Římanův šéf sekce eurofondů: podnikatel v rouše úředníka
Svým textem odstartoval pád ministryně školství. Má prý podíl i na rezignaci šéfa CzechInvestu. Radil politikům ČSSD i ODS, se sociálními i občanskými demokraty také seděl ve firmách. A jeho exmanželka má za sebou stejně nenápadnou, ale vlivnou kariéru. Bývalý byznysmen a nynější ředitel sekce strukturálních fondů na ministerstvu průmyslu a obchodu Miroslav Elfmark je mocný muž a nijak se tím netají. „Dokud jsem podnikal, pro úředníky jsem byl podnikatel. Jeden z mnoha, byť úspěšný, kterému mohli vždycky minimálně zavřít dveře. Ale teď už to nejde,“ říká s úsměvem, přičemž tmavě táflovaná rohová pracovna v bývalém Petschkově paláci dává jeho slovům váhu. Ačkoli léta pomáhal firmám nebo obcím s žádostmi o peníze z evropských fondů a teď vede úřad, který tyto žádosti hodnotí, žádný konflikt zájmů v tom nevidí. „Ano, mám obrovský vliv - kterého si cením - na to, kam půjdou v příštím období evropské peníze, a dbám, aby to bylo správným směrem. Ale určitě to není konflikt zájmů. Mým zájmem je spíš vrátit se do byznysu a dělat dál vědu, výzkum. Eurofondy skončí v roce 2013 a mě zajímají kosmické technologie a projekt Galileo,“ ochotně poodhaluje své další plány. Jenže pozoruhodná minulost a vazby Miroslava Elfmarka tolik nasvíceny nejsou.
Referent na vnitru.
Když v půli září server Aktualne.cz napsal, že Elfmarkovým učitelem na gymnáziu byl jeho současný nadřízený, ministr Martin Říman, sekční šéf to s chutí vyvracel. „Nevím, kde to vzali. Byl bych rád, kdyby mě učil, vážím si ho, ale nikdy mě neučil,“ dušoval se pro týdeník EURO. Na dotaz, odkud tedy je, když ne z „Římanova“ Frýdku-Místku, však odpovídal nerad. „Já jsem Moravák,“ řekl lakonicky. Teprve po dalším vyptávání upřesnil, že pochází z Moravské Třebové. A na otázku, jestli tedy nebyl jeho učitelem pozdější ministr pro místní rozvoj v Paroubkově vládě Radko Martínek, který v Třebové učil občanskou nauku a dějepis na středním odborném učilišti (1980 až 88) a potom na gymnáziu (po roce 1988), jenom přitakal. „Potkali jsme se krátce, když nastoupil na gymnázium,“ připustil Elfmark a Martínek to potvrzuje. „Krátce jsem ho učil,“ řekl nynější poslanec ČSSD, víc si prý však vzpomíná na studentská léta Elfmarkovy pozdější manželky Blanky, která je také z Moravské Třebové.
Elfmarkův profesní start byl nápadně nenápadný. Prvním bodem jeho oficiálně poskytnutého životopisu (narozen 1967) je období let 1988 až 1996, kdy po absolvování gymnázia ve svých jedenadvaceti letech údajně působil jako referent na ministerstvu vnitra a zabýval se „administrativní prací“. Podle živnostenského rejstříku měl od roku 1994 také zapsanou živnost „Provozování odstavných ploch pro motorová vozidla“. To už ale bydlel s manželkou v paneláku na pražském sídlišti Černý most. Jak říká, dříve také závodně plaval a kvalifikoval se dokonce na juniorské mistrovství republiky. Podnikatelský rozjezd měl však teprve přijít.
Pozor tunel.
Po dvouleté ředitelské epizodě v počítačovém vydavatelství Vision (1996 až 98) přišel post šéfa a jednatele ve vydavatelství Art Consulting (1998 až 2000), kde mimo jiné vycházel paperbackový magazín o počítačových hrách Score. Právě jeho autoři později nelichotivě vzpomínali na krach firmy, kterému údajně asistoval i Elfmark. „V pátek mi volal Nick Pendrell, jeden ze dvou majitelů Art Consultingu, jestli bych náhodou nevěděl o nějakém kupci, protože Elfmark firmu zdecimoval tak dokonale, že už se z toho nevzpamatuje,“ popisuje na internetových stránkách shu.riesenia.sk období krize ve firmě Zdeněk Polách. „Pan Elfmark se prý opravdu zachoval jako tunelář a společnost údajně připravil o hezkých pár stovek tisíc korun (zasvěcené zdroje hovoří o částce jeden milion korun včetně odstupného) a peníze nebyly,“ stojí dokonce v Poláchově článku. Jestli je to věrohodné svědectví, těžko říct, o tunelu způsobeném ředitelem se ale mluví i na serverech doupě.cz a gamesweb.sk. Každopádně další dva roky byl Elfmark obchodním ředitelem další vydavatelské firmy All Production, která vyvíjela i PR aktivity.
