit přestat uvažovat jako Brňáci, jako Pražáci, jako Plzeňáci a tak dále. Musí se naučit uvažovat globálně.