Na Babišově evidenci tržeb budou vydělávat hlavně prodejci pokladen a mobilní operátoři. Obchody za stamiliony se už rozjíždějí
Pro šest set tisíc firem a živnostníků bude elektronická evidence tržeb hlavně přítěží. Zároveň se však díky ní zrodil nový druh byznysu. Kvůli novince ministra financí Andreje Babiše budou muset proběhnout obchody za stovky milionů. Přestože nikdo netuší, jestli se zákon nakonec vůbec podaří prosadit, firmy už tlačí na trh svoje pokladny a software. Rozpoutal se tvrdý souboj o každou zakázku.
Haló, tady Babiš
Bylo 22. března a ministr financí ve veřejnoprávní televizi obhajoval systém elektronické evidence tržeb. Dělal to názorně. Vytáhl chytrý telefon a udělal skvělou neplacenou reklamní prezentaci aplikace od společnosti Vodafone. Druhý den ji operátor slavnostně představil v tiskové zprávě.
Právě pro telefonní operátory je připravovaný zákon velmi zajímavou příležitostí.
„Rádi bychom dosáhli podobného podílu na trhu, jaký máme v tomto segmentu v mobilních službách,“ říká Lucie Pecháčková z O2.
Cílem firmy je tedy 35 až 40 procent čili něco kolem dvou set tisíc podnikatelů a firem.
Mobilní operátoři ještě oficiálně svoje produkty neprodávají, nicméně je už propagují a spustili jejich webové stránky. Podle informací z trhu má provoz těchto řešení stát „nižší stokoruny“ měsíčně s ohledem na rozsah služby. Kdyby šlo tedy o čtyři sta korun pro 600 tisíc subjektů, půjde o balík s velikostí kolem 240 milionů každý měsíc. Kvůli přetlaku na trhu se ale nedá předpokládat, že by služeb mobilních operátorů využil úplně každý.
Investice přesto podnikatele neminou. Podle nedávného průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků bude muset do hardwaru či softwaru vložit peníze 81 procent z nich. Mobilní operátoři k sobě proto přitáhli i další firmy, které se na jejich produktech pro firmy chtějí přiživit. Jde o banky, výrobce pokladen a kartové společnosti. V případě Vodafonu je to Česká spořitelna a společnosti MasterCard a Wincor Nixdorf.
Je až s podivem, jak se byznys kolem legislativní novinky rozjel. Chybějí jí totiž základní parametry. Třeba to, kdy začne platit. „Předpokládané spuštění první fáze je k 1. srpnu 2016. Datum spuštění evidence je ale samozřejmě závislé na legislativním procesu, především na průběhu projednávání zákona v Poslanecké sněmovně ve třetím čtení,“ připouští mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
NEPŘEHLEDNÝ MIŠMAŠ
Nyní je zákon ve druhém čtení a poslanci k němu načítají pozměňovací návrhy. Z jeho původní vládní podoby se tak stává nepřehledný mišmaš. Například lidovec Ludvík Hovorka chce, aby povinnosti evidence tržeb podléhaly i loterijní firmy. Úsvit – Národní Koalice požaduje zase odsunutí účinnosti zákona na rok 2017 a chce ho upravit tak, aby se evidence tržeb týkala pouze poplatníků daně z přidané hodnoty.
Zákon navíc bojkotuje i koalice, a aby toho nebylo málo, končí Babišova náměstkyně Simona Hornochová, která má zavádění evidence na starost. Nepřihlásila se do výběrového řízení vypsaného na svou pozici. Údajně proto, že necítila podporu ministra financí. To vše budí nedůvěru.
„Nedokážu si představit, i vzhledem ke zkušenostem u podobných projektů statní správy, jako byla evidence vozidel, že by se vše podařilo na první dobrou bez problémů a komplikací. Očekávám, že první měsíce po zavedení budou hodně chaotické na všech úrovních,“ míní Miroslav Uďan, šéf společnosti Shoptet, která nabízí pokladní systémy pro internetové i kamenné obchody. Stejně jako on nemá v evidenci tržeb důvěru polovina českých firem.
Vyplynulo to z nedávného průzkumu Hospodářské komory, kterého se účastnilo 1100 především menších firem a živnostníků.
Ministerstvo financí pochopitelně obavy rozptyluje, i když termín startu svého projektu už několikrát posunulo. „Vzhledem k sedmiměsíční lhůtě mezi platností a účinností zákona bude dostatek času jak k realizaci technického řešení systému z naší strany, tak pro testování softwaru do zařízení vývojáři a pořízení potřebného vybavení a registrace do systému podnikateli. Funkčnost svého vybraného řešení si podnikatelé budou moci otestovat minimálně měsíc před spuštěním evidence v rámci pilotního režimu,“ slibuje ministerstvo ústy svého mluvčího.
Úřad plánuje spustit i propagační kampaň za 41 milionů a chystá také připravit IT řešení na své straně. Práce jsou nicméně přerušeny až do té doby, než bude jasná podoba zákona. Opatrnost si vyžádal premiér Bohuslav Sobotka, aby stát neutratil peníze zbytečně.
Obdobně jako u peněz pro evidenci tržeb se chce ministerstvo chovat u hazardu. Ani tam není schválení zákona vůbec jasné, a to je řeč zatím jen o daních. Následovat mají nové normy měnící celý trh a ministerstvo kvůli nim vypisuje výběrová řízení na monitoring systému. Úřad nyní upozorňuje, že po uplynutí předběžného oznámení zakázky nemusí k její realizaci přistoupit.