Nápad s eurofondy.
K prvnímu setkání Miroslava Elfmarka s eurofondy došlo v roce 1998, kdy vycestoval do Německa na setkání vydavatelů. „Tam mi poprvé řekli o fondech, že i Češi budou mít možnost se do toho zapojit ještě před vstupem do Evropské unie,“ vzpomíná. Okamžitě ho prý napadlo, že to bude nový typ podnikání a že to určitě ovlivní českou ekonomiku. „Protože jsem takový akčnější, zajímal jsem se o to. Projektové poradenství jsem začal dělat ještě na živnosťák, firmu jsem byl nucen založit až později, když začaly být zajímavé objemy. První projekty k předvstupnímu programu PHARE byly vážně jen takové tápající vlaštovky, to nemělo ani žádný ekonomický efekt,“ popisuje Elfmark. V roce 2003 ale spoluzaložil firmu s ručením omezeným ITS 42 a stal se předsedou představenstva akciové společnosti BEDY (později přejmenována na TIS ČR), v jejímž představenstvu byla předtím v letech 2001 až 2003 podle obchodního rejstříku mimo jiné jeho manželka Blanka Elfmarková a předsedou dozorčí rady ve stejné době exministr financí ODS Ivan Kočárník. Byznys se rozjel, dobrých kontaktů přibývalo. Elfmark pomáhal shánět evropské peníze ze strukturálního fondu SAPPARD například na kultivaci golfového hřiště na Konopišti, které patří firmě Golf Konopiště, ovládané pozemkovým magnátem Václavem Benediktem. Ten se zviditelnil během aféry kolem podezřelého prodeje státní půdy v Uhříněvsi v létě 2005. Hodně zakázek prý bylo i od obcí či regionů, zejména na Ostravsku, Liberecku nebo Karlovarsku. „Obcházel jsem hejtmany, poslance a dostal jsem se do povědomí jako bojovník za regionální rozvoj. Ale to nebylo to hlavní, co jsme jako ITS 42 chtěli dělat. Já vždy toužil z nějakého segmentu trhu vytáhnout něco zajímavého, co se po obdržení dotace bude rozvíjet dál,“ tvrdí Elfmark. A dočkal se.
Kosmický sen.
Elfmark v listopadu 2005 - tedy v době, kdy už několik měsíců působil na přání nového šéfa resortu místního rozvoje Radka Martínka v roli jeho externího poradce pro cestovní ruch - spoluzaložil obecně prospěšnou společnost Institut pro rozvoj energetiky (IRE). Ve správní radě s ním seděli mimo jiné severočeští poslanci Josef Hojdar (ČSSD) a Oldřich Vojíř (ODS), členem dozorčí rady byl bývalý rektor ČVUT Petr Zuna a nynější senátor za ODS a bývalý rektor Vysoké školy báňské v Ostravě Václav Roubíček. „S tím jsem spolupracoval asi nejvíc, rozjeli jsme tehdy totiž vědecké projekty na ministerstvu školství, a ty jsme dělali s různými vysokými školami,“ vzpomíná Elfmark. Práce a miliony eur se jen hrnuly. Úspěšný podnikatel s externí vazbou na ministerstvo sháněl bruselské peníze pro projekty Hospodářské komory („TourismEduca - vzdělávání pro cestovní ruch v Praze“ a „Bezpečnost jako faktor dalšího růstu odvětví cestovního ruchu na území Prahy“), ministerstva pro místní rozvoj ( „Systémové projekty školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu“), Akademie věd („Výzkum interaktivních systémů využívajících digitální terestriální televizi jako informační kanál pro občany ČR“), a ČVUT, Západočeské univerzity v Plzni, Technické univerzity v Liberci a ústavu jaderného výzkumu v Řeži („Výzkum a vývoj MŠMT Centra 1M PTSE“). Kdo by v devadesátých letech řekl, že se z někdejšího podnikatele v oboru odstavných parkovišť stane de facto naháněč peněz pro českou vědu! Elfmark si ale cení hlavně dvou projektů pro obecně prospěšné sdružení Česká kosmická kancelář. V prvním případě šlo o nákup technologií pro vybudování výzkumného a informačního centra, které se mělo zabývat přenosem dat a signálů v rámci evropského satelitního systému Galileo. V druhém případě byly z Evropského sociálního fondu získány prostředky na vyškolení vědců pro tento systém. Server Aktuálně.cz uvedl, že IRE pomáhal i konsorciu firem Vítkovice, Sigma Group a Alstom s projektem výstavby speciálního elektrárenského bloku s nadkritickými parametry. A peníze prý byly ministerstvem průmyslu a obchodu přiklepnuty. Přitom se ale Elfmark dál věnoval i regionálním projektům: třeba v září 2005 vystoupil coby oficiální host z ministerstva pro místní rozvoj na valném shromáždění Regionu Moravskotřebska a Jevíčska v Moravské Třebové a informoval tam o připravovaných dotačních programech MMR na rok 2006. „Jako poradce odváděl docela dobrou práci,“ pochvaluje si ho i dnes exministr Martínek.
