Opravdu může za pokles hypotečního trhu změna DPH?
Tak nám poklesl hypoteční trh, znělo před několika dny z ekonomických rubrik tuzemských médií. Nijak překvapivé sdělení potvrdily i statistiky ministerstva pro místní rozvoj o vývoji hypotečního trhu za letošní první pololetí. Zatímco během prvních šesti měsíců 2008 si půjčili lidé na bydlení ani ne 60 miliard korun, loni to bylo za stejné období 75 miliard. Důvod? Vina padla jednoznačně na lednové zvýšení daně z přidané hodnoty.
Banky chrlily jeden komentář za druhým, jimiž propad ospravedlňovaly. Trh je zdravý, to jen loni byla extrémní poptávka kvůli změně daní, hájí statistiky jedna z bank. Další se přidává, že negativní vliv mohly mít také mírně vyšší úrokové sazby, jež vytáhla především bobtnající inflace. Méně hypoték by prý mohl způsobit i chladnoucí zájem o nové byty, naznačoval další z komentářů. Mezi důvody se ale objevil také fakt, že odpadli investoři, kteří si na hypotéku pořizují byt a posléze jej pronajímají. A řada lidí možná jednoduše po vzoru Ameriky, Španělska či Velké Británie vsadila na pokles cen nemovitostí a žádost o úvěr na bydlení raději odložila.
Čí je to vina?
Hypoteční trh propadl o dvacet procent co do objemu úvěrů. Pokud jde o počet hypoték, tak pokles představoval dokonce čtvrtinu. Loni v pololetí totiž banky přikleply téměř 45 tisíc hypoték. Letos si jich Češi odnesli zatím necelých 34 tisíc. Je opravdu možné, že by změna daní odradila tisíce lidí jít si do banky pro hypotéku? Těžko. Nebo že by odrazovaly vyšší úrokové sazby? Možná. Banky ale rozhodně pozapomněly zmínit poměrně zásadní důvod, který se na propadu hypotečního trhu silně podepsal. Jednoduše už nechtějí poskytovat hypotéky jako na běžícím pásu. Jak jinak si vysvětlit nižší počet hypoték třeba u České spořitelny? Ta za první pololetí zaznamenala propad nových obchodů přibližně o polovinu na 11,67 miliardy korun. Navíc významně omezila spolupráci s externími pracovníky, kteří pro ni hypoteční úvěry sjednávali. Opatření banka vysvětlila tak, že tyto hypotéky měly vyšší riziko nesplácení než ty domluvené na pobočce. Proto také už nyní externisté podepisují u České spořitelny klauzuli, kde stvrzují vyšší odpovědnost za špatné hypotéky.
Také Hypoteční bance, která se díky propadu ČS stala jedničkou na trhu, klesl objem nově poskytnutých hypoték, a to zhruba o osm procent na 19,6 miliardy korun. Rovněž GE Money Bank zaznamenala v pololetí o pětinu nižší prodej tohoto produktu, celkem poskytla hypotéky za 3,5 miliardy korun.
„Neochota poskytovat hypotéky je nesporně jeden ze silných faktorů, který sráží hypoteční trh,“ potvrzuje analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Upozorňuje také na skutečnost, že za normálních okolností by po loňském hypotečním boomu banky měly spíše uvolňovat pravidla pro poskytování hypoték a nalákat nové „oběti“. Jinými slovy zajímat se i o klienty, kteří pro ně nebyli atraktivní, když jim trh rostl čtyřicetiprocentním tempem, tvrdí Hatlapatka.
Noční můrou se pro banky zřejmě staly zahraniční finanční ústavy, jež se dostaly na dno právě kvůli rizikovým hypotékám. A to i přesto, že tuzemský systém těchto typů půjček není zdaleka tak rizikový jako ten americký.
Přístup bank, jež odmítají neochotu hojně poskytovat hypotéky, je ale logický. Kdyby přiznaly, že získat hypotéku je o fous těžší, byly by samy proti sobě. Nehledě na to, že by peníze na reklamní kampaň lákající na opravdu nejvýhodnější hypotéku na trhu vyšly naprázdno. Těžko říct, jak by se banky chovaly, kdyby s hypotékami nastal opravdu nějaký „problém“. Rovněž není jasné, proč se pravidelně nezveřejňují stejně jako statistiky o počtu přidělených hypotečních úvěrů také údaje o jejich nesplácení a třeba i o počtu zabavených nemovitostí. Možná by tyto informace přinesly rovněž nějakou zajímavou souvislost.
TABULKA
Hypotéky v Česku
(vývoj za první pololetí 2008)
Počet
2008 33 887
2007 44 958
Objem (v miliardách korun)
2008 59,5
2007 74,5
Pramen: ministerstvo pro místní rozvoj
