Jiná věc je, že nebýt nově nalezených ložisek ropy a plynu na západní Sibiři, byl by zaskočen realitou mnohem dříve. Brežněv se ke konci svých dnů již nedal poslouchat bez dekodéru. Každý jeho projev se pochopitelně musel zmínit o bratrském svazku socialistických zemí, avšak foneticky to znělo k nerozeznání od „posraných párků“ (sosisky srany). Byla to jedna z mála legrací, které nabízela znalost ruštiny na přelomu 70. a 80. let minulého století, o niž však většina bratrských národů přišla, protože to s povinnou výukou ruštiny všichni flinkali. Já o to nebyl připraven jen díky spolužákovi, jehož maminka byla Ruska a byla schopna Brežněva tlumočit.
Jak naladit národ
Za dvacet let dokáže kompetentní vláda zcela transformovat zemi. Při průměrném třiapůlprocentním ročním růstu se dá za tuto dobu ekonomický výkon zdvojnásobit. Historie zná větší borce: Japonsko se za stejné období dokázalo vyhrabat z ruin Nagasaki a Hirošimy k Šinkansenu. Německo v letech 1948 až 1968 předvedlo čistokrevný „Wirtschaftswunder“ a předehnalo Česko natolik, že ho nedovedeme dohonit.
Putinovo Rusko je zvláštní tím, že jako národ očekává vzestup životní úrovně, ale je ochotno více než kterékoli z jiných moderních evropských společenství přistoupit na výměnu tohoto očekávání za pocit, že je imperiální velmocí. Krym a východní Ukrajina přišly Rusko extrémně draho, protože se kvůli porušení mezinárodního práva a svých vlastních mezinárodních závazků dostalo do mezinárodní izolace a pod docela tvrdý sankční režim. Vladimir Putin však dokázal „naladit národ“ tak, že vyhlásil v zemi závislé na dovozu potravin jednostranné embargo, a ještě z toho zdražení jídla pro masy vyšel jako vítěz. Jak již jsem řekl, fascinující.
Abychom byli konkrétní. Mezinárodní srovnání OECD BetterLifeIndex porovnává životní úroveň obyvatel Ruské federace v mnoha parametrech, včetně splachovacích záchodů ve vlastním bytě. Co byste tak asi čekali? Z hlediska vybavenosti WC jsou na tom Rusové s 86,2 procenta hůře než Turci (93,5 procenta), a nekonečně hůře než Češi (99,4 procenta). Byt bez toalety je zlá věc, kterou lze možná navenek kompenzovat vlastnictvím automobilu.
Mezinárodní statistiky jsou v tomto směru jednoznačné: Co Čech, to v průměru hodně ojetá konzerva, ale s 485 osobními auty na tisíc obyvatel stojíme nad Ruskem (293) vysoko ajeho výsledek je blízký rumunskému stupni motorizace (261).
Z hlediska očekávané délky dožití jsou na tom občané Ruské federace (71,3) nejen hůře než kdokoli z evropských postkomunistických zemí, ale také hůře než obyvatelé Mexika nebo Turecka (78). S Českem to nejde srovnávat ani náhodou.
Kdo znal Sovětský svaz, toho to nepřekvapuje; kromě Pobaltí a několika velkých metropolí byla životní úroveň v Sovětském svazu až do jeho úplného konce ve srovnání s Českem velmi slabá. Od rozpadu Sojuzu si na východ od Uralu pomohl asi Kazachstán, ale jinak rozvojová mezera ve srovnání nejen s Evropou, ale i s Čínou vyznívá za posledních třicet let katastrofálně, a to v neprospěch Ruské federace. Přitom se na čínské straně nebavíme o provinciích, kde čekáte u Amuru stejný výkon jako z povodí Perlové řeky; jde o strukturálně slabé oblasti. Číňané vsadili na využití pracovní síly, sice levné, ale učenlivé a chtivé úspěchu.
S demokracií nemá tahle filozofie absolutně nic společného, je založena na motivaci „lidí z rýžovišť“ a vytvoření infrastruktury, která pomáhá akumulaci kapitálu všude kolem. Na východ od Uralu velmi řídce zalidněné Rusko by muselo udělat jednu velkou „zvláštní ekonomickou zónu“, aby povzbudilo ekonomickou aktivitu, která nějakou energii do území vkládá, nikoli její podzemí nebo lesní bohatství rabuje.
Tak trochu severokorejské
Problémem Ruska je, že je fantasticky surovinově bohatou, ale zároveň docela lidnatou zemí. Není to Katar, kde si můžete jedno obrovské ložisko plynu podělit malým počtem lidí a vyjde vám nejbohatší země na světě. Pokud se ceny surovin opět nevzchopí, bude nuceno Rusko pracovat. A k tomu, aby bylo úspěšné, musí dostat motivaci.
Kupodivu nestačí být navíc největším světovým exportérem obilí, když máte 145 milionů obyvatel (kdyby jich bylo deset, byla by to jiná). Sotva můžete být správně motivováni, když nechcete - anebo ani nemůžete -dlouhodobě akumulovat kapitál. Následně jej nelze legitimně předat.
Celá postsovětská historie Ruska je o tom, že existují legitimní pochybnosti o počestnosti nabytí majetku, takže není ani motiv k jeho rozhojňování; co se dá vysát, nechť se vysaje. Pečeť dobrého původu vám totiž nakonec nedají ani cizinci, obvykle využívaní k legitimizaci majetku, jsou-li zpochybňováni. Což dneska jsou.
Takhle postavené Rusko na víc než jeden a půl procenta dlouhodobého ročního růstu šacovat nelze. To je oficiální odhad toho, na co země má bez vlivu surovinového bohatství. Očištěno od velikosti je to tak trochu severokorejské - kompenzovat hospodářskou impotenci raketovými vojsky, Vladimire. Ale jinak, vítězství to bylo samozřejmě pěkné. Gratulujeme.
Putin je prý bohatší než Gates s Bezosem dohromady. Čtěte více
Dále čtěte:
Odpor k Rusku sílí. Bojkotujme fotbalový šampionát, zní z Anglie i Německa
