Advokacie a poradenské služby se zákonitě doplňují, hranice mezi nimi se ale musí dobře hlídat
Právní služby a ostatní poradenský byznys musejí být ze zákona oddělené. Výsledné synergie ale mnoho firem logicky přitahují. Jak se s danými mantinely vypořádat? „Každý případ se musí pečlivě zvažovat,“ říká Martin Klimpl, vedoucí partner advokátní kanceláře Becker & Poliakoff, působící na českém trhu již přes dvacet let.
* Ceny některých veřejných zakázek podněcují diskusi, zda jsou ministerstva a další úřady odkázané na čerpání právních služeb z externího prostředí a zda by nezvládly agendu vlastními silami. Jaké jsou protiargumenty?
Externí právní poradce by neměl suplovat interní právní oddělení, kterým většinou disponuje každý státní orgán. Vaše otázka však úzce souvisí s dalšími tématy – stabilizací, zefektivněním a zkvalitněním státní správy a pružností, s jakou může státní správa externí službu, pokud ji opravdu potřebuje, použít. Státní správa má i přes viditelné zlepšování kvality stále co dohánět, a co se týče možnosti pružně reagovat na své potřeby najmutím externího konzultanta, současná právní úprava tento trend vůbec nepodporuje. Pokud odpovím zjednodušeně – vše se musí soutěžit, často je jediným kritériem cena. Jsme tak svědky, že mnohdy nezvítězí kvalita nebo se zakázka stane předmětem konkurenčního boje, kdy přes sérii námitek a podání se celý proces protáhne na roky. Problém klienta zůstává neřešen a ve výsledku je tak postižen i on. Myslím, že je opravdu čas se zamyslet nad novou právní úpravou.
* Co říkáte na názor, že právníci by měli být za své služby pro veřejný sektor více zodpovědní, kupříkladu je-li dotyčný úřad pokutován Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže?
Na služby pro veřejný sektor se vztahují stejná pravidla jako na služby pro sektor soukromý. Každý klient si je roven. Jsme povinni se chovat v souladu se zákonem o advokacii a podle příslušných směrnic České advokátní komory. Pokud svým chováním či porušením zákona způsobíme klientovi škodu, má právo se domáhat její náhrady. Máme také zákonnou povinnost být pro tyto případy pojištění a je zde možnost komerčního připojištění. Vše je tedy odvislé od toho, zda vznikla škoda. Potom je zde příčinná souvislost mezi jejím vznikem a chováním advokáta. Ale vše závisí na tom, jak k věci přistoupí klient.
* Od právních služeb je krůček k dalším poradenským činnostem. Vy jste advokátem, ale zároveň poradcem v konzultační společnosti BXL Consulting. Jak se tyto světy protínají, nehrozí konflikt zájmů?
Je to citlivá věc, ale hrdě se hlásím k tomu, že jsme jako jedna z prvních advokátních kanceláří transparentně oddělili výkon konzultačních služeb od výkonu advokacie a tuto „čínskou zeď“ pečlivě hlídáme. Každý obchodní případ je pečlivě zvážen a možné konflikty zájmu jsou pečlivě posuzovány, a to nejen při převzetí mandátu, ale i ve střednědobém výhledu s přihlédnutím k akviziční strategii každé ze společností. Není však automatické, že klientovi, kterému pomáháme strategickým poradenstvím dosáhnout jeho obchodních cílů, poskytujeme i právní poradenství a naopak.
* Termín lobbing si v Česku vytrvale drží negativní konotace. Na druhou stranu není reálné, aby se tento fenomén v parlamentní demokracii nevyskytoval. Co je zapotřebí udělat, aby veřejnost začala tuto činnost vnímat s větším pochopením?
Lobbing by neměl být vnímán jako něco nekalého či zakázaného, je to běžná a legitimní činnost prosazování zájmů klienta. Jen se musí dít v rámci zákona a etických pravidel. Absence zákonné úpravy, neexistence etických pravidel a obecně současná úroveň politické kultury v zemi bohužel napomáhají devalvaci pojmu lobbing. Před několika lety jsme se snažili s ostatními kolegy založit asociaci agentur, které poskytují služby v oblasti takzvaných „public affairs“. Na zakládacích dokumentech a návrhu zákonné úpravy včetně etického kodexu pracovalo aktivně pět subjektů. Těchto pět subjektů také projevilo zájem o členství. Nikdo jiný. To také o něčem vypovídá. Bohužel ani to, co se v dnešní době děje v naší společnosti, vnímání výkonu konzultačních služeb, poskytování strategického poradenství nebo – chcete-li – lobbingu neprospívá. Přitom není potřeba něco zvláštního vymýšlet, stačí se podívat, jak je upravena tato oblast podnikání v USA, jaká pravidla nastavila Evropská komise, a zajistit postih těch, kteří stanovená pravidla poruší. l
O autorovi| Tomáš Pergler • pergler@mf.cz
