Nabitý pult suchých salámů nabízí hned několik „svátečních“ lákadel v akci. Velikonoční pomlázku střídá Kostelecký křemešník, Hermín či Kmotrovky česnekové. Nebo si snad zákazník vybere pomalu pečenou Poctivou šunku? Ve výsledku je to jedno – všechny pocházejí z Agrofertu.
Potravin z velkých výroben se dosud žádné restrikce nedotkly. A nejspíš už ani nedotknou. Sám premiér – možná i s vědomím toho, jak důležitá je pro Agrofert potravinová výroba – ničil jakékoli pokusy o omezení prodeje jídla hned v zárodku.
„Zákaz slevových akcí v obchodech není dobrý nápad. Slevové akce je potřeba ponechat,“ přispěchal třeba předposlední březnový pátek, když náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula navrhl jejich zrušení.
I tímhle rychlým rozhodnutím, o němž se vůbec nediskutovalo, Babiš zajistil skupině Agrofert tržby. A to v době, kdy stále větší počet firem řeší, jak vůbec udržet své základní fungování, protože prostě nemá jak dostat své zboží k zákazníkům. „Výroba v potravinářských závodech je víceméně na úrovni před zavedením vládních opatření. Pokles poptávky zaznamenáváme u nebaleného pečiva, to jest u chleba a rohlíků,“ popisuje Karel Hanzelka, mluvčí Agrofertu, který Babiš v reakci na nově přijatý zákon o střetu zájmů vložil v roce 2017 do svěřenského fondu.
Krizový štáb přitom chtěl jen omezit slevovými akcemi vyvolané návaly v obchodech a odradit další lidi od zbytečných cest do supermarketu. To vše s cílem snížit riziko dalšího šíření koronaviru.
Opět ten střet
A podezření budí i další vládní kroky. Těžko pochopitelné bylo například rozhodnutí, které znovu otevřelo prodejny květin – loni v květnu fond Hartenberg z Babišova svěřenského fondu koupil většinový podíl v síti květinářství Flamengo. Nebo třeba vpuštění laboratoří Vidia-Diagnostika, opět spadajících pod svěřenský fond, do systému testování na koronavirus. Preol z holdingu zas obcím rozesílá „anti-covid“ dezinfekce a u Imoby (vlastníka Čapího hnízda) si Babiš tiskne i vládní e-maily.
„Pandemie na nás dopadá stejně jako na všechny ostatní firmy v zemi. Na některé naše segmenty více, na jiné méně,“ tvrdí Hanzelka. „Nejvíce jsou postiženy dceřiné společnosti, které provozují přímý prodej zákazníkům. Největší škody zřejmě budeme počítat v oblasti prodeje paliv, osobních i nákladních vozidel a zemědělské techniky,“ odráží podezření mluvčí holdingu.
Faktem ovšem zůstává, že některá vládní rozhodnutí Agrofert a další výrobce před konkurencí velmi výrazně zvýhodňují.
Premiérova gesta v rámci nouzového stavu tak nelze vnímat pouze jako obranu českého průmyslu. Řeč je třeba i o úplném zrušení všech venkovních trhů, které jsou jedinou možností pro malé farmáře a pěstitele a výrobce potravin, jak prodávat ve městech.
Nůžky se rozevírají
To je znát především v posledních týdnech.
Velikonoční trhy jsou každoročně jedním z nejdůležitějších marketů pro malé a lokální výrobce. Letos ale všichni – pokud se třeba nepustili do rozvozů předem objednaného zboží – ostrouhali. A odbyt pro svou zeleninu, pečivo či vejce hledají jen těžko, jelikož lidé chodí nakupovat pouze do obchodů, do jejichž regálů se zase menší výrobci nedostanou. Z toho profitují jen ti velcí. Včetně Agrofertu.
Další prodlužování nouzového stavu a udržování zavedených opatření také stále víc rozevírá pomyslné nůžky mezi firmami, které na současné situaci profitují (třeba neustále zaplněné supermarkety), a těmi, které své prodejní kanály naopak ztratily a balancují na pokraji smrti.
Nejasná obhajoba, proč mají současná omezení platit i v dalších týdnech, tak jen prohlubuje podezření, že ochrana zdraví obyvatel je stejně důležitá jako byznys některých firem.
Tyto spekulace zatím Andrej Babiš vyvrátit nedokázal.
Potravinářské firmy v Agrofertu (výběr)
Animalco (maso)
Česká vejce cZ
Kmotr
Kostelecké uzeniny
Krahulík
Masokombinát klatovy
Mlékárna hlinsko
Olma
Papei
Penam
Profrost
Vodňanská drůbež
United Bakeries
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU