Bude pro české podnikatelské kruhy Václav Klaus lepším prezidentem než Václav Havel?
- ano 67,2 %
- ne 16,8 %
- nevím, nemám názor 16,0 %
Necelých sedmdesát procent respondentů Manažerského barometru je přesvědčeno, že pro český byznys a podnikání je stěhování Václava Klause na Hrad dobrou zprávou. Dotazovaní se domnívají, že pro tyto kruhy bude lepší hlavou státu než Václav Havel.
První manažer má na danou otázku poměrně komplexní pohled: „Pro podnikatelské kruhy nemá obsazení prezidentské funkce tak velký význam. Pro celkovou situaci země to ale nepochybně určité zlepšení bude. Zvolením Václava Klause skončila éra jistého amatérismu, který byl jistě založen na dobrých úmyslech, avšak postrádal politickou profesionalitu. Za největší úskalí Václava Klause považuji oblast zahraniční politiky, kde jsme se jako Česká republika dostali do poměrně obtížné situace a kde bude třeba velmi pečlivě vážit každé slovo a krůček.“
Závažnost diplomatických postojů nového představitele státu si uvědomuje i další ředitel: „Měl by se zásadně orientovat na zahraničněpolitickou profilaci České republiky a působit doma jako integrátor. To je potřebné také s ohledem na jeho minulost a spojení s méně transparentním obdobím transformace (kuponová privatizace, úvěrové podvody).“
Kladný vliv bude mít nový muž na Hradě podle jiného respondenta především pro významné podniky: „Velké firmy určitě velmi záhy pocítí možnost spojit svůj agresivní marketing s osobou nového českého prezidenta. To je určitě dobře, nebýt jedné značné vady na kráse, totiž že těch opravdu velkých českých firem není pořádně ani sto. Ekonomika České republiky je typickou ekonomikou malých a středních firem, které především vládní a potažmo prezidentskou podporu opravdu potřebují, neboť jsou rozhodujícím zaměstnavatelem. Vláda a prezident se k nim však již od počátku české transformace chovají jako k popelce. A je to vidět, koncem ledna 2003 nezaměstnanost v Česku dosáhla rekordní hranice 10,2 procenta a její růst bohužel neustále pokračuje. Krásný princ pro Popelku stále není ani na obzoru…“
Další odpovídající si je rovněž jist správností volby: „Svědčí o tom přístup Václava Klause po celou dobu jeho politické kariéry. Je pravda, že převážně tíhl k bankovnímu a peněžnímu sektoru, nicméně jeho další vývoj i přístup nasvědčuje, že on sám jako budoucí hlava státu si úlohu podnikatelských kruhů pro rozvoj ekonomiky České republiky velmi dobře uvědomuje a bude pro ni v tomto směru prospěšnější, než jak tomu bylo u Václava Havla.
Následující manažerka si myslí, že Václava Havla podnikatelská veřejnost neinteresovala vůbec: „Myslím si, že Václava Havla toto vůbec nezajímalo, soustředil se více na sebe, i když mluvil jinak. To, co nebylo předmětem jeho image disidenta, filozofa, skvělého člověka, to se ho podle mne nedotýkalo, to k němu neproniklo. Nejsem si vědoma, že bych v jeho projevu zaznamenala něco, co by mne jako podnikatelku nadchlo. Ale možná jsem špatně poslouchala.“
Hlas jiného dotazovaného je vpravdě vývojem situace nadšený: „Václav Klaus je v první řadě mnohem více obeznámen se stavem ekonomiky v Česku a rozumí procesům v něm probíhajícím. Ve druhé řadě je schopen vrátit hrdost občanů České republiky na svou zemi, a tím posílit postavení českých podnikatelů. V neposlední řade je schopen efektivně lobbovat za zájmy Česka v zahraničí.“ Poněkud sarkasticky se pak vyjádřil tento šéf: „Nedovedu si představit vliv prezidenta na podnikatelské prostředí. Snad jen při prezentaci České republiky v cizině by mohl dynamičtější a ekonomicky myslící Klaus trochu prospět. Na druhé straně je na místě jistá obava o kvalitu a četnost zahraničních vztahů při známé skromnosti až pokoře pana profesora…“
Poslední respondent se rozhodl, že si to „rozdá“ s odcházejícím prezidentem-filozofem i s přicházejícím prezidentem-ekonomem: „Nedomnívám se, že by Václav Klaus chápal problematiku skutečného byznysu lépe než Václav Havel. Ač bývá považován za „thatcheristu“, jako salonní ekonom postsocialistického typu se nikdy nevzdal představy, že stát má přímo zasahovat do ekonomiky. A pokud se této představy vzdal, pak jeho praktické kroky vypadaly jinak. Celá jeho éra byla prodchnuta péčí o privatizovanou sféru ekonomiky, zatímco pro tu privátní neudělal zhola nic. Z hlediska vrchností udělovaných privilegií tak byl mezi pojmy „privatizovaný“ (rozuměj „dříve státní, tedy solidní“) a „privátní“ (rozuměj „od počátku soukromý, tedy veskrze podezřelý“) asi tak stejně nepatrný rozdíl, jako je mezi vodou a vodkou. „Optimisté jsou přesvědčeni, že Václav Klaus je nejlepším prezidentem, jakého mohl Parlament zvolit. Pesimisté se obávají, že optimisté mají pravdu.“
Odpovídalo 119 manažerů
