Brusel podezřívá ČEZ a Energetický a průmyslový holding ze tří protitržních přečinů
Dvacet úředníků z antimonopolního úřadu Evropské komise (EK) přiletělo v úterý 24. listopadu ráno na razii do České republiky. Ve spolupráci s brněnským Úřadem na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) obsadili vedení společností ČEZ, Severočeské doly a Energetický a průmyslový holding (EPH). Vrcholné vedení těchto společností muselo odevzdat nejen počítače a notebooky, ale i mobilní telefony a komunikátory BlackBerry. Kontroloři si vyžádali přístupová práva administrátora k firemním serverům, nechali si otevřít několik vytipovaných trezorů a zapečetili některé kanceláře. A šéfovi EPH Danielu Křetínskému dokonce prohlédli i mercedes.
Důvodem tohoto byznysového thrilleru v reálném čase jsou podezření, že ČEZ a EPH uzavřely kartel na ovládnutí české energetiky či jinak nedovoleně manipulovaly trhem elektrické energie a hnědého uhlí.
Tři prohřešky
Dle informací týdeníku EURO bruselští kontroloři podezřívají energetické firmy ze tří přečinů. Tím prvním má být, že ČEZ, potažmo jeho dceřiná firma Severočeské doly a EPH deformují český trh s hnědým uhlím. A to tak, že prodávají surovinu některým odběratelům za podezřele nízkou cenu. Těžařské firmy považují cenu uhlí za obchodní tajemství.
Dalším údajným přečinem, kvůli kterému úředníci z Bruselu vtrhli do sídla ČEZ, je podezření, že firma blokuje konkurenci ve výstavbě nových tepelných elektráren. Toho se měl ČEZ dopustit tím, že v okolí hnědouhelných dolů na severu Čech plánuje výstavbu zdrojů na zemní plyn, a proto si blokuje přenosové kapacity. Brusel záměry ČEZ v oblasti nových elektráren na zemní plyn považuje za účelovou hru. Je totiž přesvědčen, že energetická firma ve skutečnosti žádné elektrárny na zemní plyn budovat nechce. Pouze tím konkurenci blokuje vhodné pozemky pro budování nových zdrojů a přenosovou kapacitu lokálních rozvodných sítí elektřiny. „Nechápu, proč by to měla být jen účelová hra, jestliže ČEZ podepsal kontrakty na dodávku zemního plynu za stovky milionů korun a smlouvy na dodávky části zařízení budoucích elektráren. A firma již také dokončila studii vlivu elektráren na životní prostředí,“ konstatoval zdroj z vedení ČEZ.
Třetím údajným přečinem, který Brusel zkoumá, je, že společnosti ČEZ a EPH manipulují cenami elektřiny.
Vědělo se…
Razie minulý týden samozřejmě paralyzovala řízení postižených společností. Jejich nejvyšší management několik hodin až dní nemohl komunikovat prostřednictvím svých mobilních telefonů a firemních e-mailových schránek či se dostat k datům v počítačích. Vedení však mohlo tuto neohlášenou kontrolu očekávat. O den dříve – tedy v pondělí 23. listopadu – totiž o její hrozbě informoval zpravodajský server euro.cz. Této informace si však novináři nevšimli a nepřevzala ji ani agentura ČTK!
Akce evropských úředníků minulé úterý okamžitě srazila cenu akcií ČEZ na pražské burze o více než dvě procenta. Pokud by se totiž podezření EK potvrdilo, hrozila by společnosti pokuta až do výše deseti procent jejího obratu, tedy až osmnáct miliard korun. To by samozřejmě mělo přímý a negativní dopad na akcionáře, respektive na dividendový výnos z akcií ČEZ.
Hrdost na kontrolu
„Evropská komise má důvod domnívat se, že činnost prováděná ČEZ jednostranně nebo s dalšími účastníky mohla vést ke značnému narušení českého velkoobchodního trhu s elektrickou energií a k posílení dominantní pozice společnosti. Domnělé protiprávní jednání může zahrnovat vyloučení konkurence a zvyšování cen na českém velkoobchodním trhu s elektrickou energií. Neohlášené inspekce jsou předběžným krokem ve vyšetřování domnělých praktik odporujících pravidlům hospodářské soutěže. Skutečnost, že Evropská komise takové inspekce provádí, neznamená, že se společnosti protisoutěžního chování dopustily, ani nepředjímá výsledek vyšetřování,“ uvedl mluvčí EK Martin Stašek.
