Byznys s Německem posouvá Česko na žebříčku průmyslových velmocí

Není jen nejvýznamnější českou exportní destinací. Německo u nás hraje prim v zahraničních investicích, představuje tuzemské výrobky světu a pomáhá zvyšovat standard české technologické základny. Současné trendy v obchodování s Německem představili účastníci tradiční diskuze Exportní zrcadlo BusinessInfo.cz.

Největší výzvou současnosti je podle diskutujících čtvrtá průmyslová revoluce, která má pomoct vyřešit nedostatek pracovních sil a přinést nové technologie. Německo je motorem pokroku v digitalizaci, automatizaci či umělé inteligenci. Česko s ním hodlá držet krok, pomoci mu má prosazování společných programů ve vědě, výzkumu a inovacích.

SRN je tradičně naším největším obchodním partnerem. Roční obrat vzájemného obchodu loni činil 1,4 bilionů korun. Oproti předchozímu roku narostl o sedm procent, tedy téměř o sto miliard. Pozitivní saldo ve prospěch ČR bylo loni zhruba 119 miliardy korun. To řadí Česko k zemím s nejvyšším přebytkem obchodní bilance.

Videozáznam diskuse SRN Obchodní partner

Třetina českého vývozu putuje právě do Německa. To ovšem neznamená, že české výrobky končí výhradně na německém trhu. Spolková republika je totiž významným odrazovým můstkem do světa. Její průmyslová síla a schopnost uplatnit se na zahraničních trzích se promítá v reexportu do dalších zemí. „Německo je prostředníkem, přes kterého vyvážíme výrobky dále do světa,” říká ředitel odboru zahraničně ekonomických politik Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Martin Pospíšil.

Průmyslové velmoci

Stejně jako v Česku je i v Německu průmysl páteří ekonomiky. Podniky jsou propojeny nejen vzájemným obchodem, ale také společným výzkumem, vývojem a inovacemi.

„Německo je obdobně jako Česko silnou průmyslovou zemí, nejsme propojeni jen v zahraničním obchodě. Fakticky jsou propojeny dodavatelské řetězce,” potvrzuje šéf ekonomického úseku české ambasády v Berlíně Tomáš Ehler.

Vzájemné investice zvyšují standard společného dodavatelského řetězce. Tuzemské firmy musí proto držet krok v technologickém pokroku tak, aby jejich výrobky odpovídaly německé kvalitě. Konkurenceschopnost českých podniků na trhu už není jen o ceně. Snaží se prosadit hlavně kvalitou, za níž náročný německý zákazník rád zaplatí.

„Mottem pro české firmy se stává posunout se na nejvyšší možnou úroveň, protože německý zákazník nakonec koupí to, co je to kvalitní. Zatímco v 90. letech byla Česká republika vnímána jako montovna jednodušších prací pro Německo, dnes už to není pravda. Snažíme se posunout v dodavatelských řetězcích co možná nejvíc,” potvrzuje Martin Pospíšil.

K tomu jsou nezbytné inovativní technologie. Díky jejich využití se daří zvyšovat přidanou hodnotu tuzemského exportu, a to nejen v automobilovém průmyslu. „Jde například o vývoz českých optických a fotografických přístrojů, který loni narostl o 36 procent a dostal se na osmou příčku exportu,” doplňuje Tomáš Ehler, vedoucí ekonomického úseku ZÚ v Berlíně.

Mimo průmysl, strojírenství, elektrotechniku a energetiku roste německá poptávka po službách, nano a biotechnologiích, ale také medicínských produktech. „V této oblasti je česká vynalézavost skvělá,” potvrzuje šéf komunikace a public affairs Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) Christian Rühmkorf. Pokud jde o vývoz služeb, zvyšující se zájem je především o české poradenství.

Byznys jede na plné obrátky

Pozitivní trend vztahů s Německem dokládá vývoj zahraničního obchodu. Růst pokračuje sedmým rokem v řadě. Vzájemný byznys loni zaznamenal několik mezníků. „Pro Německo jsme se v loňském roce stali sedmou nejdůležitější importní zemí. S tím, že pro německý průmysl jsme v TOP 5 nejdůležitějších dovozních destinací,” prozrazuje Tomáš Ehler.

Obchodní bilanci ovšem netáhne Německo jako celek, jde spíše o vybrané spolkové země. „Významný obchod s Německem je nezpochybnitelný fakt, ale ve skutečnosti má pro nás takto klíčovou pozici pouze šest spolkových zemí,“ vysvětluje Martin Pospíšil.

Nejvýznamnějším zahraničním obchodním partnerem je pro ČR Bavorsko. Objem vzájemné obchodní výměny loni dosáhl 545 miliard korun, což je téměř čtvrtina česko-německého obchodu a asi sedm procent obratu českého zahraničního obchodu. „Pro Bavorsko jsme se loni stali třetím nejvýznamnějším importérem,” upozornil vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu Adam Jareš.