Martínek, Gandalovič, Říman.
Poradcovský post však v soukromém byznyse podle Elfmarka žádnou roli nehrál. „Tam žádný střet zájmů nebyl, vždyť jsem to ani nechtěl dělat. Ani mi to nic nepřinášelo, ztěžovalo mi to podnikání a byla to jenom zbytečná práce navíc,“ hodnotí své úkoly u Martínka, které prý spočívaly jen v psaní oponentních posudků k názorům ministerských úředníků. Když se ale loni v létě střídala politická garnitura a ministrem pro místní rozvoj se stal Petr Gandalovič z ODS, Elfmark zůstal MMR věrný. „Sociální demokracie nebyla úplně ráda, když jsem byl externím spolupracovníkem pana Martínka, protože jsem znám svými pravicovými názory. A jako podnikatel jsem tam byl persona non grata. U pana Gandaloviče jsem ale dělal poradce jen chvíli, ptal se mě na různé věci a smlouvu jsme formálně neměli,“ popisuje čtyřměsíční angažmá.
Zásadní změna přišla letos v březnu, kdy ministr průmyslu a obchodu Martin Říman nabídl Elfmarkovi křeslo ředitele sekce strukturálních fondů. „My jsme se nijak zvlášť neznali. Už předtím jsem se ale pana Římana pokoušel přesvědčit, stejně jako jiné lidi v ODS, že Evropa se jim nemusí líbit, ale jsou to peníze do ekonomiky, a ty se vždycky zhodnotí,“ vzpomíná Elfmark. Funkci vzal, musel se ovšem vzdát podnikání. Z obchodního rejstříku vyplývá, že firmu ITS 42 převedl na svého otce v Moravské Třebové a že v TIS ČR složil funkci předsedy představenstva. Jenže v IRE podle rejstříku figuruje dodnes. což se pokouší zvláštně vysvětlovat jako chybu registru. Nestandardní je však i to, že těsně před převodem ITS 42 z Elfmarka syna na Elfmarka otce se firma stala jediným akcionářem nově pořízené akciové společnosti, která se přejmenovala z Quimer na Scientis - EU a zabývá se opět poradenstvím kolem penězotoků z Bruselu. Jejího šéfa i člena dozorčí rady Jiřího Nováčka a Vladimíra Kadlece si přitom Elfmark vzal k sobě na ministerstvo. Nováčka jako poradce, Kadlec řídí oddělení technické pomoci. Člen představenstva Efstathios Amoutzas zase podle zjištění České televize vyhrál koncem srpna se svou firmou Singular Czech ministerské výběrové řízení a bude dohlížet na dodavatele informačního systému, který monitoruje žádosti o dotace. Členka dozorčí rady Jarmila Kubešová pak do června 2006 působila ve firmě Eurovision, kde v roce 2005 převzala jednatelský post po dopravním expertovi ODS, brněnském poslanci Davidu Šeichovi.
Elfmarková: Proč vás to zajímá?