„Kontrolu vnímáme jako logický důsledek růstu ČEZ. Ten dnes patří k největším evropským energetickým společnostem, a je proto podroben stejně přísným kontrolám jako ony. Evropská komise tímto způsobem například v roce 2006 prověřila dvacet energetických společností v šesti zemích. Naposled v březnu provedla hloubkovou kontrolu ve francouzské EdF,“ doplnil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. ČEZ dle něho kontrolu víceméně uvítal jako příležitost rozptýlit spekulace šířené konkurenty a společnostmi, se kterými má dlouhodobé obchodní spory. Předpokládá totiž, že z jejich informací kontrola komise vychází. ČEZ prý proto pracovníkům inspekce poskytuje maximální součinnost.
Stanovisko společnosti ČEZ podporuje i ministr financí Eduard Janota. „Sešel jsem se v úterý (v den, kdy razie EK začala – pozn. red.) s Martinem Romanem, který mě informoval, že kontrola má souvislosti s dodávkami uhlí od Mostecké uhelné společnosti. Kontroloři EK prověřují, zda bylo v silách ČEZ ovlivňovat cenu uhlí. Roman mě ujistil, že věci jsou v pořádku. A já mu věřím. Nemám zatím důvod myslet si cokoli jiného,“ řekl Janota v rozhovoru pro Lidové noviny.
Stejně jako ČEZ postupuje i Energetický a průmyslový holding. „Respektujeme pravomoci Evropské komise v oblasti ochrany hospodářské soutěže. Poskytujeme pověřeným zaměstnancům EK veškerou součinnost a spolupráci. Uvítáme jakékoli kroky, které jednoznačně prokážou, že naše podnikání v oblasti energetiky je plně v souladu se zákony a s principy ochrany hospodářské soutěže v Evropě,“ sdělil ředitel komunikace EPH Martin Maňák. „Vedení je přesvědčeno, že ze strany Energetického a průmyslového holdingu nemohlo v žádném případě nastat chování, které by jakkoli porušovalo pravidla hospodářské soutěže. Vedení Energetického a průmyslového holdingu si je jisté, že takový závěr obhájí i v rámci řízení Evropské komise,“ doplnil Maňák v prohlášení.
Hypotézy
Proč Evropská komise začala vyšetřovat ČEZ a EPH? Nejrozšířenější hypotézou je, že se to stalo na základě stížnosti společnosti Czech Coal, která těží uhlí na Mostecku. Skupina již dříve uvedla, že společný postup nyní vyšetřovaných firem může prohloubit nerovnováhu na trhu s výrobou elektrické energie i hnědého uhlí. Rovněž oznámila, že podá podnět ÚOHS a evropskému antimonopolnímu úřadu. Mluvčí ÚOHS Kristián Chalupa ČTK řekl, že úřad šetření EK nekomentuje. „Můžeme potvrdit, že uvedeného šetření se účastní zaměstnanci ÚOHS,“ uvedl. Společnost Czech Coal kritizovala transakce okolo koupě společnosti International Power Opatovice finanční skupinou J&T. Ta podepsala smlouvu o koupi všech aktiv britské International Power v ČR v přepočtu za 22,5 miliardy korun letos v polovině června. Získala elektrárnu Opatovice a akciové podíly společnosti International Power v Pražské teplárenské a Energotransu. J&T současně oznámila, že 48,67 procenta akcií Pražské teplárenské obratem prodá ČEZ. Prodej společnosti International Power Opatovice finanční skupině J&T nedávno ÚOHS bez podmínek schválil.
Jedním z podnětů k zahájení prověřování chování společností ČEZ a EPH na českém energetickém trhu mohla být i dohoda, kterou ČEZ, J&T a německý EnBW podepsaly před tendrem na prodej českých aktiv společnosti International Power a jež se týkala právě jejich spolupráce v této oblasti. Tuto dohodu za ČEZ podepsal ředitel úseku fúzí a akvizic Vladimír Schmalz. Ten však byl v den razie služebně v zahraničí, a proto jeho notebook bruselští vyšetřovatelé nemohli „nečekaně“ zabavit.
