Miliardy z lehkých drog pomalu míří do státních pokladen
Když nizozemský statistický úřad před sedmi lety naposledy zahrnul legalizované měkké drogy do svých výzkumů, vykázal obchod s konopím a hašišem objem 1,4 miliardy eur. Tato suma v té době znamenala půl procenta hrubého národního produktu Nizozemska. Odborníci soudí, že od té doby se toto číslo rozhodně nezmenšilo, spíše naopak průběžně roste.
Konopná turistika.
Holandští statistici však již tento údaj nesledují. Daleko větší přínos totiž má takzvaná konopná turistika. Experti tvrdí, že zákazník ke každým 20 eurům vydaným za marihuanu utratí zhruba desetinásobek za další služby – jídlo, pití, ubytování, zábavu. Na holandském konopném fenoménu ovšem nevydělává jen Nizozemsko. Britská Anglia Railways například po heslem „Ubal si za 25 liber“ vozí mladé Angličany na jednodenní návštěvy Nizozemska.
„Je jasné, že velkou část turistů přitahují místní zvláštnosti, tedy drogy a prostituce. Měkké drogy jsou díky tomu obrovský byznys a stále rostoucí průmyslové odvětví,“ tvrdí Peter Cohen, profesor sociologie amsterdamské univerzity. „Konopí navíc vytváří pracovní místa a příjem pro lidi, kteří by jinak pravděpodobně nepracovali. Tito lidé pak platí daně.“
Nizozemská vláda si už výhody plynoucí z konopné turistiky uvědomila. „Vláda s tímto typem cestovního ruchu zachází velmi dobře,“ tvrdí Mike Esterson, jedna z největších postav konopného byznysu. „Konopí je dojná kráva pro všechny zainteresované.“ Více než deset milionů zahraničních návštěvníků utratilo v Nizozemsku v posledních letech v téměř 2,5 miliardy eur. Holanďané, kterým je ekonomický přínos legalizovaného užívání konopí jasný, svou pozici na trhu posilují.
Konopný pohár.
Minulý týden ve čtvrtek skončil 15. ročník takzvaného konopného poháru, ve kterém návštěvníci Amsterdamu vybírají nejlepší „zboží.“ Každý porotce, jehož jedinou kvalifikací je zaplacení 225 amerických dolarů, otestuje společně s organizátory v pěti dnech zboží z 26 obchodů. Organizátoři plánují pomocí této akce přitáhnout do Amsterdamu minimálně tři tisíce zahraničních turistů, kteří přijedou jen kvůli této události.
Soutěž je pro obchody důležitá především z marketingového hlediska. Nizozemské zákony, které marihuanu dekriminalizovaly v roce 1976, totiž považují za trestné jakkoliv na prodej upozorňovat. Reklamní kampaň proto probíhá pouze ústně. „O vítězný model je vždycky obrovský zájem,“ konstatuje Derry Brett, majitel coffee shopu Barney´s. Právě jeho vzorek, který nese název „Sweet Tooth“ obhajuje vítězství z minulého roku. Někteří ekonomové vyčíslili, že obchody, které v soutěži obstojí, generují tržby přesahující milion eur ročně. Gram marihuany momentálně v amsterdamských coffee shopech přijde na pět až deset eur, předem připravené marihuanové cigarety, takzvané jointy, na tři eura.
Švýcarský test.
Legalizací konopí - zatím bez Cannabis cupu - se zabývá i Švýcarsko. Legalizovalo již pěstování pro vlastní potřebu, prodej však zůstává stále protiprávní. Zákon ale nebude stíhat prodávajícího v případě, že kupující je starší osmnácti let a jeho denní nákup nepřekračuje zhruba 70 franků. Jelikož Švýcarsko stále těží finanční prostředky do svého rozpočtu především z přítomnosti bankovních domů, drogové turistice zabraňuje klauzule zákona, ve které je zapovězeno prodávat marihuanu cizincům.
Zbytek světa.
Ostatní státy se k legalizaci, a tudíž zpoplatnění konopí státní pokladnou, příliš pozitivně nestavějí. Britové například vyčíslili, že jejich konopný trh má objem zhruba pěti miliard liber, což BBC označuje za dvojnásobek ročních tržeb největšího britského pivovaru Scottish & Newcastle, nicméně pro legalizaci nic dělat nehodlají. Na internetu se přitom s trávou normálně podniká. Na stránkách bull-electrical.com/cannabis například nejmenovaný podnikatel nabízí na prodej semena marihuany. Kreditní karty jsou akceptovány, doba dodání maximálně čtrnáct dnů, poštovné pro britské ostrovy jsou dvě libry, pro zbytek světa deset. Semena konopí pojmenovaném po popularizátorovi marihuany Jacku Hererovi stojí na 114 liber. Další anglofonní země se v přístupu k marihuaně různí. O otevření coffee shopů v holandském stylu uvažuje například australský stát Nový Jižní Wales. Komise pověřená kanadským senátem doporučila v říjnu vládě určitou míru legalizace konopí, ve Spojených státech podobná komise naproti tomu dospěla k názoru, že volný přístup k marihuaně by mohl poškodit zdraví a rozumové schopnosti Američanů. Ve stadiu zkoumání různých alternativ, jak zacházet s marihuanou, jsou některé evropské země, Italové například nedávno zařadili marihuanovou terapii na seznam typů léčby, jež jsou hrazeny zdravotními pojišťovnami.
Očekává se zdražení.
Informace o českém trhu s marihuanou jsou kusé a ne zcela aktuální: čtvrt až půl milionu zákazníků, spíše samoobslužná výroba, obrat necelé tři miliardy korun, celková spotřeba 25 tun. Údaj, že čeští uživatelé vynaloží na drogy zhruba sedm miliard korun, z čehož asi tři miliardy připadají na marihuanu, je dva roky starý. „Gram průměrně kvalitního konopí se v současnosti na českém trhu prodává od 100 do 250 korun. Záleží na místě, Praha je určitě dražší než třeba Znojmo,“ tvrdí Tomáš Bílý, jeden z domácích konopných aktivistů. V letošním roce by ovšem marihuana mohla podražit. „Vzhledem k povodním, které určitě mnoha pěstitelům zničily úrodu, lze očekávat zvýšení ceny,“ tvrdí Bílý. Trvalá naopak zůstává orientace českého trhu na malododavatele. Pokusy o velkoprodukci většinou končí asistencí policie, v září tak například skončila bramborárna na Pelhřimovsku, kde hodnotu produkovaného konopí vyšetřovatelé odhadují až na 70 milionů korun ročně. Pěstitelé většinou produkují konopí především pro sebe, eventuelně skupinu blízkých známých, ke komerčnímu využití sáhnou obvykle pouze v případě, že potřebují peníze na vybavení skleníku. „Těch, kteří na prodeji hodlají opravdu vydělávat, je minimum,“ tvrdí Bílý, jenž hodnotu kvalitního vybavení na pěstování marihuany v uzavřeném prostoru odhaduje na 40 000 korun. Každý z těchto pěstitelů, ať už konopí pěstuje pro vlastní spotřebu, nebo na obchod, však být může být souzen.