Vzájemný obchod by neměl brzdit ani v budoucnu. „Podle průzkumu CzechTrade a AMSP ČR očekává téměř 70 procent firem, že jejich export do Německa letos ještě poroste. Asi 42 procent dotázaných podniků plánuje kvůli poptávce do Německa rozšiřovat svoje výrobní kapacity,“ doplňuje Adam Jareš.

Nohu na plynu má automotive

Automobilový průmysl je klíčovou kapitolou vzájemného obchodu. Přes 60 procent českého vývozu do Německa tvoří stroje a zařízení. Dominantou jsou samozřejmě silniční vozidla, která představují 22 procent našeho vývozu a zároveň jsou i největší položkou německého dovozu.

ČR je přitom klíčovým dodavatelem pro německé automobilky. Češi loni premiérově obsadili první příčku mezi zahraničními dodavateli pro německé výrobce motorových vozidel, která dříve patřila španělským firmám.

Tuzemská vlajková loď Škoda Auto, jíž ovládá koncern Volkswagen, je největší německou investicí v ČR a zároveň dělá zemi skvělou reklamu na tamním trhu. U západních sousedů je Škodovka oblíbeným autem a už pár let je zde největším dovozcem osobních automobilů mezi zahraničními výrobci.

„Má podíl na trhu necelých devět procent. To znamená, že každé jedenácté koupené auto v Německu je Škoda,” upřesňuje Tomáš Ehler, šéf ekonomického úseku české ambasády v Berlíně.

Dalším mostem, který má spojit český a německý automobilový průmysl, je plánovaná miliardová investice BMW. Bavorský kolos míří na Sokolovsko. Jeho investiční záměr spadá do oblasti vyspělých technologií. Právě výroba s vyšší přidanou hodnotou, přechod na elektromobilitu a autonomní řízení či snižování emisí jsou dnes největší výzvou pro automobilový průmysl.

Směr určují inovace

Německo dnes klade velký důraz na autonomní řízení, rozvoj elektromobility či umělou inteligenci. Velkým tématem je digitalizace ekonomiky. Nedílnou součástí německé konkurenceschopnosti jsou rostoucí výdaje na výzkum a vývoj, a to především v soukromém sektoru.

„Mimochodem automobilový průmysl vydává v Německu přes padesát procent veškerých výdajů na vědu a výzkum,” připomíná Tomáš Ehler. Proto je také spolupráce ve vědě výzkumu a inovacích strategickou prioritou česko-německé mezivládní spolupráce v oblasti digitalizace, energetiky či nanotechnologií.

Další informace k česko-německé ekonomické spolupráci najdete ve videozáznamu diskuze Exportního zrcadla portálu BusinessInfo.cz:

„Český kabinet je jednou ze tří vlád, která uzavřela s německou spolkovou vládou dohodu o spolupráci ve výzkumu a vývoji v digitalizaci ekonomiky a průmyslu,” upřesňuje Ehler. Česko vyšle do Německa diplomata pro vědu a výzkum. Následuje tak nejvyspělejší sousedy SRN jako jsou Dánsko, Rakousko či Nizozemsko, které posilují své týmy právě pro nové oblasti spolupráce.

Kudy se v Německu vydat a jak na tamním trhu uspět bedlivě sledují české podniky, což dokazuje jejich hojná účast na tamních veletrzích. Ty jsou platformou nejen pro zviditelnění, ale také výměnu informací. „Zhruba 1400 až 1500 českých firem ročně vystavuje na německých veletrzích, pasivních účastníků a hostů je přitom podstatně víc,” doplňuje Ehler.

Most přes minulost

Uplatnit se na německém trhu pro české firmy nebylo v uplynulých letech snadné. „Zejména pro malé a střední podniky z ČR nebylo dříve lehké navázat nové obchodní kontakty s Německem. Na české straně byl často cítit příliš velký respekt před německým partnerem a ne vždy stoprocentně profesionální přístup podle německých nároků. Na německé straně pak šlo částečně o určité předsudky,“ shrnuje Christian Rühmkorf.

„S tím, čemu říkáme New Economy, se věci mění. Ukazují to nové mladé firmy například startupy v oblasti e-commerce, nanotechnologií, biotechnologií, Průmyslu 4.0. V těchto oblastech většinou nehraje pro německého partnera žádnou roli, kde daný podnik sídlí,“ dodává zástupce ČNOPK.

New Economy postavená na moderních technologiích a inovacích tak podle Rühmkorfa nepřímo buduje nové mosty mezi německými a českými firmami, protože překonává staré obchodní modely, zvyky a stereotypy. Nový globální model obchodních vztahů by už neměl stavět bariéry mezi podnikateli z méně vyspělých a nejvyspělejších zemí.

