Tajné služby a rozšíření Jaderné elektrárny Temelín
Ruské vojenské diplomaty, které Česko nedávno vypovědělo za špionáž, nezajímal podle informací MF Dnes ani tolik americký radar, jako zemní plyn a atomové elektrárny. To může být pravda i nemusí. Nicméně je celkem logické, že Rusy zajímají nejen americká vojenská zařízení v bývalé východní Evropě, ale také otázky spojené s plynem, ropou a jadernými elektrárnami.
Aktivitu ruské rozvědky na našem území pak list dává do souvislosti především s plánovanou dostavbou Jaderné elektrárny Temelín a přidává k tomu nepravdivé informace. Podle MF Dnes začnou Rusové dodávat do Temelína od příštího roku jaderné palivo, protože nad americkou firmou Westinghouse zvítězili nižší cenou. Realita ale byla jiná: Temelín v devadesátých letech dostavěla firma Westinghouse, jež dodávala i jaderné palivo. Jenže jeho kvalita byla špatná. Jaderné tyče se kroutily jak banány, což by mohlo bránit pádu regulačních tyčí v okamžiku, kdy by bylo třeba zastavit štěpnou reakci a reaktor vypnout. Z bezpečnostních důvodů tedy v Temelíně přešli na ruské palivo, které spolehlivě fungovalo v jaderné elektrárně Dukovany.
V kontextu s tímto článkem a vyhoštěním ruských diplomatů je zajímavá ještě jedna otázka. Americké tajné služby se v Česku neangažují? Nevedou zde operace v souvislosti s plánovaným rozšířením Temelína? Podle informací týdeníku EURO po rozhodnutí společnosti ČEZ o změně dodavatele paliva vehementně tlačily na odvolání Martina Romana. I nyní se údajně snaží ovlivnit vedení ČEZ a státu, aby zakázku na rozšíření elektrárny dostala jejich společnost Westinghouse.
A velmi pravděpodobně se i francouzští diplomaté a rozvědčíci budou snažit pomoci svému koncernu Alstom.
Ale co je na tom špatného či překvapivého? Energetika je již několik let klíčovým sektorem hospodářství, přes ni lze efektivně ovlivňovat další ekonomické a politické zájmy. A velmoci mají v klíčových odvětvích své národní šampiony, v jejichž prospěch v rozhodujících okamžicích pracují politici, diplomati i tajné služby.
Realitu byznysu je třeba vidět za podobnými špionážně-mediálními aférami. Klasický výrok pruského generála Carla von Clausewitze, že „válka je politika vedená jinými prostředky“, obrátil francouzský filozof Michel Foucault na tezi, že „politika je válka vedená jinými prostředky“.
Oba pozoruhodní myslitelé se ale zásadním způsobem mýlili. Ve skutečnosti totiž platí, že „politika i válka, včetně zpravodajských operací, jsou jen byznys vedený jinými prostředky“.
