Byznys pod rouškou. Vládní rozhodnutí nahrávají Agrofertu

Nabitý pult suchých salámů nabízí hned několik „svátečních“ lákadel v
akci. Velikonoční pomlázku střídá Kostelecký křemešník, Hermín či Kmotrovky
česnekové. Nebo si snad zákazník vybere pomalu pečenou Poctivou šunku? Ve
výsledku je to jedno – všechny pocházejí z Agrofertu.

Potravin z velkých výroben se dosud žádné restrikce nedotkly. A nejspíš
už ani nedotknou. Sám premiér – možná i s vědomím toho, jak důležitá je pro
Agrofert potravinová výroba – ničil jakékoli pokusy o omezení prodeje jídla
hned v zárodku. „Zákaz
slevových akcí v obchodech není dobrý nápad. Slevové akce je potřeba ponechat,“
přispěchal třeba předposlední březnový pátek, když náměstek ministra
zdravotnictví Roman Prymula navrhl jejich zrušení.

I tímhle rychlým rozhodnutím, o
němž se vůbec nediskutovalo, Babiš zajistil skupině Agrofert tržby. A to v
době, kdy stále větší počet firem řeší, jak vůbec udržet své základní
fungování, protože prostě nemá jak dostat své zboží k zákazníkům. „Výroba v
potravinářských závodech je víceméně na úrovni před zavedením vládních
opatření. Pokles poptávky zaznamenáváme u nebaleného pečiva, to jest u chleba a
rohlíků,“ popisuje Karel Hanzelka, mluvčí Agrofertu, který Babiš v reakci na
nově přijatý zákon o střetu zájmů vložil v roce 2017 do svěřenského fondu.

Krizový štáb přitom chtěl jen
omezit slevovými akcemi vyvolané návaly v obchodech a odradit další lidi od
zbytečných cest do supermarketu. To vše s cílem snížit riziko dalšího šíření
koronaviru.

Opět ten střet

A podezření budí i další vládní
kroky. Těžko pochopitelné bylo například rozhodnutí, které znovu otevřelo
prodejny květin – loni v květnu fond Hartenberg z Babišova svěřenského fondu
koupil většinový podíl v síti květinářství Flamengo. Nebo třeba vpuštění
laboratoří Vidia-Diagnostika,
opět spadajících pod svěřenský fond, do systému testování na koronavirus. Preol z holdingu
zas obcím rozesílá „anti-covid“ dezinfekce a u Imoby (vlastníka
Čapího hnízda) si Babiš tiskne i vládní e-maily.

„Pandemie na nás dopadá stejně jako na všechny ostatní firmy v zemi. Na některé naše segmenty více, na jiné méně,“ tvrdí Hanzelka. „Nejvíce jsou postiženy dceřiné společnosti, které provozují přímý prodej zákazníkům. Největší škody zřejmě budeme počítat v oblasti prodeje paliv, osobních i nákladních vozidel a zemědělské techniky,“ odráží podezření mluvčí holdingu.

Potravinářské firmy v Agrofertu (výběr)

• Animalco (maso) • Česká vejce CZ • Kmotr • Kostelecké uzeniny • Krahulík • Masokombinát Klatovy • Mlékárna Hlinsko

• Olma • Papei • Penam • Profrost • Vodňanská drůbež • United Bakeries

Faktem ovšem zůstává, že některá vládní rozhodnutí Agrofert a další výrobce před konkurencí velmi výrazně zvýhodňují. Premiérova gesta v rámci nouzového stavu tak nelze vnímat pouze jako obranu českého průmyslu. Řeč je třeba i o úplném zrušení všech venkovních trhů, které jsou jedinou možností pro malé farmáře a pěstitele a výrobce potravin, jak prodávat ve městech.

Nůžky se rozevírají

To je znát především v posledních
týdnech. Velikonoční trhy jsou každoročně jedním z nejdůležitějších marketů pro
malé a lokální výrobce. Letos ale všichni – pokud se třeba nepustili do rozvozů
předem objednaného zboží – ostrouhali. A odbyt pro svou zeleninu, pečivo či
vejce hledají jen těžko, jelikož lidé chodí nakupovat jen do obchodů, do
jejichž regálů se zase menší výrobci nedostanou. Z toho profitují jen ti velcí.
Včetně Agrofertu.

Další prodlužování nouzového stavu
a udržování zavedených opatření také stále víc rozevírá pomyslné nůžky mezi
firmami, které na současné situaci profitují (třeba neustále zaplněné
supermarkety), a těmi, které své prodejní kanály naopak ztratily a balancují na
pokraji smrti. Nejasná obhajoba, proč mají současná omezení platit i v dalších
týdnech, tak jen prohlubuje podezření, že ochrana zdraví obyvatel je stejně
důležitá jako byznys některých firem.

Tyto spekulace zatím Andrej Babiš
vyvrátit nedokázal.