O tajné dohodě společností ČEZ, J&T a EnBW na českém energetickém trhu informoval týdeník EURO před několika týdny (EURO 38/2009). Obsahovala například závazek EnBW, že se nezúčastní tendru na prodej českých aktiv společnosti International Power (elektrárna Opatovice a podíl v Pražské teplárenské), nebo dohodu o pokusu změnit dodavatele hnědého uhlí pro Energotrans, patřící do skupiny firem EPH. Ten dosud bere uhlí od společnosti Czech Coal. Z tajné dohody je však patrná snaha, aby nakupoval uhlí od německého Mibragu, který nedávno ovládly právě společnosti ČEZ a J&T (respektive Severočeské doly a EPH).
Právě kvůli existenci této dohody se spekulovalo, zda EK nevyužila takzvaný program liniency (společnost, která se dopustila kartelového nebo jiného protisoutěžního jednání, může sebe a ostatní viníky udat, a tím výrazně snížit riziko případného trestu). To znamená, že by za bruselskou razií mohlo být vlastní udání společnosti EnBW. Když týdeník EURO informoval o této tajné dohodě, společnost EnBW na otázky neodpověděla ani nijak nereagovala na zveřejněný článek. Den po razii bruselských vyšetřovatelů však EnBW spolupráci s EK striktně odmítla. „O situaci jsme se dozvěděli z médií. Nikdy jsme nebyli do případu zapojení,“ uvedli Němci.
Obvinění Czech Coal
Generální ředitel ČEZ Martin Roman je přesvědčen, že řízení proti jeho společnosti bylo zahájeno na základě jiného udání – stížnosti Czech Coal. „Evropská komise uvedla jako jeden z důvodů kontroly, že by ČEZ mohl vytvářet překážky projektům konkurentů na výstavbu uhelné elektrárny. A nikdo jiný než Mostecká uhelná, respektive Czech Coal, nemá záměr vybudovat uhelnou elektrárnu,“ uvedl Roman. Jako argument, že ČEZ brání konkurentovi v záměru postavit uhelnou elektrárnu, je uváděn fakt, že si zablokoval u společnosti ČEPS přenosovou kapacitu pro novou elektrárnu na Mostecku. A tím de facto brání komukoli dalšímu v této lokalitě postavit nový zdroj. „Jenže my zde opravdu chceme postavit plynovou elektrárnu, protože to je dobrý projekt,“ dodal šéf ČEZ.
„Nejsme účastníkem řízení, a proto mi celou věc nepřísluší jakkoli komentovat. Již dříve jsme však uvedli, že společný postup skupin ČEZ a J&T považujeme za nepříznivý pro energetický trh a že se proti tomu budeme bránit všemi legálními prostředky, které máme k dispozici,“ řekl týdeníku EURO generální ředitel společnosti Czech Coal Petr Pudil. Dne 1. července 2009 Czech Coal oznámil, že se rozhodl reagovat na oznámení společností International Power, ČEZ a J&T, že aktiva International Power Opatovice (IPO) získají skupiny ČEZ a J&T. „Czech Coal podá podnět ÚOHS a evropskému antimonopolnímu úřadu proti uskutečnění této transakce, kterou by se výrazně posílilo dominantní postavení kupující strany na relevantních trzích.“
Výměna majetku zřejmě nebude
Jak dlouho může pátrání po protisoutěžním jednání českých energetických firem trvat, není jasné. Kontrola není časově nijak omezená, ale hovoří se, že verdikt se dozvíme minimálně za rok. Ať dopadne jakkoli, zdá se evidentní, že bude mít přímý a negativní dopad na dva velké energetické obchody. Je možné, že bruselská razie přispěje k tomu, že J&T (respektive EPH) nekoupí společnost IPO a že ČEZ a Czech Coal se v dohledné době nedohodnou na výměně dolu Československé armády (ČSA) za elektrárnu Počerady. Dohoda společností Czech Coal a ČEZ o výměně aktiv, která měla ukončit dlouholeté spory o dodávky uhlí, patrně nebude uzavřena. „Nedovedu si představit, že bychom za současné situace pokračovali v jednáních,“ sdělil týdeníku EURO zdroj z vedení ČEZ. Narážel tím na podezření, že právě Czech Coal může za razii bruselských úředníků.