Značka 4.0 ovládá svět

„Dnes se již označení 4.0. uplatňuje nejen pro průmysl, ale i pro společnost, pro obchod, či stavebnictví. Jde vlastně o označení přechodu do virtuálního světa a jinou kvalitu života v kyberprostoru,” říká Martin Pospíšil. Zástupce MPO ČR vnímá Průmysl 4.0. spíše evolučně, nikoli revolučně. Svět podle něj směřuje k robotizaci, kybernetizaci postupně a dlouhodobě.

Otázkou je, zda mohou české podniky německým firmám vůbec konkurovat v přechodu k moderním technologiím, konkrétně v robotizaci či Průmyslu 4.0.

„Nestavěl bych to do pozice, že Německo robotizuje Českou republiku. Malé a střední podniky v Německu čelí stejným problémům jako naše firmy, tj. pociťují nedostatek kapitálu pro investice do změny výrobní struktury a nových technologií. Je tak taky trochu nedůvěra k novým věcem. Trápí je i nedostatek kvalifikovaných pracovníků,“ říká Ehler.

„Samozřejmě, že velké německé koncerny jsou na čele pelotonu té digitalizace a robotizace, na druhou stranu větší české výrobní podniky už se těm německým blíží a jsou na téměř stejné úrovni,“ doplňuje ekonomický rada.

Dílčí součástí Průmyslu 4.0 je umělá inteligence, která je v současnosti v Německu pojmem číslo jedna. Spolková vláda chce na tuto oblast vynaložit dvě miliardy eur, a rozvinout mezinárodní spolupráci (existuje například německo-francouzské centrum pro umělou inteligenci). Rozvíjí se ale i spolupráce se státy střední a východní Evropy.

„4.0. neznamená mít počítač u výrobní linky, nebo nějaký software, který ty procesy řídí, ale je to o optimálním propojení podniku s okolním virtuálním světem – například se skladem, s dodavatelem, se zákazníkem,“ upozorňuje Christian Rühmkorf.

Německé podniky do Čech přinášejí evoluční a revoluční prvky a je potřeba aby ta společná dodavatelská síť byla povýšena na stejnou úroveň. „Když nemáme ten samý softwarový systém u německého zadavatele a u českého dodavatele, tak ta věc přestává fungovat. Během posledních třech let jde ale vývoj v ČR tím nejlepším směrem,“ podotýká zástupce ČNOPK.

„Když se bavíte s firmami ve strojírenství, tak vám řeknou, že hlavním impulzem pro trend investic do robotizace je nezaměstnanost. Když si vezmete regiony, kde jsou pouze 2 až 3 procenta lidí bez práce, tak skoro všechny firmy zde chtějí investovat do větší automatizace výroby,“ doplňuje Adam Jareš z agentury CzechTrade.

Investice na obou stranách

Německo je v Česku druhým největším investorem po Nizozemsku, nicméně s ohledem na kvalitu a hodnotu investic je v tuzemsku lídrem. „Pokud jde o klíčové investice, je Německo je jedničkou,” vysvětluje Christian Rühmkorf, mluvčí ČNOPK, která je se zhruba 650 členy je největší bilaterální obchodní komorou v Česku.

Česko je podle Rühmkorfa velmi oblíbenou destinací německých investorů. „Česko je podle našich průzkumu číslo jedna ve střední a východní Evropě, pro německé investory zajímavější než třeba Polsko,“ vysvětluje Rühmkorf.

Novou kapitolu ve významných německých investicích otevřel koncern BMW, a to chystanou investicí výši cca 250 milionů eur, která míří na Sokolovsko. Vývojové a testovací centrum by mělo čítat více než stovku kilometrů zkušebních tratí a celou řadu technických zařízení. Realizaci investice umožnila deklarace o spolupráci mezi vládou ČR a společnosti BMW Group, podepsaná v červnu 2017 i díky asistenci agentury CzechInvest.

Investicemi se ovšem mohou pochlubit také Češi v Německu, což je relativně nový trend. „Před dvaceti lety představa, že si česká firma koupí výrobní závod v Německu a bude ho dál provozovat, byla dost nerealistická. Teď už je to realita,” zdůrazňuje Martin Pospíšil. České podniky v Německu kupují malé a střední firmy, ale také větší podniky, aby získali nejen přístup na trh, ale především nové technologie. „Například ČEZ koupil již vice podniku. Jde o firmy zabývající se solárními panely a skladováním elektřiny, či společnost zaměřující se na výrobu elektřiny vodíkovými technologiemi. Další akvizicí ČEZ byla inovativní firma Elevion s dvěma tisíci zaměstnanci,” uvedl Tomáš Ehler.

Článek vyšel na serveru Businessinfo.cz