Frickeho argumentaci lze z ryze odborných důvodů odmítnout jako účelově demagogickou propagandu
Přečtěte si příspěvek Thomase Frickeho obzvlášť pečlivě, protože jeho argumentace si pozornost zaslouží. Dovoluji si nabídnout alternativní interpretaci.
Zaprvé ceny elektřiny v Evropě rostly z řady důvodů, přičemž poplatek za obnovitelné zdroje je jen jedním z dosti významných, ale nikoli jediným. Pokud jde o ceny plynu, vývoj ve střední Evropě je dán dlouhodobými kontrakty s Ruskem, kdežto v USA začal vývoj cen ovlivňovat tamní břidlicový plyn.
Jak se promítá cena energií do exportní výkonnosti? Diferencovaně, ceny energií mohou být významným faktorem konkurenceschopnosti v energeticky náročných oborech. Ty také mohou být významně zatěžovány poplatky za obnovitelné zdroje a drahými emisními povolenkami. Zejména pokud jiní globální producenti klimatických plynů nejeví ochotu následovat evropského příkladu.
Stojí za to připomenout - a Thomas Fricke to musí vědět -, že významní průmysloví spotřebitelé v Německu poplatek za obnovitelné zdroje neplatí, na rozdíl od jiných zemí i na rozdíl od tamních domácností. Teď trocha ekonomie: jestliže přenášíte náklady za podporu obnovitelných zdrojů na domácnosti, fakticky zdaňujete spotřebu. Když zdaňujete spotřebu, a ne průmyslovou produkci, pak je to svého druhu proexportní politika.
Jsem dalek toho, abych tvrdil, že toto je hlavní faktor německé exportní výkonnosti, ovšem Frickeho argumentaci lze z ryze odborných důvodů odmítnout jako účelově demagogickou propagandu. Koneckonců Česko mělo od roku 2000 podstatně lepší exportní výkonnost než Německo, neřkuli Spojené státy, přičemž ceny energií po zdanění pro průmyslové uživatele jsou podobné jako v Německu a více než dvojnásobné oproti USA.
Česko má mnohem vyšší podíl energeticky náročných odvětví, a tím i vyšší podíl měrné spotřeby energií na jednotku produkce či HDP - a přitom má drahou elektřinu. Konkurenceschopnost větší části exportu to samozřejmě ohrožuje, stejně jako životní úroveň.
Energetická účinnost bude z pohledu dostupných technologií v podstatě všude stejná.
Evropští dodavatelé budou možná nabízet o něco účinnější technologie než Američané, ale určitě ne než Japonci. Ti podstupují nákladový očistec kvůli substituci jaderné energie vinou katastrofy ve Fukušimě a jsou třetím centrem vývozu investičních celků. Ani Čína nebude chtít technologicky zaostat.
Takže v debatách o konkurenceschopnosti platí zcela neúprosně, že při srovnatelné účinnosti půjdou budoucí investice v energeticky náročných odvětvích do zemí, kde je perspektiva spolehlivých dodávek dlouhodobě relativně levných energií. Je to Evropa? Nesmějte se příliš nahlas, protože se nás to týká docela bolestně. A dojde k tomu.
Jeden nemusí být „popírač“ a může souhlasit s tím, že změny klimatu jsou faktem nesporně souvisejícím s lidskou činností. Máme ale dostatečné spektrum příležitostí, jež mají negativní marginální náklady na snížení objemu vypouštěného CO2. Jinými slovy, zaplatí se samy - prostřednictvím úspor energií, nižších povodňových škod nebo naopak ztrát způsobených suchem. Navíc vytvářejí pracovní příležitosti. Je kam investovat s pozitivní návratností a prospět globálnímu klimatu.
Ale pod tlakem „ambiciózních cílů“ uzavírat provozy, jež budou pouze přesunuty někam jinam, kde neplatí stejné normy? A přijít tak o pracovní místa, aniž by je rychle nahradilo něco ekonomicky návratného a dlouhodobě udržitelného?
Tahle záruka samozřejmě neexistuje, a proto podobným nápadům říkejme rána do vlastní nohy. A čachrování s čísly je jasná cesta, jak spáchat další výstřel.
DRAHÁ ELEKTŘINA A SILNÝ VÝVOZ
Kde je zaostávání USA za Německem v objemu vývozu? Jaká je tady korelace - čím dražší energie, tím vyšší export? Nebyla by moudřejší věta, že objem exportu vzrostl dražší elektřině navzdory?
Zdroj: Department of Energy and Climate Change, www.gov.uk, Eurostat, Světová banka, US International Trade Commission
O autorovi| MIROSLAV ZÁMEČNÍK * zamecnik@mf.cz