Elektrárenský gigant měl získat od podniku Czech Coal hnědouhelný důl ČSA. Výměnou za to měla uhelná společnost od ČEZ získat elektrárnu Počerady. Dle zástupců obou společností, kteří se zúčastnili posledního jednání (ještě před úterní razií), ale tento obchod padl z jiného, prozaičtějšího důvodu. ČEZ a Czech Coal se nedokázaly dohodnout na ocenění elektrárny Počerady. Czech Coal viděl její cenu na stejné výši (či dokonce níže), než je hodnota dolu ČSA, a proto prosazoval výměnu obou aktiv bez jakýchkoli finančních vyrovnání. Oproti tomu ČEZ ocenil elektrárnu Počerady mnohem výše a žádal doplatek.
Druhým obchodem za desítky miliard korun, který razie zkomplikovala, je prodej českých aktiv britské společnosti International Power. Ta měla za 22,5 miliardy korun získat společnost J&T a nechat si z nich elektrárnu Opatovice a podíl v Pražské teplárenské prodat společnosti ČEZ. Brněnský antimonopolní úřad obchod schválil s tím, že posuzoval pouze jeho první část. Až bude kupovat ČEZ podíl v Pražské teplárenské, bude se tím prý zabývat znovu. Je však pravděpodobné, že bruselský antimonopolní úřad bude tento obchod zkoumat v celku. Navíc však nyní dle informací týdeníku EURO jedna z konsorcia bank, které mělo EPH poskytnout osmimiliardový úvěr, se kvůli vyšetřování EK rozhodla z financování obchodu odstoupit. Tyto peníze měl EPH použít na zaplacení půjčky společnosti Dalkia, která za IPO Britům zaplatila. Dle mluvčího EPH Martina Maňáka však žádné problémy ve financování této transakce nejsou.
Zmínit je však třeba informaci, že v majetku EPH nejsou významné společnosti International Power Opatovice a 50procentní podíl v německých dolech Mibrag (zbytek vlastní Severočeské doly). Ty totiž stále patří J&T. V této firmě však bruselští úředníci žádnou razii neuskutečnili. „V době, kdy byla podepsána smlouva o založení EPH, byla akvizice Mibragu teprve na začátku a možnost koupě společnosti International Power Opatovice ve hvězdách,“ vysvětlil Maňák. Současně upozornil, že se v budoucnu počítá se začleněním podílu v Mibragu a IPO do struktury Energetického průmyslového holdingu.
Tabulka:
Značné rozdíly
Rozdělení českého trhu s hnědým uhlím v roce 2008
Firma Objem vytěženého uhlí (v mil. tun) Tržní podíl (v %) Cena uhlí pro rok 2010 (v Kč za gigajoule, bez dopravy)
Severočeské doly (skupina ČEZ) 22,3*46,9* 30 až 33
Czech Coal 15,1* 31,8* 34 až 35
Sokolovská uhelná 9,7* 20,05* 29 až 32
Pramen: Výroční zprávy hnědouhelných firem
Popisek 1: Práskla nás konkurence. „Evropská komise uvedla jako jeden z důvodů kontroly, že by ČEZ mohl vytvářet překážky projektům konkurentů na výstavbu uhelné elektrárny. A nikdo jiný než Mostecká uhelná, respektive Czech Coal, nemá záměr vybudovat uhelnou elektrárnu,“ uvedl šéf ČEZ Martin Roman.
Popisek 2: Poslal úředníky? Evropská komise údajně provedla razii v energetických firmách kvůli stížnosti firmy Czech Coal. Padesát procent akcií této společnosti ovládá finančník Pavel Tykač.
Popisek 3: Líbil se nejméně. Řediteli Energetického průmyslového holdingu Danieli Křetínskému bruselští kontroloři prohlédli i auto.