Nedílnou součástí strmé kariéry nynějšího sekčního šéfa MPO je jeho bývalá manželka Blanka Elfmarková, která od loňska do letošního září působila jako vrchní ředitelka odboru evropských fondů na ministerstvu práce a sociálních věcí (nyní učí na vysoké škole). Elfmark tvrdí, že profesně spolu nijak meziministersky nespolupracovali, mimo jiné i proto, že jsou už šest let rozvedeni. „Mě překvapilo, že tam dělá, a myslím, že ji překvapilo daleko víc, kde jsem se ocitl já. Nemáme žádnou soukromou akciovku Elfmark Company, kde štosujeme projekty,“ směje se. Jenže údajných dvaadvacet let, co byli spolu, se jejich profesní dráhy často protínaly. Absolventka moravskotřebovského gymnázia a pražské Vysoké školy ekonomické (obor mezinárodní obchod a politologie) působila nejdřív na České centrále cestovního ruchu, kde se podle svého životopisu věnovala spolupráci s regiony. Po působení ve firmě BEDY (2001 až 2003) nastoupila 1. srpna 2003 na ministerstvo pro místní rozvoj, kde ji tehdejší ministr Pavel Němec svěřil post vrchní ředitelky sekce cestovního ruchu. V době, kdy byl Elfmark Martínkovým poradcem pro cestovní ruch, už ale pracovala na Hospodářské komoře. Tam také v roce 2006 zprostředkovávala dotaci pro Českou kosmickou kancelář. Když týdeník EURO žádal Blanku Elfmarkovou o rozhovor na téma její profesní dráhy, vyžádala si nejdřív písemné otázky a nakonec schůzku opakovaně odložila. „Nejsem si jistá, že bych to vůbec chtěla. Proč vás to zajímá? Myslím, že je to naprosto nezajímavá záležitost, zbytečně se to rozmazává a politizuje,“ řekla.
V kuloárech ministerstva průmyslu lze zaslechnout spekulace, že rozvod manželů Elfmarkových mohl být jen fiktivní, a to z majetkových důvodů. Každopádně, jak říká Elfmark, jeho vztah s exmanželkou je klidný. „Nemáme nic proti sobě, nejsme kočka a pes. Ale ona si žije svůj život a já taky svůj. Úředně jsme se vídali zhruba jednou do měsíce, na řídící poradě kvůli eurofondům,“ popisuje stav.
Pády Kuchtové, Hrudy a Čermáka.
Letos v září se Miroslav Elfmark stal jedním z hlavních aktérů pádu ministryně školství Dany Kuchtové. Právě on totiž napsal a předjednal text dohody mezi resortem školství a resortem průmyslu a obchodu, který těsně před schvalováním operačních programů Bruselem umožnil svěřit administraci obou opožděných školských programů (pro vzdělávání i pro vědu a výzkum) do rukou agentury CzechInvest. Smlouva podepsaná ministryní Kuchtovou a ministrem Římanem rozlítila lidovce a vzniklý spor o nástupce Kuchtové je dodnes i sporem o to, kudy poteče do školství 60 miliard korun (EURO 39/2007). Nad chybnou datací smlouvy mává Elfmark rukou. „Dneska se to démonizuje, ale myslím, že datum 6. místo 2. září tam napsala paní Kuchtová, nebo jí to tam někdo napsal, a my už to jen podepsali. Datum ale nebylo podstatné,“ soudí. Některé zdroje týdeníku EURO z MPO ale tvrdí, že Elfmark je i jednou z hlavních příčin, proč minulý týden padl šéf agentury CzechInvest Roman Čermák. Oba muži prý nebyli schopni spolupráce a začali si dělat naschvály. Přitom Elfmark spolu s ministrem Římanem stáli i za březnovým dramatickým odvoláním Čermákova předchůdce Tomáše Hrudy.
Elfmark si ale problémy nepřipouští. „Jsem typ úspěšného manažera. Byznys mě má rád a s byznysmeny se bavím o tom, jak by fondy mohly skutečně posloužit podnikání. Zní to nafoukle, ale je to tak. Je ale otázka, jak dlouho zůstanu úředníkem na ministerstvu. Eurofondy tady budou jen do roku 2013 a myslím, že jsem natolik dobrý byznysmen a hráč, že nesoustředím svou aktivitu na něco, co skončí, abych pak musel hledat něco jiného. Firmy, které se teď orientují na fondové poradenství, budou mít těžké konce. Já už se dívám dál,“ neztrácí optimismus toho času mocný státní úředník.
