České pojišťovny mají v průměru více kapitálu, než požaduje připravovaná evropská regulace Solventnost 2, a mají tak dostatečné zdroje na plnění závazků vůči klientům.
Foto:archív Profit
O výsledcích zátěžových testů 18 pojišťoven dnes na tiskové konferenci informovala Česká asociace pojišťoven (ČAP). Solventnost 2 by měla začít platit od ledna 2013. Vlastní zdroje zúčastněných pojišťoven činí v průměru 225 procent požadovaného kapitálu. Ten je definován jako kapitál potřebný k pokrytí dopadů nepříznivých událostí, jimž mohou být pojišťovny v budoucnu vystaveny. Měly by tak být schopny krýt z vlastního kapitálu ztráty z rizik, jež by měly v průměru nastat pouze jednou za 200 let, a plnit tak beze zbytku závazky vůči klientům.
Testy byly anonymní, takže se podle předsedy pracovní skupiny asociace Jiřího Fialky neví, zda některá zkoumaná pojišťovna požadovaný kapitál nemá. Pojišťovny ale tímto dostaly čas na doplnění kapitálu, dodal. Testy nebyly povinné, zúčastněné pojišťovny představují 84 procent tuzemského trhu. Výsledky byly předány České národní bance, která je zkontroluje.
Dodržení požadavků Solventnost 2 podle šéfa řízení rizik Generali PPF Holdingu Petra Bohumského nemusí vést ke zdražení pojistek. Může ale prý vyvolat to, že pojišťovny omezí nabídku některých produktů. “Každá regulace má svoji cenu,“ poznamenal výkonný ředitel asociace Tomáš Síkora. Ten dříve regulační požadavky EU přirovnal ke stavění atomového bunkru na trabanta.
Problém je podle šéfa představenstva Allianz Jakuba Strnada v tom, že Solventnost 2 ještě není dopracovaná. Kdyby byly parametry nastavené tak, jak se testovalo, mělo by to prý vážnější dopad na některé pojišťovny. U Allianz nehrozí, že by Solventnost 2 měla pro pojišťovnu znamenat fatální dopad do kapitálové vybavenosti. “Jsme přesvědčeni o tom, že Solventnost 2 má smysl, protože klienti musí být v bezpečí, ale na druhou stranu chceme, aby parametry byly nastaveny rozumně. Nerozumné nastavení znamená nerozumnou kapitalizaci a pro klienta nerozumnou cenu,“ podotkl.
Nejvíce kapitálu musí mít pojišťovny pro krytí životního a neživotního upisovacího rizika a tržního rizika. Typickým příkladem upisovacího rizika jsou katastrofické události.