PĚT NA STOLE, NEBO PADESÁT?
Evidence tržeb je tak velké téma, že s ním plánoval Andrej Babiš spojit důvěru vládě.
Když mu to premiér rozmluvil, dává na stůl alespoň svou rezignaci. „Pokud elektronická evidence tržeb nebude fungovat, tak rezignuji. Nechť mi koalice určí, jak dlouho to nemá fungovat, a já potom, když mě vyzvou, tak rezignuji,“ prohlásil.
Co se výdajů podnikatelů týče, na počátku to bude podle ministerstva průměrně kolem pěti tisíc korun a sumu si budou moci firmy a živnostníci také jednorázově odečíst z daní. Zkušenosti z Chorvatska, které je pro Česko vzorem, navíc ukazují na to, že po čase začne být software k dispozici zdarma.
Lidé z oboru ale čísla rozporují. Jednoduchá aplikace použitelná například na tabletu či telefonu sice stojí kolem pěti set korun (nepočítaje tiskárnu a datové připojení), ta se hodí ale jen pro velmi malé provozy. Velké pokladní systémy pro restaurace (pokud nemají některé, jež se dají přizpůsobit) vyjdou i na 45 tisíc korun. Na obdobné sumy se musejí připravit i obchody, které používají váhu. „Je důležité určit, co bude komu vyhovovat, nicméně možnost začít s menším řešením a časem postoupit na vyšší úroveň je otevřená,“ radí Jan Mrvík, výkonný ředitel firmy Editel zabývající se elektronickou výměnou dat.
Byznysu kolem evidence tržeb se chytily i internetové startupy. Aplikaci pro hotely a restaurace dal dohromady Storyous, za nímž stojí Jakub Havrlant ze společnosti Rockaway rozvíjející internetovou ekonomiku.
Aplikace umí sledovat zásoby ve skladu, jaká jídla či nápoje jsou nejoblíbenější nebo jak si na tržbách vedou jednotlivé stoly v restauraci. Slouží i lidem k zaplacení nebo objednání jídla a je připravena napojit se na centrální evidenci tržeb.
LEX CROATIA
Platit bude i stát. Start a pětiletý provoz systému vyjde na 1,2 miliardy korun. Dalších 200 milionů ročně si vyžádají náklady na mzdy pracovníků finanční správy, kteří budou mít do databází přístup.
Až ministerstvo financí systém evidence spustí, jako první se budou muset připojit hotely, restaurace a ostatní podobná zařízení. Odhadem úřadu půjde o 60 tisíc podnikatelů.
O jedno čtvrtletí později se připojí velkoobchod a maloobchod, tedy dalších 250 tisíc firem. Potom bude podle koaliční dohody z 12. října roční pauza pro zbývající podnikatelské sektory a následně po dalších třech měsících přijde nástup pro řemeslné obory.
Pardon na evidenci tržeb dostanou například jen spolky, které výjimečně pořádají ples nebo zábavu, povinnost se jinak vztahuje i na stánkaře nebo kolotočáře. Evidovat také nebudou muset firmy, u nichž probíhají jen přímé platby z účtu na účet.
Ministerstvo financí připravilo kromě pětitisícového odečtu daně ještě jeden dárek.
A to snížení DPH z 21 na 15 procent pro restaurace. Oficiálně to ale prezentuje jako preventivní opatření proti zdražování. V rámci jednání ve sněmovně zazněl i návrh na snížení DPH na deset procent. Přednesl ho koaliční poslanec František Adámek z ČSSD, nicméně nápad má pramalou šanci na úspěch.
Babiš si bere za vzor Chorvatsko, jež začalo evidenci zavádět v roce 2013. Právě odtamtud čerpá zkušenosti o systému nebo pětitisícovém daňovém odpočtu. V Chorvatsku sice po zavedení evidence přiznaly restaurace o 40 procent vyšší daňový základ, s celkovým výběrem DPH ale jejich systém nezahýbal. Došlo totiž ke změně režimu výběru kvůli vstupu do EU, k úlevě pro restaurace z 25 na 13 procent a Chorvaté také zvedli hranici pro placení DPH z 85 tisíc na 230 tisíc kun (z 306 na 830 tisíc korun). Ze systému tím vypadlo přes 25 tisíc podnikatelů, kteří už neměli povinnost být plátci.
Andrej Babiš nejprve hovořil o 30miliardových příjmech, nyní ministerstvo financí uvádí, že si státní pokladna polepší o deset až 12 miliard korun. „Cílem není jen zvýšení daňového inkasa, ale i narovnání podnikatelského prostředí a efektivnější zacílení daňových kontrol,“ říká Michal Žurovec z ministerstva financí.
Při změnách a nejistotě kolem evidence ale není úplně jasné, čemu věřit. Také proto firmy, které chtějí na novém byznysu vydělat, hlásí nyní vesměs velmi malé tržby. Zájemci se prý zatím jen ptají a vyčkávají. Vědí proč. l
12 mld. Kč je optimistický odhad ministerstva financí, kolik bude činit přínos do státní pokladny po zavedení evidence tržeb.
15 % bude nově platit daň z přidané hodnoty sektor stravování.
1,2 mld. Kč si vyžádá pětiletý provoz systému. Dalších 200 milionů ročně budou představovat náklady na mzdy.
600 000 je horní hranice počtu subjektů, které se zapojí do evidence tržeb.
O autorovi| Petr Weikert • weikert@mf.cz
