Milovník českých vín už zažil mnoho takových her: „Pár vykuků se sejde, etiketu ozdoběj třema písmenkama, k ceně přihoděj kilo a světe žasni!“ Zavedení tuzemského apelačního systému před dvěma lety proto u něj vyvolalo opatrnou reakci. Etiketa Víno originální certifikace (VOC, nebo V. O. C.) se ovšem od té doby vytrvale rozšiřuje. Právo používat toto označení získaly už tři vinařské podoblasti a jedna zvláště nadějná je v řízení.
Bez terroiru
Ve stále se měnícím světě našeho vinohradnictví bylo zřízení systému hodnocení kvality vín zásadním průlomem. Jako první mohli v Česku tři písmena na svých lahvích používat vinaři ze znojemské vinařské podoblasti. Na tomto území najdete zhruba jedenáct stovek pěstitelů révy, kteří obdělávají celkem 3530 hektarů v přibližně 91 vinařských obcích. Ve sdružení VOC Znojmo se sešlo v roce 2009 čtrnáct těch, kteří zpracovávají hrozny – jak vlastní, tak vykoupené – při dodržování přísných nařízení (viz Tvrdý znojemský režim). Soustředí se přitom pouze na odrůdy sauvignon, ryzlink rýnský a veltlínské zelené.
Tuzemský systém VOC se podle zákona řídí kvalitou sklizených hroznů, jako je tomu například v sousedním Německu. Zároveň ale vstupuje do hry hodnocení apelační, řekněme francouzské. To jest označení podle vymezeného terroiru a jeho výjimečnosti. Povolení užívat označení VOC uděluje v komplikovaném procesu ministerstvo zemědělství, a to pouze členovi patřičného sdružení VOC, které kontroluje dodržování pravidel výroby vín ve své oblasti.
Začátky nebyly oslňující. První vzorky vín VOC z ročníku 2008 postrádaly – až na výjimky – „typické senzorické vlastnosti znojemské podoblasti“, které jsou v apelačním systému klíčové. Tedy postrádaly je v žádoucí intenzitě a kvalitě. Vína byla téměř shodná s těmi necertifikovanými, a to včetně jejich nedostatků a přehmatů při výrobě.
V ostrém konkurenčním prostředí, kde vládne přetlak nabídky importovaných vín a dovozci s ostrými lokty, není příliš prostoru na chyby. Následující ročník však naštěstí pro tuzemský systém apelací jistý nárůst kvality vykázal, pomohla i ocenění v soutěžích. Sauvignon VOC 2009 od společnosti Vino Hort se například objevil v prestižní publikaci 1000 Vins du Monde, kam se loni i letos protlačilo pouze 35 vín z České republiky.
Sami sobě soudci
Zakrátko po ustavení VOC Znojmo následovaly další dvě podoblasti, které se mohou prezentovat trojicí písmen zaručující kvalitu. Jedná se o VOC Mikulov a VOC Modré hory.
Prvně jmenovaná oblast pracuje v rámci certifikace s odrůdami ryzlink rýnský a vlašský, rulandské bílé, šedé a modré, pálava a svatovavřinecké. V tuto chvíli je ve sdružení zastoupeno sedm producentů, tedy stejně jako odrůd. Protože jde teprve o první ročník, je ještě příliš brzy vína mikulovského sdružení hodnotit. Kýženým cílem je najít v adeptech na označení VOC nejintenzivnější valéry odrůdového charakteru a taková vína potom do kolekce nabídnout. Po zkušenostech ze Znojemska lze však očekávat podobný vývoj, kdy se prvotní tápání přetaví v pečlivé cizelování chuti typické pro danou oblast.
VOC Modré hory se zdá být z dosavadních certifikovaných podoblastí nejspecifičtější. Už proto, že členové zatím zpracovávají vína pouze z modrých odrůd a jejich kupáží – frankovky, svatovavřineckého a modrého portugalu. Hrozny pro ně se mohou pěstovat na asi 130 hektarech vinic v regionu okolo obcí Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice. Označit jako VOC je v tuto chvíli může šestnáct vinařů. Protože jde o oblast VOC ustavenou v květnu letošního roku, je i v tomto případě zatím brzy na nějaké hlubší hodnocení.
Největší sukces se ovšem očekává od podoblasti, jež je teprve v povolovacím řízení. Jde o VOC Pálava, kde v úvahu přichází jediná odrůda, ryzlink vlašský. Mimořádná jakost „vlašáků“ pěstovaných na vápencových svazích Pálavy, jejich rozmanitost, jedinečnost a znamenité vlastnosti však vznik sdružení VOC plně opodstatňují.
Otázkou zůstává, nakolik odpovědně budou při výběru vín pro trh členové sdružení VOC postupovat. Nejsou totiž povinni jejich kvalitu nikomu dalšímu prokazovat. Zatím se, upřímně řečeno, certifikovaná vína od nejpovedenějších šarží z ostatních sklepů až tolik neliší. Jenže pravdou je, že apelační systém potřebuje čas, aby dozrál. Nedávno jsem udělal velice dobrou zkušenost v jedné renomované restauraci se Sauvignonem 2010 VOC ze sklepa Lahofer. Podobně příjemných překvapení bude jistě čím dál víc.
Tvrdý znojemský režim
Podmínky, které musejí splňovat vína označovaná apelací VOC Znojmo
- výrobce musí být členem VOC Znojmo, o. s.
- povoleny jsou pouze odrůdy sauvignon, ryzlink rýnský, veltlínské zelené a jejich cuveé
- hrozny musejí pocházet z registrovaných vinic
- hrozny musejí mít nejméně 19° NM
- výnos nesmí překročit 2,5 kg na keř
- sběr hroznů je prováděn pouze ručně
- vína smějí být uzavřena pouze korkovým uzávěrem
- školení vína nesmí probíhat metodou „barikování“
- vína nesmějí být vyrobena metodou dlouhodobého zrání na kvasničných kalech
- jablečno-mléčná fermentace je povolena
- zbytkový cukr ve víně je povolen do 25 g/l
- obsah alkoholu ve víně je omezen na maximálně 13,9 % objemových
- vína musejí výrazně vykazovat typické senzorické vlastnosti znojemské podoblasti
Evropa většinou apeluje
* Francie používá označení původu Apellation d’Origine Contrôlée (AOC) od poloviny třicátých let, toto označení v současnosti nesou přes tři stovky podoblastí.
* Itálie se inspirovala francouzským systémem v roce 1963 a výsledkem byly dva typy apelací – Denominazione di Origine Controllata (DOC) a Denominazione di Origine Controllata e Garantita (DOCG).
* Ve Španělsku se mezi prvními objevilo označení původu Denominación de Origen (DO) v roce 1933 pro sherry z Jerezu, používá se také ještě prestižnější označení Denominación de Origen Calificada (DOCa).
* Sousední Rakousko zavedlo v roce 2001 apelaci Districtus Austriae Controllatus (DAC), která pozvolna vytlačuje dřívější systém vycházející z německého hodnocení kvality.
