Sponzoři letos festival podrželi a zřejmě podrží i napřesrok
Letos poprvé přijede do Karlových Varů 45 evropských distribučních společností, které podobně jako v Česku Cinemart či Aerofilms usilují ve svých zemích o uvádění nekomerčních a uměleckých filmů. Nemluvě o osmi stovkách akreditovaných producentů, nákupčích filmů, prodejců, distributorů, dramaturgů filmových festivalů, zástupců filmových institucí a dalších filmových profesionálů.
Tedy zdaleka nejvíce v historii festivalu, krize nekrize.
Bylo by ale s podivem, kdyby mnohem větší ohlas médií nevyvolala přítomnost hostů s filmem spjatých o poznání méně.
Mezinárodní filmová přehlídka v Karlových Varech totiž kromě bezesporu kvalitního mixu uváděných snímků nabízí rovněž defilé hvězd české a světové kinematografie, ale také politiků napříč politickým spektrem. Okolo jejich účasti by nemuselo být tak horko, kdyby se jedné z největších kulturních akcí u nás zúčastňovali za své.
Nestoudné, nepřijatelné, nemravné a skandální, hodnotili například návštěvu některých ministrů na 38. ročníku festivalu před šesti lety dotázaní manažeři v manažerském panelu týdeníku EURO. Přijali totiž pozvání od státem kontrolovaných firem, potažmo partnerů festivalu.
„Politiky zveme jen z protokolu,“ uvedl prezident festivalu Jiří Bartoška při rozhovoru pro týdeník EURO minulý týden. Tedy prezidenta, předsedy horní a dolní sněmovny, ministra kultury, zahraničí a financí a šéfa rozpočtového výboru, který festivalu schvaluje příspěvek od státu. A ještě šéfy stran. Do toho, koho si pozvou festivaloví sponzoři, podle něj organizátoři mluvit nemohou.
Jenže sponzoři samozřejmě požadují za investované peníze odpovídající benefit. Prezentaci osobností. Festival na úrovni, na jakou se během posledních patnácti let dostal, hvězdy prostě potřebuje. I politické. Moralizování je málo platné, uvědomíme-li si, že právě soukromí sponzoři drží festival rozhodující měrou nad vodou, příspěvek státu a města zdaleka nedosahuje podílu obvyklého u prestižních festivalů v západní Evropě.
Karlovarský rozpočet, který letos činí okolo 140 milionů korun, zajišťuje z 20 až 25 procent stát, z deseti procent město Karlovy Vary a Karlovarský kraj, zbytek, tedy plné dvě třetiny, soukromí sponzoři. Největší sumy dle výkonného ředitele Kryštofa Muchy padnou na ubytování, letenky a dopravu pro VIP hosty.
Prezident festivalu Jiří Bartoška připouští, že akce nevydělává, nicméně reklamní přínos pro karlovarský region, ale Českou republiku vůbec nelze opominout. Zvláště když dnes mnozí považují karlovarskou soutěž za kvalitnější než renomovaný festival v Cannes. V porovnání s dalšími evropskými svátky filmu za nepoměrně menší peníz.
Rozpočet letošního Cannes se pohyboval kolem dvaceti milionů eur (celá polovina přitom pochází z veřejných zdrojů), návštěvnost 138 filmů činila kolem 22 tisíc diváků (promítá se pouze v Palais des Festivals). Festival v Benátkách spolykal více než jedenáct milionů eur při padesátitisícové návštěvnosti a 170 promítaných filmech. Německé Berlinale, které má největší návštěvnost ze všech filmových festivalů na světě (letos se prodalo kolem 180 tisíc vstupenek), stálo zhruba 22 milionů eur (třetina jde z veřejných zdrojů, třetina z merchandisingu a prodeje vstupenek, zbytek od sponzorů) a nabídlo zhruba 350 filmů.
Karlovy Vary letos tradičně nabídnou více než 220 filmů, drtivá většina se bude promítat v Česku vůbec poprvé. Je jasné, že filmoví nadšenci (vloni se prodalo více než 140 tisíc vstupenek) mohou i letos za bijáky organizátorům poděkovat. Hlavně ale sponzorům, kteří neselhali ani uprostřed krize a podrží festival snad i příští rok, jak alespoň Jiří Bartoška již nyní naznačuje. Jasno ale bude mít až koncem roku, kdy se marketingové rozpočty firem schvalují.
